Zakládající členové, mezi které patří hotel Alcron nebo Zátiší Catering Group, dnes představili nově vytvořené sdružení podnikatelů působících v centru hlavního města. Jeho cílem je zabránit kolapsu ekonomiky v turisticky atraktivních destinacích, na které je přímo či nepřímo navázána celá řada firem v České republice.
„Centrum žije! – spolek pro restart Prahy“ chce ve spolupráci s městskou částí Praha 1 zmapovat škody na ekonomice způsobené negativním dopadem pandemie na zahraniční turistiku a zároveň navrhnout způsoby jejich řešení. Proto se do spolku zapojili i ekonomičtí a právní experti, kteří přijdou s návrhy opatření na pomoc od státu a města. Záměrem přitom je, aby taková pomoc byla pro ekonomiku státu výhodná a zbytečně nezatěžovala státní rozpočet. Čísla jsou totiž neúprosná – pokud se nezavedou vhodná opatření, odhaduje se celkový negativní dopad do ekonomiky země na 170 až 220 miliard korun.
Centrum Prahy je nejvýznamnější turistickou i obchodní částí nejen metropole, ale celé země. Praha je šestým nejnavštěvovanějším městem Evropy a 62 % všech zahraničních návštěvníků ČR míří právě sem. A právě podpora Prahy spolu s dalšími lokalitami nejvíce postiženými výpadkem zahraničních turistů – jako jsou Český Krumlov, Karlovy Vary a Cheb – je pro ekonomiku státu klíčová. Na místní turistický sektor je totiž přímo či nepřímo navázána řada firem po celé České republice.
Přidaná hodnota cestovního ruchu v Praze činila v roce 2018 celkem 46 miliard korun, což je 35 % v rámci celé České republiky. Přitom plných 95 % turistů v centru Prahy jsou cizinci. Počet zaměstnanců přímo pracujících v cestovním ruchu je v Praze asi 74 tisíc, další jsou v dodavatelském řetězci. Praha je z hlediska turistického ruchu nejpostiženějším regionem v České republice, počet hostů zde doposud klesl i o více než 80 %.
„Praha je na tom zdaleka nejhůře. Kvůli absenci turistů zde hrozí ekonomický kolaps mnoha firem, který by vedl k degradaci celého centra Prahy. Pokud zde přijde o práci 60 % lidí pracujících v hotelnictví a 40 % v obchodech a službách souvisejících s turisty – což je za stávající situace skutečně reálný odhad – tak stát přijde do roku 2024 až o 16 miliard korun a k tomu v příštích dvanácti měsících o přibližně 2,5 miliardy jen díky nižším odvodům zaměstnanců a vyplácení podpor v nezaměstnanosti. A to se bavíme pouze o centru Prahy,“ říká Michal Chour, předseda nového spolku, který je generálním ředitelem hotelu Alcron. „Založili jsme proto spolek, který chce zachovat v centru metropole kvalitní prostředí – a to bez fungujících obchodů, restaurací, hotelů a dalších služeb nebude možné,“ dodává.
Tržby obchodů a restaurací v centru Prahy by se mohly v tomto roce dle odhadů propadnout v průměru o 30 až 50 %. Do hotelů v centru přijelo od ledna do května o více než 70 % hostů méně a výhled do konce roku je podobný. Z hlediska poklesu výnosů je pražský hotelový byznys druhý nejpostiženější, těsně za Římem. Celkový odhadovaný dopad do ekonomiky za období do roku 2024, kdy se předpokládá návrat maloobchodu, hotelnictví a pohostinství do stavu před koronavirem, je proto pouze za centrum Prahy mínus 170 až 220 miliard korun. Bez podpory tak hrozí vytvoření nové rovnováhy na trhu s horší kvalitou služeb, více volnými prostory a méně zaměstnanci, což znamená nižší příjmy pro veřejný sektor.
„Chtěl bych, aby si centrum Prahy zachovalo svou kulturně-historickou hodnotu jednoho z největších aktiv celé České republiky, a zároveň chci zabránit jeho degradaci. Současnou situaci vidím jako velkou příležitost, jak restartovat pražský turismus v dlouhodobě udržitelné podobě, která bude přívětivější především k obyvatelům centra. K tomu je ale potřeba udržet provoz obchodů a služeb zaměřených jak na občany, tak na kvalitní turistickou klientelu. Máme jí ostatně co nabídnout – nejen památky a bohatou kulturu, ale i skutečnost, že Česká republika patří k nejbezpečnějším zemím světa,“ říká Petr Hejma, starosta Prahy 1.
„Pokud se ale sníží kvalita služeb a veřejný prostor bude opuštěný, centrum bude chátrat a to jen posílí například alkoholovou turistiku, kterou tu opravdu nechceme,“ dodává Hejma. Městská část Praha 1 je navíc sama velkým pronajímatelem komerčních nemovitostí, její příjmy z pronájmů nebytových prostor činí téměř 500 milionů korun ročně. A již nyní předpokládá první pražská městská část negativní ekonomický dopad do svého rozpočtu přes 200 milionů korun.
„Dosavadní pomoc státu je zajisté přínosná, ale je zaměřená plošně a kompenzačně. Dalším krokem je podle našeho názoru zaměření pomoci v nejvíce zasažených oblastech a tím pádem optimalizovat celý efekt podpory. Výpadek zahraničního turistického ruchu bohužel zejména v Praze nedokáží čeští turisté nahradit, a přitom je na zdejší turistický sektor přímo či nepřímo navázána celá řada firem i mimo hlavní město. Není to tak jen o pomoci Praze, ale celé české ekonomice. Připravujeme konkrétní analýzy a návrhy, jaká pomoc je potřeba, na základě dostupných údajů propočítáváme možné efekty. Chceme přijít s návrhem, který by zbytečně nezatěžoval státní rozpočet, aby se současná pomoc státu vrátila,“ vysvětluje ekonom David Mazáček, ředitel Institutu strategického investování FFÚ VŠE. Ten se na přípravě návrhu podílí společně se zástupci realitních poradců Cushman & Wakefield, poradenské firmy Grant Thornton a právní kanceláře Havel & Partners. „Návrh chceme představit v nejbližších týdnech,“ uzavírá Mazáček.
„Centrum žije! – spolek pro restart Prahy“ je nově vytvořené sdružení podnikatelů působících v centru hlavního města s podporou městské části Praha 1, které chce zmapovat škody na ekonomice způsobené negativním dopadem pandemie na zahraniční turistiku a navrhnout způsoby jejich řešení. Se zapojením ekonomických a právních expertů chce zformulovat požadavky a podmínky pro pomoc od státu a města, které by zabránily kolapsu ekonomiky v centru Prahy. Na tu je totiž přímo či nepřímo navázána celá řada firem i mimo centrum hlavního města. Členem spolku se může stát jakýkoliv subjekt, který působí v centru Prahy – má zde provozovnu, obchod, kanceláře, nebo zde vlastní nemovitosti.
(tz)
Ilustrace Pixabay.com