Virová epidemie se dotkla nejen lidí, ale i rostlin. Své o tom vědí zahradníci a prodejci květin. Vyrovnali se s tím a s jakými následky? O tom jsme si povídali s předsedou Svazu květinářů a floristů Ing. Jiřím Horákem.
Jak se daří květinářům a floristům v letošním „koronavirovém“ roce?
Pokud chceme odpověď na tuto otázku, musíme náš obor rozdělit do několika skupin: prodejny květin (převážně řezaných a různých doplňků), zahradnická centra, odborné zahradnické školy, pěstitelé květin, obchodníci a výstaviště. Z našeho pohledu byly nejpostiženější prodejny a výstaviště.
Vláda rozhodla o plošném uzavření téměř všech obchodů 13. března a následně zveřejnila své rozhodnutí. Předsednictvo svazu začalo hned jednat, spojili jsme se i s dalšími profesními svazy. Naším cílem bylo zajistit kontinuitu prodeje a odbytu vzhledem k sezóně pěstování primulí, macešek a následně balkónových květin a letniček. Epidemie koronaviru udeřila z pohledu pěstitelů květin v nejméně vhodnou dobu, kdy zahradnictví po zimní pauze ožila jarním ruchem a chystala se na hlavní odbytovou sezónu. Od března do konce května se prodá 50–70 % zboží za celý rok.
Co se tedy alespoň povedlo?
Nakonec se povedlo vyjednat výjimku. Prodejny květin, prodejny s potřebami pro zahrádkáře, včetně osiva a sadby a zahradnictví – květinářství zůstaly otevřeny. Reakce byly různé. Někdo otevřel hned, někdo později. Pravdou je, že u prodejen s převahou řezaných květin byla a stále je situace velmi špatná a prodej nízký. Lépe se prodávaly hrnkové květiny.
I přes řadu negativních reakcí, hlavně z řad nečlenů, jsem přesvědčen o správnosti našeho rozhodnutí. Převážná část členů našeho svazu tuto aktivitu předsednictva hodnotila velmi kladně. Poskytli jsme jim na svazovém facebooku možnost nabídky svých pěstovaných květin, které využilo deset našich členů. Cílem bylo pomoci českým pěstitelům a přispět k tomu, aby naše obce a města byly v dalším období okrášleny květinami. Od začátku epidemie jsme prosazovali názor, že květina lidem zlepšuje náladu a šíří optimizmus. Nyní nastává další nejistá fáze. Květiny z dovozu podražily, je jich méně a také sortiment je omezenější.
Které své akce jste museli odvolat a které se z hygienických důvodů proměnily?
Situace se měnila každým dnem. Výstaviště zrušila jarní výstavy, byly zrušeny i všechny jarní semináře. Neuskutečnil se 49. ročník Děčínské kotvy – Mistrovství floristů ČR v tradiční podobě. Soutěž v režii floristické sekce SKF ČR proběhla na sociálních sítích, a to jako poděkování hrdinům v první linii. Také jsme se připojili k akci Kvete celá země. Jejím smyslem je ozelenit naše balkony, zahrádky, ale i obce a města.
Daří se i ve ztížených podmínkách projektu Česká květina? Není zpřísněnými opatřeními ovlivněna kvalita a šíře nabízeného sortimentu?
Značku Česká květina reprezentuje 11 členů. Vzhledem ke špatné dopravě ze zahraničí, přerušení trhů a výstav byl zájem o českou produkci vyšší. Na základě toho byla zviditelněna i značka Česká květina.
Nezanevřeli Češi na krásu květin, respektive nemuseli se letos zabývat důležitějšími věcmi, než je vyzdobený byt nebo kvetoucí zahrádka?
Domníváme se, že nikoliv. Tím, že někteří lidé v průběhu karantény zůstali doma, měli čas zkrášlovat svá bydlí i zahrádky. Také česká města měla nasmlouvané dodávky květin pro svá veřejná prostranství a další místa. Pomohla k tomu i akce jednoho našeho člena, kterou SKF ČR podpořil. A už zmíněný projekt s názvem Kvete celá země probíhala do konce června.
Co vás ještě letos čeká a co byste květinářům a floristům popřál?
Máme v plánu uskutečnit několik seminářů, jak pro květináře, tak i pro floristy. Dále se zúčastníme podzimní Flory Olomouc a výstavy v Kroměříži (info ze dne 21. 9., pozn. red.). Velkým lákadlem pro naše občany jsou vánoční výstavy, které pořádají naši členové v Lednici, Litomyšli, Mělníku a Chrudimi, ale i vánoční trhy na výstavištích. Nejen květinářům a floristům, ale všem lidem v České republice bych chtěl popřát hlavně zdraví, dobrou náladu, trošku více jistoty a pozitivního myšlení se selským rozumem. A věřím, že květiny od našich profesionálů k tomu přispějí.
za rozhovor poděkoval Pavel Kačer