Pandemie koronaviru zrychluje zavádění inovací a nových technologií do praxe. Paradoxně tak může napomoci splnění cíle, jímž je dostat Českou republiku do roku 2030 mezi 20 nejvyspělejších ekonomik světa.
S restartem domácí ekonomiky zasažené krizí covidu-19 a jejími dopady pomáhají specializované programy, připravuje se Národní plán obnovy.
Ekonomika vždy reagovala a bude reagovat na aktuální dění. Vyvíjí se a proměňuje stejně jako společnost. A třebaže se to mnohdy na první pohled nezdá, změna bývá zpravidla posunem dopředu. Očišťuje od toho, co nefunguje, rozvíjí to nové, co život zlepšuje. Lidé začínají žít jinak. Příchod pandemie koronaviru a jejích následků však důrazně připomněl, že zdraví je na prvním místě.
Transformace ekonomiky
Dřívější fungování světového hospodářství se kvůli koronaviru otřásá v základech. Pravdou ale je, že česká ekonomika je z dlouhodobého pohledu produktivnější než dřív. Za posledních 18 let vzrostla výroba v průmyslu o přibližně 88 procent. Méně zatěžuje životní prostředí, země je zapojena do globálních hodnotových řetězců a domácí firmy úspěšně vyvážejí své zboží a služby do celého světa. Nejvíce do Evropské unie, konkrétně do Německa.
Pandemie covid-19 způsobila, že se do popředí dostávají jiné obory podnikání než předtím. Stále častěji se využívá digitalizace, vzdálený přístup, home office. Žije se v době průmyslu 4.0, kdy se inovace a transfery technologií dostávají do praxe rychleji než kdy předtím.
Na světovém standardu
Výsledky ze světa hovoří jasně. Země, které zasvětily budoucnost inovacím, se dostávají na vrchol socioekonomického žebříčku. "Do roku 2030 bychom Českou republiku rádi dostali mezi dvacet nejvyspělejších ekonomik světa. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať, zvlášť s ohledem na pandemii koronaviru," říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: "Naši vědci, vývojáři i podnikatelé i v této nelehké době dokazují, že se vyrovnají světovému standardu. Za obrovské nasazení a skvělé nápady, jak chránit zdraví a životy, které se objevují nejen během pandemie, patří všem velký dík."
Do těchto záměrů patří podpora ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Rezort už na jaře, během první vlny koronaviru, připravil v rekordně krátkém čase programy na pomoc podnikatelům. Spustil mimo jiné "Ošetřovné" pro OSVČ, COVID - Nájemné, COVID - Kultura aj. Pokračuje v nich i během podzimu. Kromě toho MPO spustilo a spravuje nebo se podílí na řadě programů přímo na podporu inovací a transferu technologií, zabývá se investičními pobídkami. Všem s cílem podpořit firmy i OSVČ, kteří přicházejí s chytrými technologickými řešeními, a to nejen v souvislosti s pandemií.
"V mnoha oblastech si počínáme inovativně, například v biomedicíně, nanotechnologiích, ICT nebo v otázkách umělé inteligence. To se projevuje i během pandemie, kdy MPO podpořilo inovativní české firmy," říká vicepremiér Havlíček a dodává: "Už na jaře během první vlny jsme v rekordně krátkém čase připravili a spustili program Czech Rise Up, chtěli jsme pomoci technologickým řešením, která boj s koronavirem usnadňují a chrání zdraví lidí."
Podpora inovací
Inovativním firmám vyšel vstříc také hackathon Hack the Crisis. "Například firma Spur mohla díky prostředkům z programu Czech Rise Up dokončit antivirus respirátor, dále vznikl portál Zachransvoufirmu.cz, kde se dá koupí voucheru pomoci oblíbené restauraci, kadeřnici nebo divadlu," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko a dodává: "Pokračování programu - Czech Rise Up 2.0 - se zaměří na medicínská řešení, jako je například výroba vakcín, lékařského vybavení nebo ochranného oblečení. Spuštění předpokládáme v listopadu."
MPO rovněž novelizovalo zákon o investičních pobídkách. Podnikům, které prokážou, že kvůli koronaviru nemohou do tří let splnit všeobecné podmínky už schválené investiční pobídky, bude možné prodloužit lhůtu až o dva roky. Novelu, kterou schválili poslanci a senátoři, podepsal koncem října prezident.
Podle náměstka Očka je velmi dobře, že ještě před pandemií byla schválená a postupně se naplňuje Inovační strategie ČR na období 2019-2030. Česká republika na ni může navazovat i v proticovidových opatřeních, v boji s koronavirem tak pomáhá mimo jiné výzva z programu Country for the Future.
Vicepremiér Havlíček připomíná, že na tom, aby se země dostala mezi přední technologicky orientované ekonomiky, se pracuje nepřetržitě. Naprosto zásadní pro jakékoliv období a české hospodářství je, aby průmysl, který je klíčový, stál na moderních, konkurenceschopných základech a byl schopný odolat ekonomickým výkyvům.
Obnova ekonomiky
Řídit podporu strategických technologií a produktů, založených zpravidla právě na inovacích, je hlavním úkolem vládní Rady pro podporu strategických technologií a produktů. Vznikla letos v září. Tvoří ji odborníci napříč veřejnou správou a podnikatelskými sektory, kteří kladou důraz na podporu a rozvoj tuzemské ekonomiky. Pracovat mají ve čtyřech skupinách: inovativní technologie, strategické segmenty včetně rozvoje ekonomiky, legislativa a zkušebnictví včetně certifikací.
Připravuje se i Národní plán obnovy. Finanční injekce má pomoci zemím EU zotavit se z následků pandemie a podpořit investice do ekologické a digitální transformace evropské ekonomiky. Plán reflektuje připravovanou Hospodářskou strategii, která má zastřešit dílčí strategie, plány, reformy a programy v Česku pro nadcházející desetiletí. Prostředky z Fondu obnovy a odolnosti Evropské unie mají poměrně krátkodobý charakter.
"Musíme je využít na projekty, které budou nasmlouvány ze 70 procent do roku 2022 a zcela do roku 2023. Jejich realizace musí skončit do roku 2026. Jde o různorodé investiční akce, například o nákupy energeticky úsporných řešení a technologií, prohlubování digitalizace či zkapacitnění a rekonstrukci mateřských školek, ale také o reformy," líčí náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikatelské prostředí Silvana Jirotková.
Tyto prostředky mají pomoci restartu hospodářství po koronavirové krizi. "Měly by zamířit do šesti oblastí, a to především do investic," dodává Jirotková.
Národní plán obnovy, o němž jedná na národní úrovni i s Evropskou komisí, musí republika republikou předložit do schvalovacího procesu v Bruselu nejpozději do dubna příštího roku.
ČR v číslech
V Globálním inovačním indexu obsadila 24. místo ze 131 světových ekonomik. Ve čtyřech ze sedmi pilířů GII, hodnotících země podle inovačních schopností, si Česko vede nadprůměrně i ve skupině 49 vysokopříjmových zemí. Jde o infrastrukturu, sofistikovanost obchodu, znalostní i technologické výstupy a tvůrčí výstupy. Významnou roli může sehrát také program Česká kvalita, v němž jde o podporu prodeje tuzemských výrobků. Pomáhá domácí ekonomice od zaměstnanosti přes spotřebitelskou informovanost po celkovou soběstačnost.