Ing. Pavel BřezinaO tom, jak se bude, či nebude vylidňovat venkov, se vedou živé debaty. V České republice se řada odborníků kloní k názoru, že by se tento trend měl brzdit, že by se mělo dělat „něco“, co by obyvatele v menších městech či na vesnicích udrželo, například aby zde našli vhodné zaměstnání i atraktivní příležitosti k podnikání. Druhá strana hodnotí tendence jako neudržitelné, ostatně příklady ze světa jsou toho dokladem. Metropole se stávají přelidněné, venkovské regiony nemají člověku co nabídnout, počínaje infrastrukturou a konče kulturou.

V České republice s touto otázkou úzce souvisí měnící se úloha maloobchodu. Denní dopady těchto změn řeší Skupina COOP z pozice největšího tuzemského prodejce potravin a ve spolupráci s Asociací českého tradičního obchodu nastínila několik řešení, jak je možné pokračovat. COOP se snaží hledat cesty, jak odvrátit nejen to, že z vesnic zmizí obchody, ale také pošty, pobočky bank a s tím spojené mladé rodiny i živnostníci. Tentokrát jsem na toto téma hovořila s Ing. Pavlem Březinou, předsedou Svazu českých a moravských spotřebních družstev, reprezentantem značky COOP, významným členem AČTO:

Je podle vás situace řešitelná? Je šance, že na vesnicích zůstanou prodejny, nebudou ztrátové, a lidé tam budou rádi nakupovat?

Ano i ne. Především je odpověď na tuto otázku skutečně velmi složitá. Dnes natolik, že to není jen věcí družstevních prodejen COOP, ale zabývá se tím řada jiných profesních skupin, přemýšlí o tom stát. Čili je to záležitost, která je národního charakteru a měla by být posuzována na základě řady synergií, které dávají smysl. To je i jeden z důvodů proč jsme zakládali AČTO.
Pokoušíme se ve venkovských oblastech udržet maloobchodníky například prostřednictvím projektu Pošta Partner. Ten trvá už deset let, ale podle našeho názoru nepřináší kýžené ovoce, protože je především pro provozovatele stále administrativně náročný, finančně ne vždy zajímavý a má některé jiné nedostatky. COOP na toto téma s Českou poštou jednal několikrát, snažili jsme se pojmenovat problémy a nastínit, jak co zlepšit. Tam, kde se podařilo skloubit požadavky na poštovní služby s funkcí prodejny, to občanům přináší jasné benefity. Vyřídí si vše na jednom místě, tedy nakoupí, zaplatí složenky, vyberou si potřebnou hotovost na pokladně prodejny, poklábosí. I to na posledním místě jmenované je pro lidi místní komunity hodně důležité, hlavně proto, že na venkově žije hodně důchodců, pro které je možnost jít si nakoupit zboží každodenní potřeby, potkat souseda a vyzvednout balíček prostě možnost, jak mít určitý komfort. To samé platí i pro mladé rodiny. Na druhé straně personál prodejen, které provozují i poštovní služby, má příležitost si přivydělat.

Kdy naposledy jste s Českou poštou jednali?

Loni v prosinci. Mám pocit, že pošta, byť se snaží tento velký projekt také zdokonalovat i naslouchat těm, kdož vznášejí připomínky, reaguje na naše podněty se zpožděním. Navrhovali jsme například, že by se pro zvládání akutních situací v prodejnách-poštách měla zřídit speciální telefonická infolinka, jejímž prostřednictvím by se řešily technické a provozní potíže, které život přináší. Jsou záležitosti, s nimiž si v daný okamžik na Poště Partner zaměstnanci nevědí rady, potřebovali by se zeptat, uvítali by navigaci. Rovněž by věci prospěla užší spolupráce obcí, pošty a prodejny.

Není to také o tom, jak se lidé v místě navzájem domluví?

To zcela určitě. Platí stará zkušenost, že vše je o lidech. Někde to jde, jinde ne. Často se setkáváme s nezájmem starostů, problém dělá i to, když se změní zastupitelstvo. To předchozí bylo pro Poštu Partner, to nové ji zásadně odmítá. A řešte potom s představiteli České pošty něco, když o to vlastně ve vsi není zájem. V určitých lokalitách nabízela naše družstva COOP zřídit poštu ve vlastní budově, ale nesetkalo se to s úspěchem. Přitom jinde v Evropě spotřební družstva s tamními poštami dobře spolupracují, funguje to.

Oč jde tedy u nás především? O peníze na mzdy, nájemné, o složitost služeb, lišící se prodejní doby od doby, kdy musí fungovat pošta?

Od všeho trochu. Mně osobně se Pošta Partner zdá jako projekt mnoha synergií, který by mohl fungovat v daleko větším měřítku, pokud se skutečně budou chtít všichni zainteresovaní rozumně domluvit. Pošta Partner je velký projekt, jenže v praxi se nedaří jej rychle realizovat tak, aby byl přínosný jak pro Českou poštu, tak obce, maloobchodníky i tamní obyvatele.
Otázkou přitom je, jaké vůbec mají malé prodejny na vesnicích vyhlídky do budoucna. Řekl bych, že nemají šanci se bez dotace uživit. Na venkově není kupní síla, lidé si navíc zvykli jezdit na nákupy do obchodních center, otázkou tedy je, co vlastně v malých prodejnách kupovat a co zákazníkovi nabízet. A jaké další služby jim přisoudit kromě poštovních, aby prosperovaly. Výjimečný sortiment majitele obchodu neuživí, úslužnost už taky ne.

Možná by bylo dobré si s pomocí prognostiky vymezit, čím patrně bude maloobchodní prodejna za pět deset let a v co by se mohla změnit, aby byla ekonomicky soběstačná a pro lidi zajímavá. Třeba by se mohla více zapojit do cestovního ruchu, podpořit rozvoj řemesel, nabízet potravinářské výrobky místních výrobců...

Vize místních lokálních ekonomik má něco do sebe. Ale nevím, zda se to dá aplikovat i na maloobchod. Ústup od globalizace je jedním ze směrů udržitelnosti, a je fakt, že lokální ekonomiky by mohly mít šanci v budoucnu lépe odo­lávat hospodářským krizím. Jenže my hájíme tradiční český maloobchod a hledáme řešení, která lze do praxe zavést okamžitě. AČTO se domnívá, že by tuto záležitost měl pečlivě posoudit i stát a zaujmout k této věci odpovědné stanovisko, které nebude jen o dotacích, internetu, nedostatku lékařů či prodejen.

ptala se Eva Brixi