Finanční trhy stále věří v bezinflační scénář s kladným (ač skrom­ným) hospodářským růstem. Tuto naději v posledních měsících podporují i klesající nezaměstnanost a zlepšující se ukazatele důvěry výrobců a spotřebitelů. Dobré hospodářské výsledky tak posilují i očekávání, že centrální banky začnou v nejbližší budoucnosti upravovat měnovou politiku a zavřou peněžní kohoutky. S tím ale zatím americká centrální banka nesouhlasí.

Ve středu 18. září centrální banka Spojených států překvapila trhy. Rozhodla se, že zatím neomezí svou vysoce agresivní měnovou politiku a nadále bude každý měsíc vykupovat státní dluhopisy a hypotéky v hodnotě 85 miliard USD. „Důvod? Zřejmě není ještě přesvědčená o tom, že ekonomické ukazatele skutečně  indikují udržitelný růst. Navíc se bojí, že by svým rozhodnutím mohla zastavit křehké hospodářské zotavení země,“ vysvětluje postoj centrální banky Aleš Prandstetter, investiční stratég společnosti ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost.

Rozhodnutí Fedu bylo velkým překvapením i pro samotné analytiky. „Očekávali jsme, že Fed zmírní tento program výkupů s ohledem na jeho deklarované postupné ukončení k druhé polovině roku 2014. To se ale zřejmě prozatím odkládá,“ říká Aleš Prandstetter a dodává: „Bohužel to také znamená, že omezování zůstane v nadcházejících měsících předmětem debaty, nejistoty a nervozity na trhu. Dosažená dohoda o financování rozpočtových výdajů USA trhům na chvíli uleví, nicméně v počátku roku se problém s dluhovým stropem pravděpodobně vrátí.“

V posledních několika měsících konečně setřásla recesi i Evropa. „Růst ve druhém čtvrtletí (1,3 % na roční bázi) byl poprvé za sedm čtvrtletí kladný. Evropský vůz táhne Německo (+2,9 %) a Francie (+2,0 %),“ popisuje hospodářské výsledky Aleš Prandstetter. V posledních měsících se prudce zlepšily i uka­zatele důvěry výrobců a spotřebitelů, a to nejen v páteřních zemích eurozóny, ale i v těžce zasažených zemích na periferii. Po rychlém poklesu nezaměstnanosti se zdá, že se zotavuje i trh bydlení.

Riziko ekonomického propadu v posledních týdnech skutečně znatelně pokleslo. Nicméně lze předpokládat, že centrální banky budou i nadále schopny udržet úrokové sazby na nízké úrovni, a že neporoste ani cena ropy. „K pozitivním změnám dochází pozvolna. Například pro USA jsou naše odhady hospodářského růstu v letech 2013 a 2014 ve výši +2,0 % a +2,8 %. V Evropě je možný skromný růst v hodnotě +1,1 % v roce 2014 a pro letošek platí údaj -0,4 %,“ uzavírá svou predikcí výhled budoucího vývoje světové ekonomiky Aleš Prandstetter.

(tz)