Jan Wiesner Obstojí české firmy v nynější zkoušce, prokážou odolnost a životaschopnost v podmínkách koronavirové pandemie? A jak pomůže vláda, podnikatelské svazy, sociální partneři? Vyjdeme z krize zlomeni, nebo posíleni? Na toto téma jsme hovořili s prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Janem Wiesnerem.

Jak hodnotí zaměstnavatelé právě uplynulý rok 2020?

Byl to rok výjimečný a složitý. Všichni jsme zažívali s covidem-19 to, co dosud nikdy. Důsledky dopadly na všechny podniky a podnikatele. Budou se s nimi vyrovnávat ještě dlouho po skončení pandemie. Situace se nedala předem předpovídat a odmítám názor kritiků, že vláda i firmy na ni měly být připraveny. Naopak jsem přesvědčen, že vládní kabinet, MPO, MPSV a další orgány se k zvládnutí krize postavily ve většině případů zodpovědně a reagovaly až na některá zdržení správně.
Začátek roku se ještě nesl v pozitivním duchu, než přišla první vlna. Poté byla vyhlášena karanténa, uzavřely se školy a mnoho zaměstnaných žen muselo zůstat s dětmi doma. Velmi bolestně se restriktivní omezení dotkla služeb a rovněž malých a středních podniků. Musíme si uvědomit, že menší zaměstnavatelé nemají přebytečné lidi ve výrobě ani v administrativě, tyto firmy fungují bez personálních rezerv. Proto musely sáhnout k mimořádným opatřením, například směnám navíc, práci přesčas a podobně.
Firmy musely v těžkých a stále se měnících podmínkách velmi složitě manévrovat, pokud měly udržet provoz, zaměstnanost a dostát smluvním závazkům. Viděli jsme, že se to ve velké míře podařilo, v celé ekonomice dramaticky nestoupala nezaměstnanost, z čehož byly určité obavy. Musím všem podnikatelům, lidem v řídicích i výkonných funkcích vyjádřit obdiv, protože udělali, co bylo v jejich silách, naprosté maximum. Naopak mne mrzí, že veřejnost o tom vlastně ani neví, nebyla či není nikým ani v médiích vůbec nebo jen okrajově informována a oceněna. (v Prosperitě a jejích přílohách Madam Busness a Fresh Time však ano, pozn. redakce)

Můžete vysvětlit, jak fungovala a projevila se pomoc státu podnikům a podnikatelům?

Samozřejmě že bez této pomoci by situace vypadala mnohem hůř. Zejména se osvědčil program Antivirus, ale i další, např. COVIDy, které byly zajišťovány prostřednictvím ČMZRB, která pro zvládnutí takového náporu požadavků musela upravit svou organizaci. Účinně zasahovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí. Přesto v některých oblastech ekonomiky došlo k úplnému a dlouhodobému útlumu, například v cestovním ruchu a ve všech oblastech na cestovní ruch navazujících. Ani nevíme, kdy se ho podaří znovu nastartovat. V nejvíce postižených sektorech se musí udělat další opatření. Mám na mysli zejména rekvalifikaci pracovníků, což se váže na celosvětovou pandemii, protože nemůžeme počítat s tím, že se udrží původní zaměstnanost. Dojde zde k řadě změn a restrukturalizací v celém spektru oblastí, a tomu je třeba trh práce přizpůsobit.

Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se velmi dobře pracuje s místopředsedou vlády, ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a celým jeho kolektivem, s rezortem práce a sociálních věcí i životního prostředí. MPO vytvořilo krizový tým, v němž jsou zastoupeny podnikatelské svazy a bez ohledu na pracovní dny řeší připomínky a podněty ze strany podniků a celé podnikatelské sféry. Samozřejmě konečné rozhodnutí je na ministrovi a vládě a vše musí posoudit epidemiologové, kteří mají zásadní slovo, neboť zdraví a životy občanů musí být na prvním místě.

Taktéž při návrhu programů Antivirus jsme se účastnili na pozvání ministryně Michaely Maláčové všech přípravných jednání vytvářejících se programů. Pravidelně jsme se setkávali, navrhovali a řešili věci tak, aby se situace co nejlépe zvládla, a to se netýkalo jen Antiviru, ale i přípravy kurzarbeitu a činnosti úřadů práce.

Po krátkém vydechnutí během letních prázdnin nastal podzim a s ním dorazila druhá vlna pandemie...

Řekl bych, že v mnohém nastala ještě složitější situace než na jaře, přelila se do letošního roku a stále trvá. Jak stoupal počet pozitivně testovaných a nemocných osob, tak přibývaly komplikace i ve výrobní a odběratelsko-dodavatelské sféře. Budu se opakovat, ale opět se projevila vysoká úroveň práce a obětavost managementu firem ve snaze udržet výrobu i zaměstnanost – zabezpečit lidem práci. Tam, kde provoz pokračuje v plném rozsahu a bez přerušení, zpravidla chybí pracovníci a přistupuje se k mimořádným směnám a přesčasům, vláda pomáhá při realizaci kompenzačních opatření.
Nelíbí se nám však, že v těchto těžkých dobách netáhnou všichni za jeden provaz. Postoj některých skupin k vládním opatřením je odmítavý, nebo je alespoň relativizující, snižují jejich účinnost. Mnozí nechtějí dodržovat hygienická opatření, staví se na odpor a často nacházejí mezi politiky ještě podporu. Určitá disciplína je absolutně nutná. Vidíme, co se dělo na ulicích, v obchodních centrech, na horách. Zřejmě i proto přibylo tolik nakažených lidí. Opozice by však měla s vládou více spolupracovat. Na prvním místě by mělo být řešení současné krize, a teprve potom ať si každý hájí zájmy jednotlivých politických a společenských uskupení.
Čekají nás však na podzim parlamentní volby, začne předvolební kampaň a obávám se, že situace se spíše ještě zhorší. Je to však v neprospěch českého hospodářství, lidí, celé společnosti. Ať už volby dopadnou jakkoli, vítěz problémy převezme a bude je muset řešit. My také vládu jen nechválíme, ale snažíme se dobré věci podporovat a dotahovat dohodnuté věci k realizaci, napravovat případné chyby. Dopady krize a ztráty jsou obrovské a my všichni se musíme snažit je co nejvíc omezit, neboť následky bude muset řešit i další generace.

Co říkáte státnímu rozpočtu, jak schodku roku 2020, tak příjmům a výdajům pro letošek?

Myslím si, že se musí nejprve loňský výsledek hospodaření analyzovat. Nejde jen o samotnou sumu téměř 370 miliard korun, ale zabývat se bude třeba rozborem jednotlivých výdajů, proč a jak vznikly, a podobně. Pokud jde o rozpočet roku 2021, už na tripartitě jsme kritizovali, že vychází ze situace, jak vypadala na počátku září. Vůbec nezahrnuje dopady prosincového vládního balíčku a dalších vlivů pandemie a dalších opatření. Bude se muset tak jako tak přehodnotit. A jsou i další věci, například záležitosti okolo superhrubé mzdy, daňových změn. Pro podnikatelskou sféru to vytváří obrovský problém. Zaměstnavatelé jsou ze dne na den postaveni před hotovou věc. Přitom musí dlouho předem plánovat, uzavírat dodavatelsko-odběratelské vztahy až s půlročním předstihem, vytvářet si zásoby, mají nějak nastaveny podnikové systémy a další parametry, které na výrobu navazují. Při náhlé změně vzniká nesmírný chaos, další náklady, vícepráce, zbytečné ztráty, s nimiž se však firmy musí nějak srovnat, nemohou jinak. A do toho se promítá stále se zhoršující epidemiologická situace, karantény, zavřené školy a další komplikace. Nastává řetězová reakce, která dopadá na každého. A to ještě nemluvím o tom, co znamená útlum turistického ruchu, ztráta příjmů z pobytu miliónů zahraničních návštěvníků, o dopadech do navazujících služeb. Mnoha podnikům a pracovníkům v turistickém sektoru nezbude než hledat jinou činnost a uplatnění.
Jednáme s MPSV o tom, že programy rekvalifikace se musí zcela přepracovat, protože jinak se vytvoří armáda dlouhodobě nezaměstnaných. Chceme, aby nejen úřady práce, ale i odbory, zaměstnavatelé, ale i celý systém zaměstnávání v regionech reagoval na změněné podmínky, na konkrétní profesní požadavky. Rekvalifikace musí také probíhat operativně a rychle, někdy jen ve zjednodušené podobě. Lidé by se měli rekvalifikovat přímo v podnicích, tam, kde je potřebují a s využitím progresivních technologií a za součinnosti odborných, a zejména středních škol. Tohle dát dohromady, aby to fungovalo, není snadné, ale je to nezbytně nutné pro nastartování ekonomiky a strukturálních změn.

Firmy všech velikostí a zaměření budou mít k dispozici i nové prostředky z Evropské unie. Dostanou se k nim rychle a bez byrokratických překážek?

I v této oblasti se věci komplikují, protože úředníci ministerstev musí zvládnout obrovskou administrativu související s pandemií. Pro tuto pracovní zátěž se obtížněji dostávají k vyřizování agendy evropských fondů, která je ale nesmírně důležitá pro budoucí rozvoj a prosperitu českých firem. Jde o parametry nového programového období, jejichž vznik se připravoval v uplynulých letech. Jenže nové okolnosti a potřeby vyžadují provedení rychlých změn a úprav. Nemůžeme teď ztrácet drahocenný čas na školeních a seminářích, je potřeba získané prostředky vrhnout na reálnou a konkrétní podporu ekonomiky. Proto jednáme s Ministerstvem pro místní rozvoj, aby ve spolupráci s dalšími rezorty umožnilo využít tyto peníze k podpoře konkurenceschopnosti, k nastartování a posílení ekonomiky.
Čerpat se bude z několika evropských fondů, a to vyžaduje koordinovaný přístup. V současnosti se projednává Národní plán obnovy v hodnotě 182 miliard korun. Modernizační fond disponuje 150 miliardami, Fond pro spravedlivou transformaci má 40 miliard, REACT-EU 27 miliard, Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost rozdělí skoro 80 miliard. Připraveno to musí být nejpozději do pololetí tohoto roku v podobě, kterou bude moci Evropská unie schválit. Zatím nám připadá, že každý rezort si hraje „na vlastním písečku“, místo aby zainteresované strany postupovaly koordinovaně a věci provázaly. Nemůže v tom zůstat jen MPO, MMR, MŽP, MPSV, připojit se musí i MŠMT a další. Vždyť právě vzdělávací systém musí vychovávat potřebné profese podle požadavků praxe, a zejména dohnat resty v přípravě odborníků technického zaměření. Jinak ekonomiku po koronaviru nenastartujeme. Tohle pokládám za klíčové, abychom se z krize dostali, jak nejlépe můžeme.

Zvládneme to? Jste optimista?

Musíme, není jiné cesty, snažíme se těmto změnám a všemu, co z toho plyne, být nápomocni. To se týká všech podnikatelských a zaměstnavatelských svazů, SP ČR, AMSP, ČR SOCR ČR, HK ČR a mnoha dalších. Pokud jde o samotné firmy, tak i přes obrovské úsilí vedení či majitelů se některé neudrží a dojde i k potřebné restrukturalizaci se všemi důsledky, na které musí být nejen podnikatelé a zaměstnavatelé, ale i pracovníci připraveni. Ale rád bych zdůraznil, že že státní administrativa k tomu musí vytvářet zásadní podporu a podmínky. Počet pracovníků má na toto dostatek.

Věřím na zodpovědnost a odbornou erudovanost našich lidí ve vedení společností a firem, v jejich vysoké pracovní nasazení a přizpůsobivost k situaci zejména jimi nezaviněné.
Státní správa jako celek musí pracovat systematicky, nezhoršovat podnikatelské prostředí, vytvářet stále lepší podmínky k podnikání, snížit administrativní zátěž. To platí obecně, dnes dvojnásob. Je nezodpovědné schválit například daňový balíček několik dní před koncem roku s účinností od 1. ledna 2021. A podnikatelé a zaměstnavatelé zblázněte se... Kde je příslib vládního prohlášení o půlročním předstihu účinnosti zákonů? Ještě že Češi jsou a byli mistry v improvizaci! Věřím pevně, že obstojí i tentokrát.

připravil Pavel Kačer