Získání vysokoškolského diplomu stojí studenty především čas, úsilí a vytrvalost v plnění celé řady povinností. Jejich rodiče se pak musí smířit zejména s dočasně zvýšenými rodinnými výdaji. Tyto náklady se ale vašim potomkům v budoucnu mnohonásobně vrátí například i v podobě vyššího platového ohodnocení. Dnes vám v seriálu Ze života peněz řekneme, s jakými částkami budete muset předběžně počítat a jak zároveň ulevit peněžence.

1. Poplatky za studium a školné

Vysoké školy mohou stanovovat různé poplatky spojené se studiem. Zatímco veřejné vysoké školy mají v tomto směru značná omezení vyplývající ze zákona o vysokých školách, poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví sama škola vnitřním předpisem. První poplatek, který musí každý student zaplatit, bývá často za přijímací řízení. Ten se v současnosti pohybuje v zákonem stanovené maximální výši 560 Kč. „Pokud student nestihne ukončit školu v řádné době studia, pak ho čeká poplatek za prodloužení. Na některých veřejných vysokých školách si studenti připlatí i za výuku v cizím jazyce. Výši této platby však zákon nestanoví,“ doplňuje ředitel Klientské komunikace Ery Jan Doubek. Školné se zatím týká pouze přípravných nultých ročníků veřejných škol a soukromých vysokých škol. Jeho výši si škola stanoví individuálně. Průměrné školné začíná na částce 30 - 50 tisíc korun za rok a v ceně obvykle nejsou učebnice. Váš potomek se ale může rozhodnout pro školu, která si ročně účtuje i 120 tisíc korun. Proto je dobré se o platbě školného informovat včas, aby vás pak nezaskočily částka nebo období studia, které je třeba zaplatit dopředu. Také si ověřte, co vše školné obsahuje.   

Rada navíc: Myslete na to, že u víceoborových studií je nutné podat také patřičné množství přihlášek. 

2. Nezbytné výdaje

Výše běžných nákladů na stravu a ubytování závisí mimo jiné i na tom, zda vysokoškolák studuje v místě bydliště, nebo musí dojíždět a bydlet na koleji, případně v podnájmu. Samozřejmě velké rozdíly jsou i v rámci republiky. Není pochyb o tom, že studenti v Praze utratí daleko víc peněz než jejich kolegové v Olomouci. Z výzkumu Ministerstva školství vyplývá, že náklady při prezenčním studiu posluchače veřejné vysoké školy v průměru přesahují 8 tisíc korun měsíčně. „Vysokoškoláci za své ubytování v Praze měsíčně utratí v průměru 3 000 korun a za stravování v menze kolem 1000 korun, částka za oblečení, kulturu a sport je zcela individuální a může se pohybovat i v řádech několika tisíc,“ vypočítává základní náklady Jan Doubek. Studenti ale aktivně využívají celou řadu slev, které jim tyto výdaje pomáhají snížit až o několik stovek měsíčně. Například karta ISIC přináší každodenní slevy nejen na jídlo, ale i na zlevněné lístky do kina, divadla nebo na dopravu.  

Rada navíc: Slevové karty ISIC SCHOLAR nebo EYCA je možné pořídit k Era osobnímu účtu. Díky žákovskému průkazu je pak možné cestovat ve vlacích i autobusech řádově o desítky procent výhodněji.

3. Stipendia v ČR a zahraničí

Ačkoliv váš potomek nemá výjimečné studijní výsledky a nevěnuje se zároveň vědecké činnosti, přesto bude mít s největší pravděpodobností nárok na některý typ stipendia. Tato finanční podpora je rozdělena do několika kategorií, které se dělí na prospěchové, za tvůrčí výsledky, sociální, doktorské, účelové nebo ubytovací. „Ubytovací stipendium přinese do rodinného rozpočtu kolem 600 – 700 korun měsíčně. Každá vysoká škola má stanovené vlastní podmínky pro jeho získání a na webových stránkách obvykle uvádí termíny pro podání žádosti,“ dodává Jan Doubek.  Mnoho vysokoškoláků také odjíždí, aby načerpali zkušenosti a vylepšili své jazykové znalosti, na semestr do zahraničí. V rámci těchto výměnných pobytů je získání stipendií zcela běžné. Podmínky přijetí do zahraničních stipendijních programů jsou přesně stanovené. Například účastníci programu Erasmus musejí být zapsáni k řádnému studiu na vysílající škole, mohou to být občané jakékoli země, kteří studují na škole sídlící v zemi zapojené do Programu celoživotního učení. Studium musí být po návratu doloženo dosaženými výsledky, které jsou poté uznány jako součást studia na domácí vysoké škole. Finanční prostředky, které jsou individuálně přerozdělovány, pocházejí částečně ze zdrojů Evropské unie a z dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Příspěvek na zahraniční pobyt Erasmus se vypočítává jako součin počtu měsíců strávených v zahraničí a paušální částky, která je stanovena s ohledem na životní podmínky a standardy v dané zemi.

Rada navíc: Při cestě do zahraničí hledejte na internetu rady také od absolventů kurzů. Můžete tak zjistit, kolik peněz bude vaše dítě skutečně potřebovat na běžný provoz, jak vypadá studium a kolik budou stát volnočasové aktivity.

4. Vlastní peníze

Podle průzkumu ČSOB 90 % vysokoškoláků finančně podporují jejich rodiče. Celé tři čtvrtiny si ale během svého studia přivydělávají. Brigády a práce na poloviční úvazek během studia mají zásadní význam. „Studenti si kromě peněz odnesou i řadu cenných zkušeností, které jim mohou pomoci k získání vysněného pracovního místa po ukončení studií.  Samozřejmě nejlepší je, pokud si svoji brigádu hledají v oboru, kterému by se chtěli v budoucnu věnovat,“ radí Jan Doubek. Kolik peněz si na brigádě studenti vydělají, záleží především na druhu práce. Největší výdělek lze očekávat v oblasti administrativy, kde se hodinová sazba může pohybovat až kolem 130 korun. Nejvýnosnější brigády jsou tradičně v Praze. Průměrný plat se zde pohybuje kolem 90 korun za hodinu. Pokud peníze školáci hned po brigádě neutratí, podaří se jim našetřit slušnou částku. „Je škoda tyto peníze nechávat v šuplíku studentského stolu. Je totiž možné je zhodnotit na spořicím účtu nebo ještě lépe termínovaném vkladu.“ doporučuje Doubek.

Rada navíc: Pokud chtějí mít vysokoškoláci dokonalý přehled o svých výdělcích, mít své peníze kdykoli k dispozici a pravidelné platby za ubytování, stravu i zábavu zadávat pohodlně, pak je nejjednodušší využít aplikaci pro chytré telefony a tablety Era smartbanking.

(tz)