Jen za první čtvrtletí tohoto roku ušetřilo 446 tisíc lidí, kteří v tomto období využili rozsáhlou síť kontaktních míst veřejné správy Czech POINT, dohromady přes 97 let svého času. Nejvíce díky možnosti vyřízení konverze dokumentů z listinné do elektronické podoby a naopak (44 % celkového uspořeného času) následované řešením výpisu z rejstříku trestů (celkem 36% podíl).

Za 15 let, po které Czech POINT funguje, pak už systém ušetřil ekvivalent 5250 let času občanů. Vyplývá to z Czech POINT Indexu společnosti NEWPS, která systém Czech POINT provozuje.

„První čtvrtletí tradičně patří z pohledu využívání služeb Czech POINT k nejsilnějším obdobím roku. Jedinou výjimkou byl rok 2020, kdy díky lockdownu z důvodu pandemie koronaviru nemohl být Czech POINT využíván tak jako obvykle,“ říká Ing. Aleš Kučera, který stál u zrodu projektu Czech POINT a jeho implementace od samého počátku, a který je majitelem společnosti NEWPS, která Czech POINT provozuje již od roku 2008, tedy téměř po celou dobu jeho existence.

Dlouhodobě nejvíce času občané šetří díky nejvyužívanější službě Czech POINTu, kterou je získání výpisu z rejstříku trestů. V posledních letech se ale z pohledu časové úspory dostala do popředí konverze dokumentů. „Ta je využívána stále častěji zejména ve směru z listinné do elektronické podoby. Ukazuje to, že lidé stále častěji využívají elektronickou formu komunikace se státem a úřady,“ doplňuje Aleš Kučera z NEWPS.

Časová úspora za letošní první čtvrtletí je sice nejvyšší za poslední tři roky, celkově však patří k podprůměrným. Historicky nejúspěšnější bylo z tohoto pohledu první čtvrtletí v roce 2017, kdy celková úspora času 608 tisíc občanů přesáhla 115 let. Celkově nejvíce zatím občané ušetřili v roce v 2016, kdy úspora za celý rok dosáhla dohromady 420 let. V loňském roce činila tato hodnota 367 let.

Czech POINT Index společnosti NEWPS vychází z celkových statistik počtu vydaných výstupů na kontaktních místech Czech POINT, které jsou veřejně dostupné na internetových stránkách systému. „Index dosahuje vysokých hodnot uspořeného času i přes skutečnost, že se do něj vůbec nepromítá další obrovská časová úspora občanů související s využíváním přímé elektronické komunikace se státem pomocí datových schránek. Přitom počet žádostí o zřízení datové schránky na kontaktních místech veřejné správy byl v březnu historicky rekordní – dokonce o čtvrtinu překonal dosud nejvyšší počet podaných žádostí z dubna 2020, kdy byla zavřena z důvodu pandemie většina úřadů a datovka tak byla rychlým řešením pro komunikaci se státem,“ doplňuje Aleš Kučera z NEWPS.

V případě Czech POINT Indexu je počítán uspořený čas z pohledu zákazníka, tedy občana, a to na základě rozdílu průměrně stráveného času vyřízením příslušné záležitosti bez použití Czech POINT (tedy zpravidla před spuštěním služby Czech POINT) a při využití služeb Czech POINT. Tento uspořený čas na jednotlivý úkon je vynásoben celkovým počtem těchto úkonů uskutečněných v příslušném časovém období. Celková úspora času občanů je pak dána součtem těchto čísel za jednotlivé úkony.

Projekt Czech POINT představuje garantovanou službu pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho univerzálního místa, kde je možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi nebo dát podání pro zahájení řízení správních orgánů. Czech POINT tak přináší značné ulehčení komunikace se státem, protože umožňuje využívat údaje ve vlastnictví státu tak, aby byly minimalizovány požadavky na občany. V současné době má Czech POINT přes 7300 poboček na obecních úřadech, poštách, u notářů, v kancelářích Hospodářské komory, ale i na 68 zastupitelských úřadech v zahraničí. Každoročně si přes tento systém občané pořídí přes dva miliony výpisů.

(tz)