Jak vnímat energetické potřeby člověka budoucnosti? Jak myslet dopředu, abychom neztráceli smysluplnost života, ale bylo nám dobře, mohli se spolehnout na optimálnější technologie, které budou stimulovat udržitelnost světa? Co všechno se skrývá za pojmy, jimiž s přehledem operuje generace Y, ale ta zkušenější je zatím jen zvídavá? Jak do současnosti dostávat budoucnost? Na to se pokusil odpovědět Martin Záklasník, předseda představenstva a generální ředitel společnosti E.ON v České republice:

Plánujete měnit strategii E.ON a investovat do fotovoltaiky a podpory elektromobilů. Je to cesta, která má cíl?
Nezáleží tolik na mých představách, ale současné změny v energetice si tento směr vynutily. E.ON je dlouhodobě velmi úspěšná energetická firma na českém trhu. Za posledních několik let se sektor energetiky výrazně proměnil, takže i my musíme projít rozsáhlou transformací. Ať již se jedná o ekonomické vlivy související s těžbou břidlicových plynů v USA nebo politická rozhodnutí související s orientací na výrobu z obnovitelných zdrojů energie a odklonu od výroby z fosilních surovin či jádra. Jsme postaveni i před nové výzvy v samotném obchodování s komoditami. Na energetickém trhu se objevují noví hráči, kteří jsou schopni pružně reagovat na potřeby zákazníků, na druhou stranu však předpokládáme i snížení jejich počtu hráčů. Rádi bychom se odlišili od nabídky konkurentů. E.ON vidím na jedné straně jako inovačního lídra mezi firmami obchodujícími s energiemi a na druhé straně jako partnera pro naše zákazníky, který má vnést do tohoto velmi konzervativního prostředí emoce.

Co si pod tím máme představit?
Naším cílem je jednoznačně být o krok napřed v technologických řešeních před stávajícími poskytovateli energetických služeb a stát se pro zákazníka průvodcem ve všech oblastech jeho nakládání s energiemi. Důležitá je pro nás tedy i nabídka doplňkových služeb, které budou navazovat na to, nač byli zákazníci před několika lety zvyklí. Sami jsme rozpoznali, že v dnešní době už nestačí prodávat jen tyto komodity, tedy elektřinu a plyn. Nastupují zcela nové trendy - digitalizace, internet věcí a peer to peer obchodování. Proto se tak silně zaměřujeme na inovace. Nutno podotknout, že i naši klienti po nás taková řešení, také pokud možno komplexní, požadují. Ta by měla přinést finanční úsporu, efektivně využívat disponibilní zdroje. A přispívat k trvalé udržitelnosti.

Zmínil jste emoce, chcete na ně vsadit...
Jak už jsem naznačil, trh s energiemi je velmi konzervativní. Zákazník v podstatě očekává pouze to, že bude svítit, topit a vařit 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 až 366 dní v roce. A samozřejmě tak, aby to příliš nezatížilo rodinný rozpočet. Ale proč by konzervativní odvětví nemohlo být o emocích? Proč byste nemohla mít ráda svého dodavatele energií, když víte, že mu na vás záleží a stará se o vás? Určitě je to o kombinaci silné stabilní značky a přidané hodnoty, kterou vám tato značka může poskytnout oproti konkurenci. My se chceme směrem k zákazníkovi, ať se to týká jednotlivce či firmy, profilovat v roli průvodce energetickým světem, tedy nabízet produkty a služby s přidanou hodnotou a vnést do komunikace s klientem právě ony emoce. Pokud bychom to uvedli na příkladu – zákazník je zvyklý na to, že se ho dnes energetická společnost zeptá: Kolik odebíráš? U firemních zákazníků pak: Jakou máš křivku, jaký máš diagram? Jenže to už nestačí. My se chceme s naším zákazníkem bavit ve stylu: Milý pane Nováku, máte plyn, máte elektrickou energii, máte kotel. Kdo se vám o kotel stará? Patříte ke generaci, která se pohybuje na sociálních sítích? To byste možná uvítal obsluhu na facebooku. Uvažujete o výrobě elektřiny ze solárních panelů? My vám umíme velice rychle spočítat, jestli je váš dům pro fotovoltaiku vhodný. U firemních zákazníků se nechceme primárně bavit o tom, jaký mají odběr v MWh, v KWh. Chceme s nimi diskutovat o tom, jak řeší energetické hospodářství celé firmy. Od koho nakupují, pro jaké účely. Nedávalo by smysl vyrábět energii prostřednictvím kogenerace? Jaké máte osvětlení? Je efektivní? Taková komunikace ústí do ryze emocionálního vztahu, nikoliv pouze obchodního.
Chceme lidem ukázat, že jsme jim nablízku, že hodláme i nadále zlepšovat jejich život tím, že zpříjemníme prostředí, ve kterém žijí. Proto také klademe velký důraz třeba na to, aby vzhled každé trafostanice byl plně v souladu s místním prostředím. Spolupracujeme například se základními školami, takže několik návrhů na finální podobu fasády zpracovávaly děti. Rovněž spolupracujeme se seniory, takže trafostanice v Písku je například vyzdobena motivy, které navrhli a namalovali tamní senioři. 

V ČR stoupá zájem o fotovoltaiku. Jaká je v tomto ohledu role vaší společnosti?
Fotovoltaika je trend a má zcela nepochybně rostoucí tendenci. Zatím co v roce 2016 požádalo o dotaci na zřízení nástřešní fotovoltaiky v celé ČR kolem 500 domácností, tak v září roku 2017 to již bylo 800 schválených žádostí. Pro nás má solární výroba význam z několika důvodů. Stále více domácností k ní bude přistupovat a my můžeme pomoci. Ale zatímco dnes je fotovoltaika hlavně o investici, my se chceme zaměřit především na služby. V současné době pracujeme například na řešení, které domácnosti umožní uložit vyrobenou elektřinu do virtuálního úložiště – cloudu, pokud ji zrovna nebude potřebovat a naopak z něj elektřinu čerpat, když jí bude mít nedostatek.

Naopak elektromobily se „rozjíždí“ opravdu pozvolna. Jak máte situaci zmapovanou?
Elektromobilita není v tuto chvíli zatím „samonosná“ a je závislá na dotačních režimech. A to jak v oblasti budování infrastruktury (nabíjecí stanice), tak v oblasti pořizování vozidel (jak osobních, tak například pro veřejnou dopravu). Rozvoji brání především cena vozidel, která je stále vysoká v porovnání s cenou vozidel na klasické pohonné hmoty. Cena je však stejná i v okolních státech, nejde o specifikum České republiky, nicméně kupní síla obyvatel u nás je jiná, než je tomu např. Norsku, Holandsku či Dánsku, tzn. v zemích, kde je elektromobilita silně rozvinuta. Bez výrazných pobídek k nákupu elektromobilů nebo poklesu cen těchto vozidel není v ČR šance pro jejich masivnější používání. Elektřina určitě v krátkodobém ani střednědobém horizontu nedokáže nahradit současné druhy pohonů. Dalšími překážkami jsou technická omezení, která zapojení elektromobilů v dopravě brzdí, jako je nutnost nabíjení, omezený dojezd apod. Zde může pomoci naše společnost svými aktivitami, které věnuje rozvoji nabíjecí sítě. Nicméně instalace nabíjecích stanic jsou časově velmi náročné. Jedná se prakticky o stavby, na které je nutné získat povolení v každé lokalitě, dále je nutné zajistit dostatečné připojení stanice k distribuční soustavě a zároveň nalézt partnery, kteří mají zájem to podpořit a nabídnout část svého pozemku pro účely nabíjení. To jsou hlavní milníky, které musí investor zajistit před začátkem instalace nabíjecí stanice, a to je velmi časově náročné. V případě naší největší ve Vystrkově u Humpolce nám to trvalo asi dva roky, než jsme byli schopni zahájit stavbu. Ale výsledek, myslím, stojí za to, jedná se o jednu z nevětších stanic tohoto druhu v Evropě. Za rok provozu jí proteče tolik elektřiny, kolik spotřebuje zhruba 60 průměrných domácností.

Vy sám už elektromobil řídíte?
Ano, já sám elektromobilem jezdím a jsem tím naprosto nadšený. Elektromobil je úžasně tichý a má skvělou akceleraci. Z pohledu výhod bych na první místo určitě vyzdvihl ekologii a bezemisní provoz. Na druhém místě jsou náklady na provoz. Zatímco u spalovacího motoru se můžeme pohybovat kolem 3 Kč na kilometr, bereme-li do úvahy pouze náklady na palivo, tak u auta na stlačený zemní plyn už jsme zhruba na 1,5 Kč a u elektromotoru se dostáváme hluboko pod 1 Kč. Nevýhodou může být již zmíněná nedostatečná infrastruktura pro nabíjení a také délka nabíjecího cyklu. Ale i zde se blýská na lepší časy. Zatím co v roce 2007 bylo v celé České republice pouhopouhých 5 nabíjecích stanic, v roce 2016 jejich počet stoupl na 330 a loni byly dokončené stavby dalších. Infrastruktura nabíjecích stanic je nejrozšířenější v Praze, následuje Brno a Ostrava. Velmi dobrá infrastruktura je i na Vysočině, kde je elektromobilita intenzivně podporována vedením kraje. I my významnou měrou přispíváme k rozšiřování nabíjecí infrastruktury. Momentálně pracujeme na dvou evropských dotačních projektech FAST-E a EAST-E. V rámci projektu FAST-E budujeme 15 rychlonabíjecích stanic. První stanice společnost E.ON spustila do provozu loni (např. v Jihlavě a v Čestlicích). A na základě projektu EAST-E plánujeme zprovoznit další nabíjecí stanice.

V Plzni jste otevřeli centrum Smart City Polygon s chytrým osvětlením, chytrými lavičkami a dobíjením pro elektromobily. Jak dlouho může trvat, než se podobné koncepty zabydlí jinde?
Termín Smart City se dnes používá velmi často, málokdo ale ví, co opravdu znamená. Smart City není o speciálních, nových technologiích, nýbrž způsob, jak jsou používány a řízeny, z nich dělá Smart City technologie. Smyslem a cílem je spokojený občan. Budoucnost se vyvine jednoznačně jako digitální a tomu bude odpovídat rovněž infrastruktura, která nás obklopuje. Společnost E.ON paří k zakládajícím členům asociace Czech Smart City Cluster (http://czechsmartcitycluster.cz/), která si klade za cíl zlepšit kvalitu života obyvatel měst, úsporu energií, podporu obnovitelných zdrojů, zlepšení životního prostředí a zkvalitnění dopravní situace ve městech. Snažíme se do projektu aktivně zapojovat co nejvíce měst a obcí formou regionální spolupráce. Máme tým oblastních manažerů, kteří oslovují starosty měst a obcí a zjišťují jejich zájem o systematickou spolupráci. Nabízíme pomoc při zpracování energetické koncepce tak, abychom pomohli dosáhnout energetické úspory a snížení emisí CO2. Zpracováváme koncepce a studie s možnou realizací. Nejčastěji se jedná o zavedení chytrého veřejného osvětlení a interiérové osvětlení. V současné době máme zapojeno 25 měst a obcí, kde jsou již podepsaná memoranda o spolupráci. Patří mezi ně např. Brno, Písek, Tábor, Bystřice nad Perštejnem, Telč, Humpolec a další. Na jihu Moravy spolupracujeme na základě memoranda s Kyjovem, Hrušovany nad Jevišovkou, Oslavany a Hlohovcem. Navíc obec Šitbořice jsme podpořili v přihlášení do soutěže E.ON Energy Globe, kde vyhrála jednu z cen. Postup „smartifikace“ obcí a měst bude do značné míry záviset i na objemu veřejných prostředků, které budou do těchto opatření plynout, a úpravě legislativy, jež bude tato opatření podporovat.
Areál Smart City, který jsme před několika týdny ve spolupráci se společností OMEXOM GA Energo otevřeli u Plzně, ukazuje v reálném prostředí výstupy z celého systému umožňující následnou analýzu a plánování. Každá technologie řeší jeden segment života obyvatel města, teprve společně však vytvářejí skutečné Smart City. V rámci jednoho areálu jsou instalovány ucelené systémy pro zlepšení bezpečnosti obyvatel, zdokonalení ochrany majetku, chytré parkování, zrychlení průjezdu lokalitou, bezpečnost chodců, ochranu životního prostředí, inteligentní řízení budov a další. Areál je přístupný široké veřejnosti, školám a dalším institucím, potenciálním investorům a všem zájemcům o technologie Smart City. Představení těchto technologií probíhá formou komentovaných prohlídek, na něž je možné se přihlásit přes rezervační formulář na webových stránkách: www.smartcitypolygon.cz

připravila Eva Brixi