Tři čtvrtě velkých firem v Česku nestihly provést povinný energetický audit. Lhůta daná novelou zákona o hospodaření energií vypršela 5. prosince 2015. Všechny případy nyní bude jednotlivě posuzovat Státní energetická inspekce, případně soudy. Téměř dvěma tisícům firmám hrozí za porušení povinností milionové pokuty. Jsou ale takové sankce reálné? Na co se vlastně mají tyto firmy nyní připravit? Na to odpovídá Jakub Kejval, generální ředitel inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas.

Co mohou zpozdilé firmy očekávat o Státní energetická inspekce

Protože byl termín z řady důvodů nezvládnutelný, Státní energetická inspekce k vymáhání této povinnosti přistoupila velmi rozumně. „Pokud obdrží podnět ne kontrole, bude ze zákona po firmě požadovat předložení energetického auditu, případně odpovídajícího certifikátu. Jestliže firma nepředloží ani jeden dokument, budou chtít inspektoři doložit, že podnik začal na získání auditu či certifikace alespoň reálně pracovat. Tyto doklady pak budou posuzovány individuálně, důležité je, aby byl jasně patrný záměr splnit zákonné požadavky. Dle mého odhadu tak v termínu a plném rozsahu povinností neučinilo 75 procent firem, milionové sankce pro zpozdilé firmy ale zatím nepředpokládám,“ říká Jakub Kejval z Bureau Veritas.

Co je vůbec smyslem energetických auditů?

Cílem novely bylo stimulovat firmy k energetickým úsporám a vyšší konkurenceschopnosti. Vedle auditů mohou firmy implementovat systémy ISO 50001 či ISO 14000. „Sedm z deseti našich klientů si vybralo první možnost a vydalo se cestou systémových změn. Získají přehled o největších energetických dírách, nakládání s energií bude efektivnější, což se promítne do vyšší konkurenceschopnosti i zajímavějších hospodářských výsledků. Energie tvoří ve velkých podnicích 30 až 50 % variabilních nákladů, což není zanedbatelné,“ říká generální ředitel Bureu Veritas Jakub Kejval.

Proč má Česko dvakrát vyšší energetickou náročnost, než je evropský průměr

Dle analýz Úřadu vlády z konce roku 2014 je energetická náročnost České republiky, v porovnání s evropským průměrem, více než dvakrát vyšší. „Podle našich zkušeností se ročně může ztratit až 8 % a bez regulace a kontrolních systémů až 12 % již dosažených úspor v důsledku chybějícího pravidelného monitoringu a údržby. Musíme se snažit zlepšit nevýhodnou pozici České republiky a někdy i technologickou zaostalost. Nikdy se nám nepodaří dohnat evropské standardy a být konkurenceschopnými, pokud se nezaměříme na vyšší efektivitu i v energetice,“ říká generální ředitel Schneider Electric Jaroslav Žlábek.

Tři způsoby, jak mohou firmy naplnit požadavky zákona

1. Energetický audit a opakovat jej každé 4 roky;

2. Certifikace podle ISO 50001 (zde není nutné zpracovat energetický audit);

3. Certifikace podle ISO 14001 (zde je nutné zpracovat energetický audit, ale již není nutné opakovat energeticky audit každé čtyři roky).

Mnoho nejasností osvětlí až novela vyhlášky

Novela zákona o hospodaření energií účinná od 1. července 2015 přinesla mnoho nejasností, které měly svůj podíl na nedodržení zákonného termínu. „Firmy neměly jistotu, zda se na ně vztahuje nová povinnost energetických auditů. Často řešily, zda musí mít energetický audit i na pronajaté prostory atd. Na to vše odpoví až připravovaná novela vyhlášky 480/2012 Sb. o energetickém auditu, která by měla vyjít na přelomu roku,“ uzavírá generální ředitel Bureau Veritas Jakub Kejval.