Jan WiesnerPandemie zkomplikovala život nám všem. Kromě těžkých zkoušek však může sloužit i k nastartování potřebných změn. Využije česká ekonomika nabízené příležitosti? Nejen o tom jsme debatovali s prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Janem Wiesnerem.

Co byste chtěl říci na adresu minulé vlády Andreje Babiše?

Spolupráce s vládou probíhala se střídavými úspěchy. Pokud jde jmenovitě o ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka, podařila se nám s ním projednat řada odborných záležitostí. Především oceňujeme, že chtěl vytvořit Hospodářskou politiku ČR. Byl první, kdo to prosazoval, žádná taková strategie dosud neexistovala. Její přípravy začaly dobře, pravidelně jsme se scházeli a dávali věci dohromady. Bohužel pak přišla pandemie a všichni jsme měli jiné starosti. Materiál se odložil, aniž se stačil dopracovat, což ale nebylo vinou vlády. Doufám, že nový vládní kabinet podklady využije, až zase nastane normální situace a hospodářskou strategii zpracuje, projedná se sociálními partnery i na základě připomínek SP ČR, KZPS ČR, HK ČR i odborářů, které jsme předkládali do vládního programu.

Hlavním tématem už téměř dva roky je pandemie koronaviru. Jak ji vidíte vy, zaměstnavatelé?

Pandemie tvrdě dopadá na celý průmysl, který nedokáže zcela plnit své závazky. Narušily se totiž globální dodavatelsko-odběratelské vztahy a rostou, někdy velmi dramaticky, ceny vstupů – surovin, materiálů, energií, dopravy... Nevyplatí se už dovážet to, co dříve bylo běžné. Například import z Vietnamu a dalších zemí Dálného východu se někdy zdražil až na trojnásobek. Mnoho výrobků, kupříkladu čipy, kriticky ohrožují výrobu nejen automobilů, ale i dalších výrobků a spotřebního zboží, a firmy nejsou schopny za této situace dostát svým závazkům.

Význam tripartity ještě vzrostl...

Sociální dialog probíhal dobře. Vůči partnerům jsme sice vyjadřovali určité výhrady, ale viděli jsme snahu dohodnout se. Například jsme několikrát požadovali svolání mimořádné tripartity k aktuálním oblastem a vláda nám v tom většinou vyšla vstříc. Ano, řada bodů z programového prohlášení nedošla naplnění. Musela se přijímat jiná, operativní opatření, reagovat na nově vzniklou a dynamicky se měnící situaci, zejména vlivem pandemie a z toho plynoucích změn k udržení chodu průmyslu, zaměstnanosti, čímž ekonomický propad nebyl tak katastrofický.

Vláda za této situace nezklamala v krizi jako stabilizační a podpůrný faktor?

Především chci vyzdvihnout vládní program Antivirus vyhlášený po společných konzultacích s pracovníky Ministerstva práce a sociálních věcí, který patřil k těm úspěšným. Programy Covid po počátečních problémech také především koordinací někdejší Českomoravské záruční a rozvojové banky, nyní Národní rozvojové banky. a pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu pomohl především překonat krizi.

Ale média se často vyjadřovala na adresu Babišova kabinetu dost kriticky. Vadil především nesystémový a stále se měnící přístup klíčových institucí k řešení následků pandemie. Jaký je váš názor?

Zažil jsem všechny vlády od roku 1990, mohu proto srovnávat. Uvědomme si, že dosud žádná z nich neměla vinou epidemické situace a dalších vlivů tak ztížené podmínky k práci. Čelila bezprecedentnímu stavu ve společnosti a nikdo nevěděl, co lze příští den očekávat a jak dál postupovat. Chaos, který vznikl na počátku, lze omluvit. Byl bych tolerantní, vždyť jinde, u našich sousedů, to nevypadalo jinak. Oceňuji, že se vláda snažila akceptovat naše návrhy, s nimiž přicházely zaměstnavatelské a podnikatelské svazy. Scházeli jsme se s ministrem Karlem Havlíčkem dvakrát týdně večer, někdy na to padla i sobota nebo neděle, ale krizový štáb fungoval. Za to chci poděkovat, byla a ještě je situace složitá a musí se operativně řešit.

Dostane tedy od vás vláda jedničku?

Samozřejmě některé věci se nám nelíbily. Mrzelo nás, jak se zvyšují prostředky pro sektor veřejné správy. Více peněz záchranářům, zdravotníkům, hasičům, v tom nevidíme problém. Ale peníze šly plošně i úředníkům. A v lockdownu se ukázalo, které agendy jsou opravdu potřebné a musí fungovat, a které nikoli. Dlouho říkáme, že nám nevadí, když se ve státní správě zvýhodňují ti, kteří pracují dobře, jsou výkonní. Jako v podniku je však nutné odměňovat diferencovaně, podle odvedené práce, a ne paušálně. A pandemie jasně ukázala, kolik činností se dubluje, kolik je jich úplně zbytečných. Je tedy možno řadu pozic zrušit a rekvalifikovat pracovníky na potřebné pozice.
Nepokládám ani za zdravé, když výdělky ve veřejné správě převyšují úroveň podnikatelské sféry. A to je, bohužel, u nás realita. Zaměstnavatel se musí opravdu činit, aby udržel lidi, hlavně ty kvalifikované, spolehlivé, výkonné pracovníky. V dnešní době to má stále těžší, jen se podívejte na nabídku práce.

Jaké nabízíte řešení?

Jsme přesvědčeni, že firmy musí víc tlačit na strukturální změny výroby. Práce ve mzdě už je neuživí, musí se přeorientovat na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Kdo je pouze subdodavatel, není pánem svého podnikání. Prodej finální produkce umožní nejen dobře zaplatit zaměstnance, ale rovněž investovat do modernizace, do špičkových technologií a inovací.
Další velký problém vidím v tom, že výrobci nevědí, jak tvořit ceny. Za těchto nestabilních a neznámých podmínek se nedá stanovit správná cenová nabídka. Kdo nám dnes bude garantovat výši vstupních nákladů a daní, odvodů? Bez těchto znalostí, které musí mít podnikatelský sektor alespoň s půlročním předstihem k dispozici, visí dodavatelsko-odběratelské vztahy ve vzduchoprázdnu, a přitom vláda slibovala včasné informace o těchto vlivech pro tvorbu cen.

Co očekáváte od nové koaliční vlády?

S koalicí jednáme. V naší konfederaci jsme už zpracovali návrhy řešení a zaslali připomínky ze všech oblastí podnikání. Chápeme, že Fialova vláda nastoupila za složité situace, ale musí rychle a účinně jednat. My jsme připraveni spolupracovat. Zpracujeme s podnikatelskými svazy návrhy na řešení aktuálních věcí a zdůrazníme, co považujeme ve vládním programu za důležité.

Měli bychom v závěru rozhovoru vlít lidem trochu optimizmu do žil. Vidíte cestu ven z krize a jak se říká, světlo na konci tunelu?

Potěšující je, že mnoho českých podniků, ať velkých, středních, nebo malých, se dokázalo s pandemickou situací dobře vyrovnat. Patří k nim zejména ty, co nejsou závislé na dodávkách ze zahraničí. Rád uvádím příklad z královéhradecké tripartity. Hejtman ji nesvolává na krajském úřadě, ale schází se v menších městech a ve firmách. Odnesl jsem si nádherné dojmy ze společnosti Amman, dříve Stavostroj, v Novém Městě nad Metují, kde skvěle běží automatizovaná výroba stavební a silniční techniky. Nebo z Nové Paky, kde výborně pracuje středisko praktického vyučování v oboru gastronomie a pivovarnictví. Připravuje do praxe výtečně připravené odborníky, kteří podle mého přesvědčení nikdy neskončí na úřadu práce.
Také například soutěž Českých 100 nejlepších předvádí spoustu šikovných firem a lidí, ať už ve stavebnictví, výrobě spotřebního průmyslového zboží, nebo ve službách. Člověk hned pookřeje, když vidí, na jak vysoké úrovni pracují.
Kdyby toho nebylo, pocítili bychom my všichni důsledky pandemie mnohem znatelněji. Vládě by chyběly prostředky k rozdělování. Potravináři a zemědělci zvládají své úkoly se ctí, o čemž se můžeme přesvědčit sami. Zásobování pokračuje bez výpadků, jako kdyby žádná krize nebyla. A za to všem patří velký dík.

k tomu se připojil Pavel Kačer