Česká republika už není pro investory tolik atraktivní jako dříve. Po třech letech ji na špici 15 východo- a středoevropských investičních lokalit vystřídalo Estonsko. Česko skončilo druhé před Polskem.

Hlavní podíl na poklesu atraktivity mají nedostatek kvalifikovaných lidí a slabé odborné školství, podle investorů největší problémy tuzemska. Znepokojují je také rostoucí mzdové náklady, nedostatečná transparentnost veřejných zakázek a korupce. Vyplývá to z nejnovějšího konjunkturálního průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), který zjišťuje náladu mezi investory a manažery. Ti v Česku vyhlížejí horší časy. Oslabují vyhlídky hospodářství i vlastního podnikání.

Zatím se daří, říkají investoři v Česku. Jako dozvuk příznivých časů považuje současnou situaci českého hospodářství 70 procent z nich za „dobrou“ a pouhé procento za „špatnou“.

Vyhlídky hospodářství se zhoršují

Ohledně dalšího vývoje hospodářství se už ale dobrá nálada vytrácí: 34 procent firem, tedy skoro čtyřikrát tolik co loni, očekává horší vyhlídky. U průmyslových firem je to dokonce 42 procent. Takto pesimističtí byli investoři naposledy v roce 2013. „Současný vývoj v mezinárodní obchodní politice, ať už je to brexit či obchodní spory, a také domácí bariéry v podobě akutního nedostatku pracovníků a skokového nárůstu mzdových nákladů s sebou nesou nejistoty, které se přirozeně přenáší do očekávání firem,“ vysvětluje hodnocení firem výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.

Exportéři méně optimističtí

Zdrženlivěji než loni hodnotí investoři také vyhlídky vlastního podnikání. Projevuje se to rovněž v oslabení jejich investičních plánů a exportních očekávání. S růstem vývozu do zahraničí nadále počítá 29 procent firem, loni to byla ještě každá druhá. „Obavy vyvolává ochabnutí zahraniční poptávky, zejména v dosavadním českém exportním motoru, automobilovém průmyslu,“ domnívá se Bernard Bauer. K tomu se přidává nejistota spojená s předpokládaným odchodem Spojeného království z EU. Pokles vývozu na britské ostrovy v důsledku brexitu v průzkumu za pravděpodobný považuje téměř každá třetí firma.

Problémové faktory nedostatek lidí a odborné vzdělávání

Největší problém tuzemska investoři i nadále vidí v „dostupnosti kvalifikovaných pracovních sil“. Každá šestá firma v průzkumu navíc uvedla, že je kvůli tomu nucena odmítat zakázky. Na předposledním místě žebříčku 21 investičních faktorů sekunduje „systém odborného vzdělávání“, který dlouhodobě sklízí kritiku za nedostatečné zaměření na praxi.

Firmy proto berou iniciativu do vlastních rukou. Každá druhá spolupracuje se školami, jedna ze čtyř učně a studenty v praktické části vzdělává sama.

Investice do automatizace

Větší nezávislost na trhu práce si firmy slibují od investic do moderních technologií. Aby zmírnily dopady chybějící pracovní síly, investovaly tři z pěti firem v poslední době do digitalizace a automatizace. V průměru do automatizace procesů směřuje 20 procent podnikových investic, v některých firmách až 90 procent. Například umělou inteligenci chce do pěti let využívat víc než polovina dotázaných firem.
„Česká republika má šanci zachytit trend digitalizace vytvořením vhodných podmínek. Je třeba se zaměřit nejen na technologickou připravenost, jako např. 5G sítě, ale i na atraktivní podmínky pro odborníky, kteří tato řešení vyvíjejí. Bude třeba upravit vzdělávací systém, či počítat s širší možností rekvalifikace stávajících profesí. A v neposlední řadě ovlivnit kvalitu absolventů formou kooperativního vzdělávání s prvky duálního systému zaměřeného více na praxi,“ říká generální manažer Bosch Group v ČR Milan Šlachta.

Mzdové náklady porostou dál, ale pomaleji

Nejčastěji firmy v boji s nedostatkem lidí dosud sahají po atraktivnějších pracovních podmínkách, tedy benefitech a přidávání peněz. Každá druhá firma v důsledku toho letos počítá s navýšením mzdových nákladů o 3 až 8 procent. Na ještě vyšší nárůst se připravuje každá pátá. To je sice méně než loni (2018: 38 procent), přesto se stoupající „náklady na práci“ negativně promítají do hodnocení investiční atraktivity tuzemska. Dokládá to jejich další posun směrem dolů v žebříčku investičních faktorů.

Srovnání zemí střední a východní Evropy

Po třech letech Česko přišlo o nálepku nejatraktivnější investiční lokality mezi 15 zeměmi střední a východní Evropy. Na první místo zahraniční investoři ze všech zemí vůbec poprvé poslali Estonsko, Česko je těsně druhé. Pohoršilo si i Polsko, z druhého na třetí místo. Méně firem než loni, především těch průmyslových, by si Česko opět zvolilo pro své investice.
Nová jednička v regionu Estonsko boduje tam, kde Česko zatím pokulhává: v infrastruktuře, státní správě, přístupu k veřejným prostředkům podpory
i transparentnosti při zadávání veřejných zakázek. Právě ta je společně s korupcí opět mezi faktory, které investory v Česku nejvíce znepokojují. Loni na tom byla výrazně lépe. Méně spokojení jsou investoři i s tuzemskou hospodářskou stabilitou, o čemž svědčí pokles z předních příček žebříčku investičních faktorů na osmé místo.

Největší výhodou Česka coby destinace pro investory zůstává členství v EU, následuje platební morálka a kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů.

„Tento konjunkturální průzkum je důležitý právě proto, že vypovídá o firmách česko-německého byznysu, které mají největší podíl na úspěšném českém zahraničním obchodě,“ říká prezident ČNOPK Jörg Mathew.

ČNOPK je se svými 680 členy největší bilaterální hospodářskou komorou v ČR. Jejím posláním je prostřednictvím rozsáhlých služeb podporovat česko-německý byznys. Sleduje trendy a těm s největším potenciálem pro česko-německou ekonomickou spolupráci se věnuje intenzivně. Dlouhodobě se zasazuje o zavedení prvků duálního vzdělávání do českého systému školství. V roce 2015 komora v ČR rozpoutala diskuzi k tématu průmysl 4.0. Letos své aktivity na poli inovací rozšíří o top téma umělá inteligence.
ČNOPK je součástí celosvětové sítě německých bilaterálních zahraničních hospodářských komor.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com