Lenka KovačovskáJednotlivá profesní uskupení řešila v uplynulém roce řadu výzev, problémů v daných oborech, které souvisely s řáděním koronaviru, i projektů, jež přinesly mnoho užitečného. Také Český plynárenský svaz se zabýval řadou témat, z nichž některá komentuje jako stěžejní pro nadcházející období výkonná ředitelka Lenka Kovačovská:

Jaký byl pro váš svaz uplynulý rok? Přinesl více pozitivních zpráv než třeba roky 2018 nebo 2019?

I přes naše obavy pramenící z pandemické situace a slabší zimy hodnotíme rok 2020 jako uspokojivý, bez dramatických dopadů do hospodaření plynárenských společností. Propad spotřeby u velkých odběratelů byl totiž částečně kompenzován odběrem domácností. Jednoduše se projevil „efekt home office“, kdy si lidé při práci z domova zatopili. V rámci profesního fungování se plynárenským firmám podařilo zavést flexibilní organizační opatření a díky nim zvládnout většinu plánovaných projektů i přes přijatá omezení. Jako klíčovou událost tohoto roku bych označila navázání spolupráce s Teplárenským sdružením ČR za účelem podpory přechodu tepláren na zemní plyn. Za zmínku stojí i rozvoj plynové mobility v ČR, kterému věnujeme velkou pozornost. Vedle rostoucího počtu vozidel na CNG nám dělá radost i probouzející se zájem o LNG. Jeho potvrzením je mj. memorandum o spolupráci podepsané mezi Českým plynárenským svazem a Škoda Auto.

Vedly se diskuze o tom, jak užitečný je CNG pro ekologickou dopravu a zda stát bude i nadále podporovat rozvoj infrastruktury a motivovat k nákupu vozidel na CNG. Co je v tomto ohledu nového či povzbudivého?

Dnes již v plynové mobilitě nejde pouze o stlačený zemní plyn – CNG, ale do budoucna očekáváme největší růstový potenciál především v rámci těžké dálkové dopravy prostřednictvím tahačů poháněných zkapalněným zemním plynem – LNG. I když se CNG i LNG mohou prokázat významnými úsporami emisí vůči svým benzínovým a naftovým alternativám, i nižší hlučností, co je nesmírně důležité, postupně se bude plyn, který bude vtláčen do automobilů, dále „ozeleňovat“ a dekarbonizovat díky postupnému navyšování pokročilého biometanu v plynárenské infrastruktuře. Všechny tyto trendy a konkrétní úkoly k jejich dosažení jsou vytyčeny rovněž v dubnu 2020 schváleném aktualizovaném Národním akčním plánu čisté mobility (NAP ČM). Ráda bych zmínila minimálně mírnou slevu pro LNG a CNG vozidla nad 3,5 tuny, která upravuje výše sazeb mýtného za užívání dálnic a silnic I. třídy na území ČR. Od 1. ledna 2021 je také nově v platnosti tzv. eko cena u elektronické dálniční známky pro CNG vozidla, která představuje 50% slevu. Celoroční dálniční kupón pro CNG auta je tak možné pořídit za eko cenu ve výši 750 Kč.
Nesmírně mě rovněž těší, že na základě výzvy ČPS a vybraných odborných garantů učiněné na Dni plynové mobility, bylo 11. listopa-
du 2020 podepsáno Memorandum o spolupráci mezi společností Škoda Auto a ČPS o podpoře rozvoje LNG v nákladní silniční dopravě. ČPS se i nadále snaží motivovat další společnosti k širšímu využívání vozidel na zkapalněný zemní plyn (LNG) v nákladní silniční dopravě v ČR. Pevně věřím, že podobné memorandum v ro-
ce 2021 podepíšeme i s dalšími v Čechách působícími společnostmi, kterým jde o ekologizaci dopravy a udržitelnou logistiku.
Na vládní úrovni probíhají vyjednávání s Evropskou komisí v rámci přípravy programů pro čerpání evropských dotací v období 2021 až 2027. Například u Integrovaného regionálního operačního programu (IROP 2) jde o prostředky pro nákup silničních nízkoemisních vozidel k poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, využívajících alternativní palivo biometan nebo výstavbu plnicích stanic pro silniční nízkoemisní vozidla poskytující veřejné služby v přepravě cestujících a využívající alternativní palivo biometan. První výzvy ze strany ministerstva pro místní rozvoj, které IROP 2 připravuje, lze očekávat ve 2. pololetí 2021.

Uvedla jste, že svaz navázal vstřícnou spolupráci s Teplárenským sdružením. Co přinesla?

Nerada bych v této věci mluvila v minulém čase, ale spíše o přítomném, a především budoucím čase. Před celým českým teplárenským sektorem je neskutečná výzva rychle a smysluplně provést transformaci zdrojové základny směrem od uhlí k jiným méně emisním alternativám – plynu, biomase i odpadům. Všichni jsme věděli, že tato transformace bude muset proběhnout, ale vývoj na trhu s emisními povolenkami a výrazně se zesilující evropské dekarbonizační politiky, jakož i rozhodnutí domácí vlády uspíšit konec využívání uhlí v ČR, nás nutí přeřadit na mnohem vyšší rychlostní stupeň. A cílem naší spolupráce je zajistit, aby tato transformace proběhla úspěšně, hladce a s pokud možno co nejmenšími dopady na spotřebitele. To vyžaduje včasnou spolupráci provozovatelů plynárenské infrastruktury s provozovateli teplárenských soustav, protože samotná plynofikace neproběhne tzv. na počkání. Zároveň společně usilujeme o to, aby byly vhodně nastaveny legislativně-regulatorní parametry a možnosti na čerpání investičních dotací z národních i evropských fondů. Máme před sebou nesmírně hektickou dekádu!
Kromě našich společných aktivit s TS ČR jsme rovněž pro teplárny připravili nový informační web s názvem plynoveteplarny.cz. Ten je určen jak majitelům či manažerům tepláren, tak i zástupcům měst a obcí nebo energetických specialistů jako „informační kuchařka“ popisující správný postup přechodu teplárny na zemní plyn. Rovněž obsahuje základní informace o obchodování s plynem, jeho uskladňování a všechny důležité kontakty.

Oč bude ČPS usilovat v letošním roce?

Rok 2021 bude rokem změn velké energetické legislativy. Má být představen návrh nového energetického zákona, schválen zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie a řada dalších. Zásadní strategické normy budou předkládány na půdě EU. Plynárenství musí potvrdit klíčový význam plynu v budoucím energetickém mixu jak z pohledu stabilního a stabilizujícího zdroje energie, tak z pohledu razantního snižování emisí.
Velmi praktickým tématem příštího roku v České republice bude zahájení konkrétních realizací přechodu prvních uhelných tepláren na plyn tak, aby zvládly nové ostré emisní limity, které začnou platit již 1. ledna 2023.

Chystá se nový energetický zákon. Co si od něj slibujete?

Že se stane převodníkem směrem k nové energetice a nastaví jasná pravidla pro všechny stávající i budoucí aktéry v energetice minimálně dvě další desetiletí. Energetika se vyvíjí nesmírně dynamickým způsobem, vztahy a role jednotlivých subjektů se proměňují s postupující decentralizací, digitalizací a postupující sdílenou ekonomikou. A je nesmírně důležité nastavit jasná a vymahatelná pravidla, aby bylo možné tento nový mnohovrstevnatý a vzájemně propojený energetický systém spolehlivě, hospodárně a bezpečně provozovat a zároveň, aby nevznikaly zbytečné bariéry pro nové aktivity. Pro plynaře bude nesmírně zajímavé, jakým způsobem budou v roce 2021 představena nová opatření pro tzv. sector coupling, ale také pro dekarbonizované a zelené plyny ze strany Evropské komise. Tato plynárenská obdoba elektrobalíčku bude totiž muset rovněž být přetavena do nového energetického zákona.

otázky připravila Eva Brixi