Češi mají nejdelší rodičovskou dovolenou z celé Evropské unie a celosvětově jedny z nejvyšších státních příspěvků. Podle zjištění projektu Evropa v datech však v míře porodnosti Česko předčí i státy, jejichž rodičovské benefity takové úrovně zdaleka nedosahují.

Vedle nich jsou totiž podle sociologických výzkumů důležitá také opatření, která rodičům ulehčují péči o děti. Například letos zveřejněný průzkum CVVM ukázal, že pro 92 % Čechů je zásadní zejména podpora pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků pro rodiče malých dětí.

Ženy v České republice mohou využít až 236 týdnů mateřské a rodičovské dovolené dohromady, tedy nejdelší dobu ze všech zemí EU. Příspěvky, které Česko vydává na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, patří dokonce k celosvětově nejvyšším. V míře porodnosti ale jen nepatrně převyšujeme evropský průměr. Ten podle Eurostatu činí 1,6 dítěte na ženu, v České republice dosahuje hodnoty 1,63. Podle zjištění projektu Evropa v datech tedy není souvislost mezi porodností a příspěvky či dovolenou průkazná. Tento negativní vztah v zemích Visegrádské čtyřky dokonce v roce 2017 potvrdila americká výzkumná organizace National Bureau of Economic Research (NBER).

Nad příspěvky vítězí podpora pracujících rodičů

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného v únoru letošního roku je pro Čechy nejdůležitější mít možnost pracovat dle vlastních časových možností. S uplatňováním pružné pracovní doby či zkrácených úvazků souhlasí 92 % z nich. Zájem o ně potvrzuje například Česká spořitelna. Podle jejího tiskového mluvčího Filipa Hrubého využívá některou z podob flexibilních úvazků více než třetina z deseti tisíc zaměstnanců: „Vyloženě zkrácený pracovní úvazek pak využívá zhruba 10 % našich zaměstnanců, a to jak na centrále, tak v pobočkové síti. V posledních pěti letech identifikujeme rostoucí poptávku po zkrácených úvazcích zejména u rodičů s dětmi a u generace mileniálů,” říká Hrubý.
Díky zkráceným úvazkům se podle něj daří zvyšovat počet žen, které se po uplynutí mateřské vrací do práce. „Zatímco v roce 2012 se k nám po mateřské vracelo zhruba 49 % maminek, v posledních dvou letech jejich podíl překročil 60 %,“ dodává Filip Hrubý. Jinou zkušenost má generální ředitel společnosti Cisco v České republice a na Slovensku Michal Stachník: „Přestože je práce na půl úvazku k dispozici, rodiče tuto možnost nemusejí využívat. Zaměstnankyně se po vyčerpání mateřské a rodičovské dovolené vracejí do práce na plný úvazek. V posledních letech se zaměstnankyně, které tyto dovolené čerpaly, vrátily do práce a úspěšně rozvíjí svou kariéru,” uvádí Stachník. Dodává, že rovnováhu mezi pracovním a osobním životem pomáhají rodičům udržet flexibilita časové doby a práce z domova.

Muž na rodičovské dovolené je výjimkou

Velká část českých domácností stále funguje v modelu, kdy hlavním živitelem rodiny je muž. „V současné době je podíl otců na rodičovské dovolené naprosto minimální. Snižování úvazků otců je v tuto chvíli, přinejmenším v České republice, nový, okrajový jev. Ten bude do budoucna posilovat, ale je to změna na celou generaci,” uvádí ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM Martin Buchtík. Podle autorů studie NBER je tomu tak obecně v zemích s nižší porodností, kam patří navzdory vysokým státním příspěvkům či dlouhé dovolené i Česká republika. Právě ženy s dlouhou mateřskou dovolenou ale mají podle studie NBER větší problémy s pozdějším znovu-uplatněním na trhu práce. Vedle státních výdajů na podporu rodičovství proto se zaměstnaností žen kladně koreluje právě flexibilita práce, tedy možnost určovat si dle vlastního uvážení začátek a konec pracovní doby.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com