Nakupujeme všichni. Chleba, šunku, prací prostředky, nádobí, mrazáky, oblečení. V klasických prodejnách nebo e-shopech. Podstatná je úspora času, důraz na kvalitu, ale stále častěji i na dobrý pocit z procesu nakupování, na zážitek, rozptýlení, relax, zábavu. Prostě když už, tak už. Jinými slovy, náš přístup k běžné životní praxi se mění. A kdoví, jak to bude vypadat v supermarketech či drobných specializovaných obchůdcích třeba za sto let.

Budou nám sami roboti vkládat do vozíků to, nač my jen pomyslíme, že potřebujeme? Přidají automaticky dámám kytičku pro radost, nebo nabídnou pralinku z hořké čokolády? Pozná robot, jakou máme zrovna náladu a podle toho se pokusí nás rozptýlit? Bude mít na základě sofistikovaného sběru dat přehled o tom, zda žijeme bez partnera, a postará se o možnost další životní radosti? Pomůže řešit naše zdravotní problémy na základě toho, na jaké anketní otázky právě odpovídáme? Vyčíslí, o kolik bychom měli zhubnout a nabídne ty správné dietní potraviny? Stanou se prodavači místních prodejniček našimi přáteli a společníky, a skutečně dobrými rádci? Bude ještě více záležet na vztahu k člověku, snaze mu vyjít vstříc? Možná úvahy, které patří do šuplíku. Vraťme se nohama na zem. Jaký je dnešní zákazník? Na to odpověděl RNDr. Tomáš Drtina, Managing Director GfK CZ&SK nedlouho poté, co podrobně vystoupil na tiskové konferenci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR v Praze na téma český maloobchod a náš zákazník. Z jeho prezentace jsme také vybrali řadu grafů, které shrnuly zásadní informace.

Jak se dá charakterizovat český spotřebitel--kupující? V čem se za posledních deset let změnil?

V každém případě vzrostla náročnost českých nakupujících. Náročnost na kvalitu zboží, které kupují, na informace o něm, na hodnotu, kterou za své peníze dostávají, a v neposlední řadě i na kvalitu nákupního procesu a nákupního zážitku. Jsou informovanější než dříve a také více sdílející své zkušenosti. Ideálem je pro většinu z nich pohodlný, jednoduchý a bezproblémový nákup.

Vyhledáváme více i menší prodejny v regionech s místní nabídkou, či stále raději jezdíme do supermarketů? Nebo jsme se zcela ponořili do světa e-shopů?

Většina obsahu našich peněženek končí v pokladnách větších prodejen, které obvykle představují hlavní nákupní místo českých domácností. Menší prodejny jsou pro velkou část domácností pouze řešením pro menší a doplňkové nákupy, takže jejich situace není jednoduchá. Přesto i ony mají na trhu své nezastupitelné místo. Pozice e-shopů samozřejmě rok od roku posiluje, v rychloobrátkovém zboží však rychlejší expanzi brzdí složitá logistika.

Co si vybírá náš zákazník z nabídky potravin a drogistického zboží? Směřují jeho preference více k ekologii a čerstvosti?

Obchod zažívá dobré časy. Těží z pozitivního vývoje celé české ekonomiky a z aktuálního vývoje nákupního a spotřebního chování. Pozitivní ekonomický vývoj nahrává tomu, že jsou
Češi více než v minulých letech ochotni investovat do kvalitnějších výrobků. Například na růstu obratu potravin v roce 2017 se, nepočítáme-li inflaci, růst objemu podílel pouhými 0,3 %, zatímco nakupování dražších (zpravidla kvalitnějších) výrobků 1,1 %. Zájem o bioprodukty a regionální produkty se dlouhodobě celkově příliš nemění, nejvíce je nakupují lidé s vyšším vzděláním.

Bohatneme, životní úroveň roste. Budeme tedy nakupovat stále více?

Nejenže se lidé mají reálně finančně lépe než před pár lety a mají více peněz na utrácení, ale především to tak i vnímají a jejich kapsa je mnohem otevřenější než v dobách krize. Vývoj obratu zpravidla silně koreluje s úrovní nákupního sentimentu, s ochotou utrácet, a ani tentokrát tomu není jinak. Příští prodeje budou tedy velmi silně záviset na tom, jak dlouho se bude tolik dařit celé české ekonomice. Všichni si dobře pamatujeme, že v dobách recese prud­ce poklesly prodeje v řadě nepotravinářských kategorií.

Český maloobchod a velké zahraniční řetězce. Co mají společného a čím si konkurují?

Osobně příliš nemám rád dělení maloobchodu na český versus zahraniční. Všichni si konkurují, bojují o zákazníkovu přízeň. A každý k tomu má jiné prostředky, volí jinou strategii, něco se mu daří více, něco méně.

Bude nějakým zásadním způsobem trend udržitelnosti a společenské odpovědnosti ovlivňovat chování a podnikatelský koncept obchodníků?

Zejména větší obchodníci si tento význam uvědomují a investice řady z nich do této oblasti rostou. Prostor je jak v celospolečenských tématech, tak i v konkrétní pomoci či rozvoji lokálních komunit v okolí prodejen.

A je šance, že bude český spotřebitel při nakupování více přemýšlet? Nebo na to nebude mít čas?

Neřekl bych, že o nákupech málo přemýšlíme. Zjednodušeně řečeno lze rozdělit nákupy do dvou kategorií. Tou první jsou pragmatické nákupy, které lidé chtějí mít rychle za sebou. Důraz je zejména na potřebě vyřešit nákup, efektivně co do času i peněz. Na opačném pólu je skupina akcentující primárně příjemný nákupní zážitek, v celé jeho komplexitě a bez tlaku času. Co však obě tyto skupiny spojuje? Podstatné je odnést si z nákupu dobrý pocit, ať již šlo o uspokojení racionální, či emoční složky.

ptala se Eva Brixi