Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři dny se v Česku stane ve firmách střední velikosti, kde pracuje 100 až 249 zaměstnanců. V prvním pololetí loňského roku to bylo 710 případů na 100 tisíc pojištěnců, vyplývá z posledních údajů Českého statistického úřadu za první pololetí 2018.

Zatímco velcí zaměstnavatelé mají dobře řízený a optimalizovaný systém bezpečnosti práce, u menších firem je zřetelná tendence promítat do ochrany zaměstnanců zejména otázku nákladů na jednotlivá bezpečnostní opatření, podotýkají odborníci na bezpečnost práce.

Rozdíly v přístupu k ochraně zaměstnanců

„V nejrizikovějších firmách malé a střední velikosti pracuje zhruba polovina produktivní populace. Největší zaměstnavatelé mají řízený a funkční systém bezpečnosti práce. Ten zahrnuje například bezpečnostní audity a výběrová řízení na ochranné pracovní prostředky, to vše v koordinaci s bezpečnostními techniky. V menších firmách bývá mnohdy adekvátní ochrana zaměstnanců na druhé koleji a přijatá opatření se dělají s co nejnižšími náklady. To ale nepřináší v ochraně zaměstnanců úplně nejlepší výsledky,“ srovnává Ondřej Švadlenka ze společnosti Ardon Safety, která realizuje pro firmy analýzu rizik na pracovišti a poskytuje řešení pro redukci pracovních úrazů.

Zaslepenost absolutní cenou ochranného vybavení

Ondřej Švadlenka vnímá ještě jeden rozdíl mezi velkými a menšími zaměstnavateli a uvádí k tomu jeden příklad z praxe. „Ve velké automobilce proběhl bezpečnostní audit a z něj vyplynulo, že je nutné používat pro manipulaci s ostrými díly protiřezné rukavice. Zní to logicky. Ale u subdodavatele této automobilky se na obdobných pracovištích stále používaly rukavice za poloviční cenu a bez ochrany proti pořezání. Tato zaslepenost absolutní cenou je hrozná škoda, protože protiřezné rukavice vydrží pro danou práci o hodně déle a ve finále jsou pro firmu levnější. A to už vůbec nemluvím o nepřímých úsporách za nižší úrazovost,“ podotýká specialista na prevenci úrazů horních končetin ze společnosti Ardon Safety.

Petr Kaňka, školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas, k tomu dodává: „Nejabsurdnějším příkladem úspor je nákup nářadí s vysokou mírou hluku a vibrací, kde pak následné zdravotní prohlídky několikanásobně překročí úsporu v nákupu. Podobně je to s rukavicemi, které mají od výrobce uvedený certifikovaný index prošoupání, ale protože mu málokdo rozumí, nakupuje rukavice s cenovým rozdílem několika procent, ale s 80krát menší životností.“

Psychologické faktory úrazovosti 

Petr Kaňka přidává na závěr ještě jeden pohled na pracovní úrazovost podle počtu zaměstnanců ve firmách. „Z našich opakovaných šetření vyplývá, že u firem, kde pracuje více než 150 pracovníků, přestávají fungovat prvky firemní kultury a spontánní ochrana a péče o členy v kolektivu, lidé jsou ve firmě často jen sami za sebe. U mnoha úrazů to je právě lhostejnost, která dovedla úrazový děj až do konce. V praxi navíc chybí seznámení zaměstnanců s riziky práce, například na konkrétním stroji, o což by se měl postarat přímý nadřízený. Tady nepomáhá nějaké obecné školení bezpečnosti, vedoucí musí mít schopnosti a kompetence prosadit pravidla a představit jejich smysl, aby je zaměstnanci dodržovali sami od sebe,“ uzavírá školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com