Mezinárodní asociace certifikovaných účetních (ACCA) ve své nové zprávě s názvem Jistota v daňovém systému (Certainty in Tax)uvádí, že by zákonodárci měli vysvětlovat smysl všech daňových opatření tak, aby daňový poplatníci neměli nejasnosti v tom, co se od nich očekává, a spolu s výsledky jednání o daňových změnách by měly být zveřejněny i přesné rady, jak postupovat.
Systém zdaňování by měl být navržen tak, aby minimalizoval výskyt neférového jednání. Pokud vlády povolí existenci systému umožňujícího nejistotu plynoucí z volnosti v rozhodování administrativy a justice, měly by zároveň co nejjasněji definovat “hranice nejistoty” a stanovit k celé problematice jasné instrukce.
Jak se ve zprávě dále uvádí, jistota společně s jednoduchostí a stabilitou je jedním ze základů dobrého daňového systému, přičemž každý systém do jisté míry nejistotu zahrnuje a některé vlády dokonce v určitých případech nejistotu podporují. Potenciálně nejhorší forma nejistoty je přitom ta, která je spojena s hrozbou zpětných legislativních úprav, jež většina vlád používá pouze k tomu, aby zabránila jasnému zneužívání.
Jason Piper, manažer ACCA pro daňové a obchodní právo, však upozorňuje, že ke zneužití daňového systému stejně dochází, což vážně poškozuje nejen důvěru daňových poplatníků: „Pokud systém generuje nejistotu a umožňuje nečestné jednání, dochází k oslabení důvěry v úřady, což může odradit firmy zvyklé na transparentnější pravidla od toho, aby v takovém systému investovaly. Proto bychom se měli všichni snažit tento trend zvrátit.“
Základním předpokladem k dosažení jistoty je přitom jasný a ucelený záměr spojený s ucelenou a důslednou komunikací ze strany zákonodárců a daňových úřadů. „Jasná diskuze o smyslu veškerých daňových opatření pomůže daňovým poplatníkům pochopit, co se od nich očekává. Na zákonodárce to samozřejmě může klást vyšší nároky, pokud jde o projasnění toho, čeho se snaží dosáhnout a způsobů, jak toho docílit,” dodává Jason Piper.
Pro dosažení daňové jistoty je podle ACCA rovněž důležitý pravidelný a konstruktivní dialog státu s podnikatelskou sférou, jehož výsledek by se měl schválit a v zájmu transparentnosti i zveřejnit. Firmy by tak měly možnost diskutovat navrhované změny předem, čímž by se předešlo nejistotám na obou stranách.
(tz)