Tuzemské sklářství v řadě komodit, mimo jiné v osvětlovacím skle, překonalo těžké období uplynulých let hospodářské recese. Řada sklářských firem hlásí výrazné nárůsty zakázek. „Za posledních šest let se hodně změnilo, sklářský průmysl se stabilizoval a firmy získaly nový odbyt. Došlo k celkové stabilizaci a sklářský průmysl žije,“ uvedl Marek Novák, tajemník Asociace sklářského a keramického průmyslu, která je jedním z členských svazů Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

 Právě SP ČR uspořádal v září v Jablonci nad Nisou odobornou diskuzi nazvanou Sklářské svítání společně se zdejším Muzeem skla a bižuterie a významnými sklářskými společnostmi. 

„Ode dna jsme se odrazili natolik, že jsme se ‚praštili do hlavy‘ o strop a máme opačný problém. Máme tolik zakázek, že už nestačíme vyrábět,“ řekl ředitel sklárny Ajeto v Lindavě Jaroslav Turnhöfer. „Jsme unikátní v tom, že neděláme inovace, nemáme designéry a nevyvíjíme nové řady ani nemáme žádné zástupce ve světě. Svět sám si nachází nás a funguje nám to čím dál tím líp,“ konstatoval. Sama kvalita produkce podle Jaroslava Turhnöfera přitahuje tvůrce a designéři si tip na předního výrobce předávají sami.

 O nebývalém rozjezdu oboru informovali i zástupci dalších firem. „Daří se nám výtečně. Nestíháme v řádu měsíců až let. Jsme vyprodaní minimálně na rok dopředu,“ řekl obchodní a marketingový ředitel společnosti Preciosa Ornela Petr Puš. Zatímco v krizovém roce 2009 jeho společnost prodala perliček, které jsou jejím hlavním produktem, pouhých 1600 tun, letos očekává 4000 prodaných tun. „Kapacita se téměř ztrojnásobila,“ vyčíslil Petr Puš. S výrazně levnější produkcí konkurence z Číny bojuje Preciosa Ornela kvalitou výrobků – do prodeje jde jen asi polovina vyrobených perliček a i ty jsou prý lepší, než produkce konkurence. „Prodáváme kvalitu bez kompromisů. Nemíme ani na chvilku zakolísat,“ uvedl.

 Jak vyplynulo z debaty, která se uskutečnila v hlavním sále jablonecké radnice, sklářství se dokázalo z nepříznivé situace dostat zejména díky erudované pracovní síle, která není extrémně drahá. To je hlavní deviza českého sklářského průmyslu, který v uplynulých letech opět prošel zatěžkávací zkouškou – silně jej zasáhla hospodářská krize sklonku první dekády nového tisíciletí. „České sklo, ať se bavíme o technických oborech nebo o uměleckých, vždy stálo a padalo s tím, jak pestrou paletu nabídky mělo. A krize firmy vyburcovala k experimentům – některé skončily dobře, některé hůře, ale každopádně začalo být přikázáním, že je nutné přicházet s novými věcmi,“ řekl spoluorganizátor akce, kurátor zdejšího Muzea skla a bižuterie Petr Nový. „To neznamená, že by se mělo přestat vyrábět to, co se stále dobře prodává, ale jde o to, aby se kolekce tzv. okysličovaly. A je úplně jedno, jestli jde o technické, obalové, ploché nebo dekorativní sklo,“ konstatoval Petr Nový s tím, že ve všech sklářských oborech české firmy patří do světové špičky. „Pokud české firmy nebudou zaostávat za trendy, budou inovovat výrobní proces a poohlížet se po nových vzorech, tak to bude dobré,“ zmínil Petr Nový.

 A jak doplnil: „Některé procesy se racionalizovaly a vrátili jsme se k tomu, co vždy činilo české sklářství atraktivním, to je velmi erudovaná pracovní síla, která není extrémně drahá.“ Racionalizací se má na mysli zejména radikální snížení počtu zaměstnanců v oboru. Zatímco před krizí v roce 2008 sklářský a keramický průmysl podle statistiky publikované Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR na její internetové stránce www.askpcr.cz zaměstnával 31 240 pracovníků, o rok později to bylo jen 19 869 lidí. V následujících letech jejich počet lehce vzrostl na 21 144 v roce 2013.

 Výrazně menší počet zaměstnanců přitom dokáže segmentu zvolna vracet jeho dřívější významné postavení na trhu. Jeho celkové tržby totiž v důsledku krize rapidně poklesly z 49,81 miliardy korun v roce 2008 na pouhých 36,72 miliardy korun v roce 2010. V loňském roce již tržby sklářského a keramického průmyslu dosáhly 42,22 miliardy korun.

„Jsem moc rád, že sklářský průmysl včetně keramického se dostal tam, kde dneska je,“

řekl s odkazem na nedávnou krizi generální ředitel SP ČR Zdeněk Liška. „Sklářům patří dík za to, že to všechno přestáli,“ konstatoval. Připomněl, že české sklářství přesto nemá vyhráno – podobně jako ostatní technické obory je trápí dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Kromě nedostatku výrobních kapacit je naším hlavním problémem nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Chybí nám hlavně brusiči, protože v poslední době se učiliště zaměřovala spíš na umělečtější profese,“ posteskl si Jaroslav Turnhöfer ze sklárny Ajeto.

 Pomoc při řešení současného neuspokojivého stavu SP ČR nabídne v příštím roce, který společně s vládou ČR vyhlásí Rokem průmyslu a technického vzdělávání. „Chceme udělat celou řadu akcí tak, abychom nalákali děti do škol zaměřených na technické vzdělávání a posunuli tak výrazně učňovské a technické vzdělávání dopředu. Naším cílem je, aby tu byl dostatek kvalifikovaných sil,“ prohlásil Zdeněk Liška. 

Na debatě dále promluvili například Jiří Valenta, zástupce společnosti Bohemia Machine s.r.o. (BOMMA), Ladislav Pflimpfl, který představil projekt ZIBA Glass Experience Museum, ředitelka společnosti Cesty skla, o. p. s., Martina Kulhavá nebo ředitel společnosti Preciosa – Lustry, a. s., Pavel Marek. Akci, které se zúčastnily dvě desítky profesionálů v oboru – zástupců firem i dalších organizací, SP ČR uspořádal již potřetí, tentokrát jako součást programu trienále – prestižní přehlídky skla a bižuterie. Spolupořadatelem bylo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, partnery společnosti Preciosa, a. s., Crystalex, a. s., ČSOB, a. s., a ČSOB Leasing, a. s.

 Tajemník Asociace sklářského a keramického průmyslu Marek Novák představil v rámci akce portál www.skloakeramika.cz, který asociace provozuje. „Jeho cílem je nabídnout veřejnosti ucelené informace o sklářském průmyslu v ČR a zlepšení povědomí o něm,“ uvedl.             

(tz)