Kdo jednou vstoupil do porcelánového království a pozoroval, jak vzniká hrnek, talíř, mísa nebo konvice na čaj, určitě získal k těmto předmětům denní potřeby a krásným věcem, jež nás životem provázejí, svůj osobitý vztah. Představte si, kolik jen již bylo vymyšleno třeba tvarů šálků na kávu, že jsou jejich autory věhlasní designéři i výrobní dělníci, Češi i Korejci, Němci nebo Italové. Ale také Ing. Vladimír Feix, dr. h. c., generální ředitel a předseda představenstva společnosti Český porcelán, akciová společnost. Osobnost, již provází fantazie a chuť tvořit dějiny současnosti a průmyslu stejně tak jako nebývalá činorodost:
Napil jste se z každého hrnečku nebo šálku, který vzešel z dílny Českého porcelánu?
Za poslední čtyři roky jsme vyprodukovali 288 kusů různých nových tvarů hrnků. Máme pět vlastních prodejen, kde si ověřujeme zájem a názory nejen na tvary, ale i dekoraci nových výrobků. Jedna ze dvou teplických prodejen nese název Studio Fantazie. Toto studio zajišťuje přímo v prodejně dekoraci a výpal, včetně prodeje zákazníkům, podle jejich přání. Nemohu říci, že bych se z každého našeho hrnku napil, avšak z některých ano. Zejména z tzv. hrnků baňatých, které vyžadují velký záklon hlavy, aby se vyprázdnily, čímž si ověřuji použití bez vlivu na krční vaz.
A máte nějaký hodně oblíbený?
Častou otázkou při provádění zákazníků ve vzorkovně je, který výrobek se mi nejvíce líbí. Na to vždy odpovídám pravdivě, a to, že mi se líbí vše, co vyrábíme.
Jste osobnost, která zasvětila designu a výrobě porcelánu celou svou profesní dráhu, stejně tak i potřebám trhu, a nejen domácího, ale vpravdě v mezinárodním měřítku. Jak tento obor podkreslil váš názor na život?
Jestliže řídíte podnik a máte tu čest vyrábět porcelán nejen pro české rodiny, německé, rakouské a jiné Evropany, zejména Dálný východ, tedy Japonsko a Koreu, které jsou výhradním odběratelem cibuláku, vytváříte si tak přehled o úrovni stolování, neboť zejména různé velikosti misek na úkor evropských talířů mají svůj způsob používání.
Když si u nás někdo koupí hrnek, který je na fotografii, tak víme, že má krásné vousy a nehodlá si je zabarvit kávou či zeleným čajem. Navíc každý rok organizujeme tvarové (hrnkové) sympozium, na kterém z dvaceti účastníků víc než polovina jsou zájemci zahraniční, a to nejen z Evropy, ale právě ze zmiňovaného Dálného východu i Číny.
Rovněž jsme nákladem tří devítek milionů zakoupili a rekonstruovali budovu, která je vybavena k zajištění výroby a výpalu porcelánu pro mladé výtvarníky, studenty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Rovněž jsme v úzkém styku a spolupráci s Umělecko-průmyslovým muzeem v Praze. Každý rok je mezinárodní sympozium dospělých výtvarníků v továrně v Dubí a v realizačním atelieru pak studentská mezinárodní sympozia, na nichž se podílí i Městský úřad v Dubí.
Popsané činnosti a spolupráce se zákazníky v zemích, kam dodáváme, mne po tolika letech spolupráce samozřejmě ovlivnily právě s ohledem na zahraniční odběratele a častý styk s nimi. Říká se, že projevem inteligence je umět se přizpůsobit, a to v designu nutně potřebujete. I když vím, že umění nemá být vedeno, ale vést. To však platí zejména pro figurální porcelán, který produkujeme v našem závodě Royal Dux.
Hrdost na český průmysl nezapřete. Snažil jste se to vtělit do některých projektů, například týkajících se vzdělávání mladých tvůrců. Čeho si na nastupující mnažerské generaci vážíte a co těmto lidem chybí?
Jsem hrdý na český průmysl. Jsem hrdý, když čtu nebo slyším či vidím v denních zprávách a tisku, co naše podniky dokázaly, zejména ty naše výhradně české. Aby si český průmysl svoji hrdost nejen zachoval, ale i upevnil a rozvíjel, potřebuje kvalifikované zaměstnance. V prvé řadě učňovské a středoškolské vzdělání. Nikoli však to stávající, kdy učeň s maturitou nezvládá výuční dovednost, ani středoškolské vzdělání. To je nutno řešit! Já sám jsem nejprve vstoupil do učení, po vyučení do dvouleté průmyslovky, pak vyšší čtyřleté průmyslovky s maturitou a následně po letech přišlo na řadu vysokoškolské studium. Vysoká škola je ideální a důležitý prvek pro doplnění a prohloubení znalostí z výrobní praxe. To se týká výrobního průmyslu a tak tomu vždy bude.
Jaké přednosti mají rodinné firmy s českým kapitálem před těmi ostatními?
Často se hovoří o rodinných firmách a přednostech, které tyto mají. Já to nemohu ani potvrdit, ani vyvrátit. Každá rodina má uvnitř různé vzájemné vztahy a ty se přenášejí i do rodinných firem. Pokud byly vztahy dobré v rodině před vstupem do rodinné firmy, jsou dobré i ve firmě. Podmínkou je, aby potomci získali předem kvalifikaci, o jejíž důležitosti jsem již mluvil. Prostě plná kvalifikace pro chod rodinné firmy, nechť vyrábí cokoli nebo obchoduje s čímkoli. A předností rodinné firmy musí být plné zaujetí a zodpovědnost.
Do života uvádíte stále nové a nové nápady. Kde se berou? Zdá se, že je to vaše nevyčerpatelná energie, která vyústí vždy v nějaké překvapení, jež se ostatním líbí...
Jsem „blíženec“ a vzdor tomu, že mi je 86 let, tak můj horoskop neustále uvádí přednosti, které blíženci bez ohledu na stáří mají. Když jim stáří nevadí, tak mně také ne. Pracuji s plnou vervou. Nejen, že vymýšlím, ale i prosazuji nové nápady, a co je hlavní, tak k novým nápadům vedu i své podřízené.
Chcete-li, aby váš podnik byl známým na veřejnosti a přitahoval vaše zaměstnance, musí se stále něco nového dít. Máme snahu, aby každý zaměstnanec měl více informací, než potřebuje, a nebyl nucený si vymýšlet. Aby v autobuse či jiném dopravním prostředku na dotaz lidí z jiného závodu, co je nového, neříkali, já nevím, co ty papaláši z našeho vedení dělají, ale my se nic nedozvíme. Tak proto denně, vždy v poledne, jsou vysílány v závodním rozhlase zprávy o plnění plánu a novinkách vůbec. Na elektronických informačních světelných tabulích po celém závodě pak plnění hospodářských i finančních výsledků jednotlivých dílen v základním závodě Dubí i závodě Royal Dux v Duchcově.
A poslední věty na závěr. Má-li být atmosféra v podniku dobrá, musí být kritika a pochvala v rovnováze. Není to teorie, ale praxe, že mnozí pracovníci, zejména ženy, přijmou slovní pochvalu s větší a trvanlivou radostí než finanční odměnu. Vůbec nejlepší je pochvala s finanční odměnou. A co je špatné? To jsou plošné úpravy platů pro všechny stejně, bez ohledu na to, jak kdo se podílí na výsledcích práce celého kolektivu.
otázky připravila Eva Brixi