prof. Miroslav VáclavíkVěda a vývoj pro praxi, zní to už jako písnička, která nikdy neskočí. Přesto má smysl. V mnoha rozměrech. Hledáme-li příklad toho, jak může myšlenka člověka a bádání sehraného týmu ukotvit ve výrobním programu českých firem, určitě je na místě zastavit se ve VÚTS, a.s., v Liberci. Vede ji léta v roli předsedy představenstva a generálního ředitele prof. Ing. Miroslav Václavík, CSc. Loni obdržel ocenění v prestižní soutěži MANAŽER ROKU ve zvláštní kategorii Aplikovaný výzkum. Zde jsou odpovědi na to, jak právě tato osobnost svým manažerským talentem dokazuje uvádět do života nápady rychle a efektivně:

Výzkumný ústav textilních strojů má nebývalé renomé. Když rekapitulujete léta zpět – čím si ho získal především?

Renomé si ústav získal tvorbou kvalitních řešení pro textilní strojírenství. Nejvýznamnějším, dovolím si říci celosvětovým, přínosem, je technologie tryskového tkaní, tj. tkaní, kdy je útek do osnovy zanášen vzduchovým či vodním paprskem. Oba principy jsou vynálezem Vladimíra Svatého ze šedesátých let. V současné době si udržujeme přední světové postavení ve vývoji tryskových tkacích strojů pro tkaní technických tkanin. Například velká část evropské produkce perlinkových tkanin, používaných při zateplování fasád, se vyrábí na námi vyvinutých strojích.
Horkou novinkou, kterou budeme představovat letos v červnu na světové výstavě textilních strojů ITMA v Barceloně, je vzduchový tryskový stav pro tkaní distančních třírozměrných tkanin. Kromě textilních strojů se od počátku tohoto století naše organizace zaměřila na výzkum a vývoj strojů pro zpracovatelský průmysl. Dobré jméno jsme si vybudovali u řady tuzemských výrobců strojů, se kterými spolupracujeme na inovacích jejich výrobků a na automatizaci výrobních procesů.

Vaší celoživotní snahou je dělat věci, které mají smysl, a proměňovat vědecké poznatky tak, aby byly využitelné v praxi, tedy hledat cesty, aby „cokoli“ fungovalo. To je velmi odvážné. Konkurence na vás byla asi nejednou nazlobená...

Je pravda, že jsme se vždy snažili dělat zejména aplikovaný výzkum a vývoj, který bude někdo potřebovat, tj. firmy a průmysloví partneři, kteří výsledky výzkumu a vývoje přemění na inovace a zavedou do praxe. Bohužel, ne všechny výzkumné organizace chápou VaV ve stejném duchu, situace se mění k lepšímu, ale stále řada z nich realizuje výzkum, jehož výsledky velmi obtížně hledají uplatnění.

Charakterizujete se jako partner pro výzkum, vývoj a inovace. Znamená to, že když se na vás obrátí třeba menší česká firma s nápadem na zjednodušení výroby určitého stroje, že dokážete pomoci, pokud v tom najdete potenciál?

Ano, naším cílem je, jak jsem uvedl, spolupráce s průmyslovými partnery, velikost firem pro nás není podstatná, takže jsme připraveni a ochotni spolupracovat i s malými firmami nebo studenty, kteří mají zajímavý nápad. Například nyní zahajujeme, v rámci programu ZÉTA, spolupráci s doktorandem VŠCHT na vývoji nové technologie-stroje pro farmaceutický průmysl. Základem úspěšné spolupráce je technologické posouzení možností obou stran, abychom byli úspěšní, musíme partnerům nabídnout špičkové služby a řešení. Neméně důležité je vytvoření vzájemné důvěry a korektních vztahů, na tom si zakládáme. Pro představu, v minulém roce jsme takto spolupracovali s několika desítkami firem.

A pokud by zájemce potřeboval vymyslet a třeba pět let vyrábět určitý stroj v určitém množství, to také zvládnete? Mohl byste uvést příklad?

Primárně se orientujeme na výzkum, vývoj a prototypové realizace strojů a zařízení, ale pokud je třeba, jsme schopni s našimi kooperačními partnery zajistit i výrobu větších sérií. Takto například zajišťujeme realizaci výroby tkacích strojů, periferií obráběcích strojů nebo vaček a vačkových mechanizmů.

Jak chráníte duševní vlastnictví? Jsou to patenty i průmyslové vzory? Jaký je výčet? A pro jaké destinace platí?

S ochranou duševního vlastnictví máme bohaté zkušenosti. Za dobu existence ústavu (od roku 1951) zde vzniklo cca 800 patentů. Rád bych podotknul, že patentování je složitá záležitost a má i svá úskalí, to by však bylo téma na obsáhlou přednášku. Patenty se vytváří zejména ze dvou důvodů, prvním je ochrana vytvořeného know-how či produktu před konkurencí, to se děje v případě, že vlastním produkt, který vyrábím, a patentem se chráním před ostatními výrobci. Druhým důvodem pro patentování je ochrana nových myšlenek a know-how, které vznikne, a které je možno nabídnout potenciálním zájemcům formou licence. V současné velmi dynamické době, kdy se výrazně zkracují inovační cykly, se mnohdy jako nejefektivnější jeví nepatentovat vůbec, ale urychleně zavést inovace do výroby a využít časový náskok před konkurencí. Dalším faktorem pro rozhodování je například finanční náročnost podávání a udržování patentů, nebo možnosti pro následnou vymahatelnost odškodnění za porušení patentových práv zejména v zahraničí. Naše organizace uplatňuje všechny výše uvedené přístupy, v současné době má téměř 50 patentů a patentových přihlášek, z toho 20 zahraničních. Dále vlastníme více než 20 užitných vzorů, ročně podáváme tři až pět nových patentových přihlášek.

Jste špičkou českého strojírenství a na nedostatek zakázek si nemůžete stěžovat. Jak spolupracujete se zahraničními zájemci, oč mají především zájem?

Naší snahou je, pokud možno co nejvíce, spolupracovat s tuzemskými firmami tak, abychom přispěli k jejich konkurenceschopnosti. Ale mezinárodní spolupráci považujeme taktéž za velmi důležitou, při současné globalizaci za téměř nezbytnou. Na výzkumně vývojových projektech spolupracujeme s výzkumnými organizacemi z Tchaj-wanu, Jižní Koreje, z evropských organizací je to například německý Fraunhofer IWU. Vedle toho spolupracujeme se zahraničními průmyslovými partnery, kteří oceňují naše know-how v oblasti návrhů a inovací strojů. Například s německou firmou Sitec společně vyvíjíme laserové obráběcí stanice, pro nadnárodní skupinu Koenig & Bauer optimalizujeme ofsetové tiskařské stroje. Pro subdodavatele automobilového průmyslu navrhujeme a realizujeme jednoúčelové montážní a výrobní stroje, které se uplatňují v závodech umístěných v ČR i v zahraničí. Takto spolupracujeme například s firmami, jako je Continental, TI Automotive, Bosch Rexroth, Knorr-Bremse a řadou dalších.

Každý rok uvedete do života několik prototypů strojů, vaše efektivita a produktivita je neuvěřitelná. V čem je základ? Určitě také v promyšleném manažerském řízení...

V loňském roce jsme zrealizovali okolo 70 prototypů a funkčních modelů. To vyžaduje soustředěné úsilí týmu zkušených, vysoce kvalifikovaných pracovníků. Z hlediska řízení je důležité obklopit se schopnými spolupracovníky, kteří jsou schopni samostatné a kreativní práce, a těm delegovat pravomoci a odpovědnost.

Na základě letitých zkušeností byste jistě mohl některé zobecnit a naznačit, co se vám jako šéfovi týmu chytrých lidí osvědčilo.

Řídit výzkumný ústav je jiná kategorie než řídit výrobní podnik. Tým inteligentních výzkumníků nelze řídit metodou příkazů. Je třeba je přesvědčit o smyslu a potřebě věci tak, aby se ztotožnili se zadáním a sami cítili zodpovědnost a hledali vhodné řešení. Na druhé straně je třeba práci systematizovat a dodržovat procesy pro řízení a kvalitu. V tomto směru byla naše organizace první, která již v devadesátých letech minulého století zavedla systém EN ISO 9001 a aplikovala ho i na výzkumně vývojové činnosti.

Jaká je dnešní generace mladých manažerů? Nepodléhají klamnému tzv. tlaku doby? Nenechávají se unášet všudypřítomným stresem, který utlačuje i zdravý selský rozum?

Tlaku doby se nevyhne nikdo z nás, vše je dynamičtější, na všechny jsou kladeny vyšší nároky, a zejména nastupující generace manažerů se s tímto trendem musí vyrovnat. My starší a zkušenější bychom jim v tom měli pomoci mentoringem a předáváním zkušeností. O to se snažím a mohu říci, že v naší organizaci máme řadu mladých, velmi dobrých, kompetentních vedoucích pracovníků, kteří jsou zárukou jejího dobrého fungování i v budoucnu.

Jak hodnotíte nadmíru technologií, které dnes vstupují do našich životů? Jistě jsou užitečné, ale asi je špatně využíváme, protože se jim zbytečně poddáváme namísto toho, aby nám výhradně sloužily a dávaly člověku prostor k bohatšímu životu počínaje vzděláním a konče odpočinkem.

Moderní technologie jsou dobrou věcí, nesmí se ale stát fetišem. Stále platí, že sebelepší výpočetní technika a softwarové prostředky nový stroj nevymyslí. Rozhodující ve výzkumu a vývoji je a i nadále bude kreativita a tvůrčí schopnost lidí. Moderní technické prostředky je třeba využívat smysluplně a efektivně, tak aby se práce zrychlila a dosáhlo se kvalitnějších výstupů. Obdobně je to s využitím moderních technologií pro komunikaci a volný čas, neměli bychom se stát vazaly sociálních sítí a počítačových her. Velmi důležité je najít rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, rovnováhu mezi časem stráveným u počítačů a telefonů a časem stráveným pohybem nebo relaxací u dobré knihy. V tomto směru se snažíme svým pracovníkům vycházet vstříc například flexibilní pracovní dobou nebo příspěvky na sportovní aktivity.

Česká republika vždy oplývala šikovnými lidmi a dříve byla ostatním zemím vzorem vzdělanosti. Ještě stále se na tom dá stavět. Co je však potřeba, aby nám neujížděl vlak? Sepjetí vědy, výzkumu a praxe stále není tím, čím by pro ekonomiku mělo být, přijímají se strategie, teoretické podpory, hovoří se o tom na každé konferenci. Je dnes opravdu tak těžké něco vymyslet, vyrobit a používat? Neutápíme se spíš v byrokracii než v realizaci nápadů?

V naší republice vznikla řada strategií, kde se mluví o sepětí vědy, výzkumu a praxe, tyto strategie jsou však příliš obecné. Existuje řada národních programů na podporu výzkumu a inovací, vedle toho je možnost využít strukturálních fondů. Bohužel se stále nedaří snižovat byrokratickou zátěž spojenou s přípravami žádostí a vlastní realizací projektů, ta naopak nadále vzrůstá a nyní již někteří naši průmysloví partneři naznačují, že budou zvažovat, zda má smysl takovouto podporu využívat.

Co se Výzkumnému ústavu textilních strojů Liberec za posledních pět let podařilo především?

Od roku 2013 sídlí naše organizace v novém areálu, při jeho realizaci jsme vybudovali řadu nových laboratoří a zkušeben, například komory pro měření hluku a vibrací. Současně jsme rozšířili svůj tým o zhruba 50 nových pracovníků a v současné době jich zaměstnáváme téměř 200. To nám umožnilo výrazně rozšířit výzkumně vývojové a realizační činnosti a získat řadu partnerů. V loňském roce se nám podařilo vytvořit konsorcium devíti výzkumných organizací a 17 průmyslových podniků nazvané „Národní centrum kompetence strojírenství“ a současně získat podporu Technologické agentury ČR na podporu společných VaV aktivit. Naše organizace získala důvěru všech zapojených partnerů a je koordinátorem celého projektu, toto je pro nás velkým oceněním i závazkem.

otázky připravila Eva Brixi