Skupina Coface zveřejnila výsledky desáté výroční studie o 500 největších společnostech v regionu střední a východní Evropy – Coface CEE Top 500. Žebříček hodnotí firmy podle obratu a analyzuje i další parametry, jako jsou počty zaměstnanců, makroekonomická data, struktura sektorů i trhů. Trendy v žebříčku odráží vývoj ekonomiky v celém regionu.
Žebříček je sestaven na základě výsledků firem v roce 2017. Ten byl pro země CEE a jejich největší společnosti rokem velmi úspěšným. Růst byl podpořen především vyšší soukromou spotřebou, oživením zahraniční poptávky po vývozu v zemích eurozóny a v Rusku, které zůstává důležitým obchodním partnerem pro některé země v regionu Pobaltí. Coface vylepšil hodnocení rizika v několika zemích regionu, konkrétně v Bulharsku, České republice, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Rusku a Srbsku. Jen v Chorvatsku a Srbsku zůstalo poměrně vysoké riziko selhání v obchodním styku.
„Ekonomika ve střední a východní Evropě prosperuje, průměrná míra růstu HDP vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních osm let, o 4,5 %. Díky tomu zvýšilo 500 největších společností v regionu obrat o 11,8 % na 652 miliard eur a počet zaměstnanců o 4,7 % na 2,4 milionu lidí,“ uvedl Declan Daly, generální ředitel Coface pro střední a východní Evropu.
Česká republika: nejnižší riziko v regionu střední a východní Evropy
Kromě jiných kritérií hodnotí ve své studii Coface také riziko nezaplacení pohledávky v jednotlivých zemích. Česká republika získala spolu s Estonskem jako jediná země rating A2, tedy druhý nejlepší. Nejvíce rizikové v regionu jsou firmy ze Srbska, Chorvatska, Rumunska a Bulharska.
„V době ekonomického růstu mohou exportéři snadno zapomenout na riziko, že jim nebudou pohledávky řádně a včas zaplaceny. Kromě rizika jednotlivých zemí jsme zkoumali i rizika sektorů na základě pěti klíčových indikátorů. Zatímco nejméně rizikoví jsou obchodní partneři z oboru automobilového průmyslu a zdravotnictví, nejvíce rizika přináší obchodování v oboru stavebnictví a dopravy,“ vysvětlil Ján Čarný, generální ředitel společnosti Coface v České republice.
Mezi tři největší firmy z České republiky patří tradičně Škoda Auto (v žebříčku má absolutně 2. místo, stejně jako vloni), ALPIQ Energy (v žebříčku letos 11. místo, vloni 18.), a Hyundai Motor Manufacturing Czech (letos 12. příčka, vloni 11.).
České společnosti v žebříčku dosáhly v roce 2017 obratu 97,2 miliardy eur, což je více, než společnosti z Maďarska, kterých je v žebříčku více. „Ačkoli se celkový zisk těchto společností zvýšil meziročně jen o 1,4 %, v absolutním čísle dosáhly druhý největší zisk v celém regionu ve výši 5,265 milionu eur. Ne vše je ale růžové – průměrný rating Coface u českých společností v žebříčku dosáhl hodnoty 6,2, která je pod průměrem všech společností v žebříčku,“ doplnil Ján Čarný.
Tradičně silný je v ČR sektor automobilového průmyslu a dopravy. V tomto oboru podniká 20 českých společností z celkového počtu 67 firem zařazených v žebříčku. Význam tohoto oboru přitom stále stoupá, jeho produkce rostla o 12,5 % v roce 2015, 11,3 % v roce 2016 a 9,9 % v roce 2017. Česká republika vyrobila největší počet automobilů v celém sektoru.
„Automobilový průmysl je pro českou ekonomiku klíčový. V roce 2017 se zde vyrobilo 1,42 milionu automobilů, tedy 134 automobilů na 1000 obyvatel. V žebříčku Coface CEE Top 500 vytvořily společnosti z automobilového průmyslu 38,5 % veškerého českého obratu,“ uzavřel Ján Čarný.
Analýzy Coface prokázaly růst ekonomické síly regionu střední a východní Evropy. Růst tržeb pěti set největších firem v roce 2017 (+ 11,8 %) a jejich vyšší ziskovost (růst čistého zisku o 16,2 %) se promítly do celkově nižšího rizika v celém regionu. Největší společnosti byly i v minulosti vždy velmi významnými zaměstnavateli regionu. I když se trh práce v zemích střední a východní Evropy vyčerpal a je stále obtížnější najímat kvalifikované pracovníky, top 500 gigantů zvýšilo celkové počty zaměstnanců o 4,7 %. Tento vývoj na trhu práce vedl k vyšším platům a ke zvýšení důvěry spotřebitelů v celém regionu.
Odvětví: vede automobilový průmysl a doprava, ropný průmysl zpět v sedle
Tři klíčová odvětví zastoupená největšími společnostmi v regionu (automobilový průmysl a doprava, ropa a zemní plyn, nespecializovaný obchod) nadále představují téměř 60 % tržeb v rámci žebříčku Coface CEE Top 500.
Růst agregovaného obratu byl v roce 2017 podpořen všemi průmyslovými odvětvími. Mezi největší firmy v absolutních číslech z hlediska obratu patří energetika, automobilový průmysl a obchod. Pro většinu odvětví se také pozitivně vyvíjel čistý zisk, s nárůstem mezi 5,0 % (dřevo a nábytek) a 51,4 % (textil, kůže a oděvy). Nejvyšší celkové zisky plynuly z nerostných surovin, chemikálií, ropy, plastů a farmacie (9,5 miliardy EUR). Stavebnictví mělo opět potíže a bylo jediným odvětvím, které oznámilo čistou ztrátu (-118,6 %), i když příjmy rostly o 16 %.
Automobilový průmysl a doprava jsou největším odvětvím a těší se rostoucí poptávce, zejména v západní Evropě, kam je vyvážena velká část produkce střední a východní Evropy. V regionu CEE se zvyšuje podíl automobilových společností, ty existující pak zvýšily své kapacity – například novými továrnami Jaguar Land Rover na Slovensku a BMW v Maďarsku.
Tradiční klíčová odvětví Top 500, nerostné suroviny, chemikálie, ropa, plasty a farmaceutický průmysl se po oživení cen ropy v ro-
ce 2017 opět vrátila do sedla. Nerostné suroviny a ropa těžily z oživení cen ropy a rostoucí poptávky. Chemický průmysl zvýšil produkci díky novým investicím a silné poptávce doma i v zahraniční. Farmacie profitovala z rostoucí spotřeby domácností, stárnoucí populace a ze zkušeností s pozitivním dopadem přímých zahraničních investic a vyšší poptávky na zahraničních trzích.
Třetím sektorem na pomyslné žebříčku je nespecializovaný obchod. Hlavní hnací silou růstu ve střední a východní Evropě byla spotřeba domácností, která akcelerovala zejména v roce 2017 díky poklesu nezaměstnanosti a růstu mezd. Tento sektor je opět nejdůležitějším zaměstnavatelem s téměř třetinou všech zaměstnanců CEE Top 500 (608 000 lidí) pracujících v tomto odvětví, což představuje nárůst o 6,3 % oproti roku 2016.
(tz)