RNDr. Jan NedělníkPřijít na to, jak pěstovat v měnících se klimatických podmínkách rostliny, které budou odolávat například nejen suchu, ale i škůdcům či určitým chorobám, a dávat větší výnosy, je jedna z mnoha výzev pro český výzkum. V tradici našeho šlechtitelství hrají významnou roli dvě společnosti s velkým renomé: Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. a Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Obě společnosti působí v Troubsku a jedním z jednatelů je RNDr. Jan Nedělník. Tématem rozhovoru byly úspěchy na poli šlechtitelském i nové metody, které se k tomu využívají:

Výzkumný ústav pícninářský se zabývá šlechtěním hospodářských rostlin. Jakých především?

V úvodu musím upřesnit, že nejen Výzkumný ústav pícninářský jako mateřská společnost, ale také její dceřiná firma Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko se zabývají šlechtěním. A nejen šlechtěním, ale také studiem genetických zdrojů, které mohou být významným zdrojem nových vlastností, a také samozřejmě výzkumem nových šlechtitelských metod. V současné době je v naší nabídce více než 25 odrůd zemědělských plodin. Velká část jsou různé druhy jetelů, jednoleté či víceleté, které jsou vhodné především jako komponenty krmných směsí. Dále je to celá řada druhů využitelných jako meziplodiny, ať už jde o novou odrůdu svazeny shloučené nebo lničky olejné. V loňském roce byly registrovány dvě nové odrůdy světlice barvířské, která je výbornou olejninou, ale také meziplodinou.

Jetel prostřední MelotProč se vlastně takové rostliny zdokonalují, částečně mění?

Základním cílem šlechtitelského procesu je maximální adaptace rostlin na půdně klimatické podmínky. Je to také reakce na měnící se spektrum a aktivitu škodlivých organizmů. Bez kontinuálního šlechtění by nebylo možné v zemědělské prvovýrobě dosahovat nejen ekonomicky, ale i environmentálně zajímavých výsledků. Příkladem z poslední doby jsou právě naše nové odrůdy Světlice – Safloru. Původní odrůda byla velmi náchylná na jednoho houbového patogena a právě výběry rezistentních jedinců daly základ novým odrůdám, kde tento problém odpadl.

Dosáhli jste již pozoruhodných výsledků určených pro využití v praxi pěstitelů. Které z nich dnes slouží nebo budou v brzké době využity?

Veškeré informace o odrůdách jsou uvedeny na našich webových stránkách, kde jsou také informace o možnosti zakoupit osivo. Pokud bych měl na tuto otázku odpovědět šířeji, tak vedle odrůd přinášíme zemědělské praxi celou řadu nových technologií, nových poznatků v rostlinolékařství, technologie protierozní ochrany a mnohé jiné.

Aplikovaný výzkum je ten, po němž ekonomika volá, který zkrátka potřebuje. V mnohém jsou nápomocny unikátní technologie, jež výzkumu dávají nový směr. Ve vašem případě je to platforma pro genetický screening sloužící k modernímu šlechtění hospodářských rostlin. Co si pod tím můžeme představit?

Představme si především čtyři písmena, která tvoří základ nukleových kyselin a jsou ve svých různých kombinacích nositelem genetické informace. Naší snahou je tzv. sekvenováním přečíst genetickou informaci rostliny a hledat části, které jsou odpovědny za různé vlastnosti rostliny. Pokud takovou oblast najdeme, můžeme ji nazývat markerem a to je ten nástroj, který dostane šlechtitel, pomocí něho může ve svých materiálech požadovanou vlastnost hledat. My se v současné době třeba snažíme o nalezení genů odpovědných za fixaci dusíku u jetelovin. Ten největší přínos těchto nových technik pro šlechtitele je v obrovské časové úspoře. Nemusí dlouhodobě pěstovat a sledovat rostliny v polních podmínkách, ale ve vyizolované DNA pomocí markerů daleko rychleji najít dané geny. Progres v této oblasti je nesmírně rychlý, a já jsem rád, že i našim laboratořím se daří držet krok se světem. Velmi si vážím spolupráce nejen s kolegy z Masarykovy university, ale také šlechtitelské firmy paní Jakešové a firmy ESSENCE LINE.

O přínosu genetického šlechtění rostlin se vedou stále poměrně živé diskuze. Někteří v tomto směru vidí ohrožení planety, někteří záchranu lidstva před hladem. V čem jsou jednoznačné přednosti nových metod a co vašemu oboru nabízejí? Třeba efektivnější, rychlejší či levnější cestu výzkumu či odhalování potenciálu genetického materiálu?

Světlice barvířská SabinaVy jste to velmi přesně popsala již ve vlastní otázce. Ano, nové metody jsou určitě efektivnější a rychlejší cestou pro selekce nových původů s vlastnostmi zajímavými pro pěstitele. Nechci se vézt na vlně aktuálně vzpomínaných témat, ale určitě do budoucna i otázka suchovzdornosti bude dominantní. A nové metody k tomu mohou maximálně přispět. Dle mého osobního názoru rozhodnutí evropského soudního dvora z loňského roku o zákazu metod editace genů a postavení těchto metod na úroveň GMO není krokem dobrým směrem. A když jsem již zmínil GMO, tak připojím další osobní názor. Při respektování maximální předběžné opatrnosti se budoucí vývoj v rostlinné produkci bez GM materiálů neobejde. Evropská cesta je specifickou a ne úplně šťastnou. V rámci předsednictví ČR v EU v roce 2009 byla mimo jiné vydána tzv. Bílá kniha o GMO a v té době a na základě tehdejších znalostí bylo konstatováno, že nebyla identifikována žádná závažná rizika spojená s tvorbou a pěstováním GMO rostlin.

Pozornost jste soustředili například na červený jetel. Proč? Je v čtyřlístku pro štěstí kód soběstačnosti v krmení hospodářských zvířat, pokud se naše země rozhodne být opět soběstačná v živočišné výrobě?

Pokud se naše země a její politická reprezentace opravdu rozhodne, že chceme být opět soběstační v produktech živočišné výroby, tak to bude jedno z nejlepších rozhodnutí z posledních let. Samozřejmě na jedné straně je rozhodnutí, na druhé straně jeho praktická realizace, protože obnovit zrušené chovy hospodářských zvířat nejde ze dne na den. Dnes hovoříme o tom, že hlavním problémem našeho zemědělství je snižující se kvalita půdy, nedostatek organické hmoty v půdě, nedostatečná vododržnost krajiny apod.
Tyto problémy jsou realitou a souvisí právě s útlumem živočišné výroby. Je méně organických hnojiv, ale také není proč pěstovat pícniny na orné půdě, protože zde chybí konzument. Věřím ale, že se tato situace bude zlepšovat a stále více si budeme uvědomovat, že udržitelnost zemědělství je spojená s kombinací různých přístupů. Pícniny jako druhy mimo jiné schopné fixovat vzdušný dusík jsou velmi důležitou součástí tohoto procesu. Proto se jimi budeme zabývat a nabízet je našim farmářům.

otázky připravila Eva Brixi