Jan WiesnerČeské podniky by se měly připravit na náročný podzim a ještě těžší zimu. Jenže zatím mají svázané ruce, chybí jim to, co k správným rozhodnutím potřebují především – relevantní informace. Proto sociální partneři tak naléhají na vládu, aby jim jasně řekla, v jakých podmínkách budou lidé, podniky, ekonomika, celá společnost příští týdny a měsíce fungovat a jakou formou, do jaké míry je bude podporovat. Hovořili jsme o tom s prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Janem Wiesnerem.

Jste v každodenním kontaktu se zaměstnavateli a můžete si udělat přesný obrázek, jak na tom teď české firmy jsou...

Nepamatuji, že by situace byla tak obtížná, že by se nashromáždilo tolik problémů najednou. Ekonomika se stále potýká s důsledky covidu. Pandemie ještě ani neskončila, do jisté míry stále pokračuje dál. Ministerstvo zdravotnictví předpokládalo, že nová vlna se zvedne až na podzim, ale ve skutečnosti počty pozitivních případů začaly růst už v červenci. Podstatně hůře však na nás dopadá energetická krize. Dosud nevíme, jak v zimě dopadneme s plynem a elektřinou. Snad se v září alespoň některé věci vyjasní. Česká vláda dodávky energií řeší, ale zatím bez hmatatelných výsledků. S nejistotou souvisejí ceny nejen energetických, ale i surovinových a materiálových vstupů do výroby. Máme nejdražší elektrický proud v Evropě, což sráží naši proexportní ekonomiku na kolena, ztrácí konkurenceschopnost. O plynu se dá říci totéž. Mnoho firem hlásí, že se dostaly do kritické situace. Nejvíc jsou zasaženy sklářství a keramický průmysl v západních Čechách. Ale i další průmysl se dostal do velkých problémů stejně tak jako stavebnictví. Stačí si uvědomit, že veškerá produkce stavebních materiálů „jede“ na plyn. Výrobní náklady letí vzhůru a dál je zvyšují i rostoucí mzdy. Podniky nevědí, jak dlouho a zda vůbec přežijí.

Za kritické situace má stát podat pomocnou ruku. Co jste se dozvěděli od naší vlády, podpoří výrobu?

Samozřejmě že my s vládou o tom jednáme. V první řadě požadujeme informace, jež mají pro podnikání cenu zlata. Samozřejmě se chceme dozvědět, jak bude jednotlivé obory podporovat, jakým způsobem se budou řešit náhrady zejména za drahé energie a materiály. Dosud jsme slyšeli, čím stát chce pomoci postiženým domácnostem. V pořádku, avšak naše firmy, které mají obrovské problémy, nic povzbudivého neslyšely, nic, co by je mohlo alespoň trochu uspokojit.
Abychom věci uspíšili, sešli jsme se se sociálními partnery. Počátkem srpna na jednání Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazu průmyslu a dopravy a Českomoravské konfederace odborových svazů jsme zhodnotili situaci a řešili, co udělat, jak relevantní informace od vlády dostat.
Čas běží a jinde už pomoc ekonomice probíhá. Například v Německu od února schválili čtyři fáze podpory. V České republice zatím vyčkáváme. Proto jsme se dohodli na společném dopise premiérovi a ministrům. Požadujeme, aby se na počátku září sešla mimořádná tripartita, z níž musí vzejít konkrétní opatření pro průmysl a jednotlivé podniky. Tam se chceme dozvědět, jak to bude se zásobováním plynem a dalšími energiemi a cenami za tato média.

Roztáčí se začarovaný kruh. Zdražují se výrobky a služby, zaměstnanci požadují udržení reálné mzdy. Čím lze dostat inflaci pod kontrolu?

Ano, trápí nás vysoká inflace, podle prognózy ČNB až dvacetiprocentní, která vytváří nové mzdové požadavky. Odbory si přejí, aby inflační tlaky byly vyrovnávány zvyšováním minimální mzdy. Zaměstnavatelé by nebyli proti, kdyby se od institutu minimální mzdy neodvíjel celý systém odměňování. Přejeme si proto zrušit vazbu na zaručené mzdy, pak můžeme souhlasit s tím, aby nejméně kvalifikovaní, nejhůře placení lidé dostali přidáno. Ale zároveň jednáme s podniky, které jsou ekonomicky silné, aby navyšovaly mzdy dle svých možností a tyto úpravy realizovaly například v rámci uzavírání kolektivních smluv. Většinou toto podniky dělají, aby v souvislosti s nedostatkem pracovních sil tyto udržely.
Víme, jak se vyvinula personální situace v podnicích, že chybí nejméně 300 000 odborných pracovníků. Když lidé nedostanou řádně zaplaceno, odejdou jinam. A to si každá firma moc dobře rozmyslí, a proto se snaží za každou cenu si své zaměstnance udržet. V sektoru pohostinství sledujeme, jak například tento obor strádá poté, co v lockdownech propouštěl zapracované síly a teď už je nemůže získat zpět, protože se rekvalifikovaly a lidé nastoupili jinde.
Situace se zhoršila všem. Subdodavatelé vůbec nemohou kalkulovat ceny, stavbaři nejsou schopni udělat cenovou nabídku a jít s ní do tendrů. Náklady jim rostou velmi rychle a neodhadnutelně. Proto se řada investic ruší, rozpočtované prostředky už nestačí ať ve veřejném, nebo soukromém sektoru. Modernizace a automatizace, tolik potřebné pro udržení konkurenceschopnosti českých podniků, se z těchto důvodů odkládá na neurčito.

O čem bude tripartita jednat, s jakými výsledky byste se spokojili?

Vládě jsme předložili své návrhy. Dostala od nás devítibodový program, který je nutno neprodleně řešit. K některým opatřením se kabinet vyjádřil a akceptoval je, k jiným nikoli. Přáli bychom si zejména zastropování cen, k nimž už řada jiných zemí přistoupila. U nás se tomu brání. Dočasný krizový rámec EU k podpoře podnikání zatím nemůže být využit. Podmínky, které česká vláda firmám stanovila, například prokazování ztrátovosti a další, způsobily, že na prostředky, i kdyby byly MF ČR uvolněny, by málokdo dosáhl.

Další komplikace firmám přinesly protiruské sankce. Daří se nacházet východiska?

Sankce poškodily mnoho českých podniků. Přišly o trhy a dostat se na nová teritoria vyžaduje nejen čas a úsilí. Obchodní diplomacie už utrpěla pandemií, ani dnes se na podnikatelské mise nejezdí. Konec v nedohlednu, naopak objevily se další překážky a koncentrovaly se právě v této době. Výpadky na pracovním trhu, poruchy v dodavatelsko-odběratelských vztazích, extrémní nárůst cen energií, materiálů a nejistota, co nás čeká dál, to moc optimizmu nepřináší. Nikdo neví, jak dlouho tato situace ještě potrvá. Proto spojujeme síly se sociálním partnerem, abychom vytvořili větší tlak na vládu. Chceme teď slyšet konkrétní informace, ne obecné proklamace.

Tohle vás tedy zaměstnává na sto procent?

Pokračují i práce v legislativní oblasti, na úpravách některých důležitých předpisů, například na změnách zákoníku práce. Nelíbí se nám některé zásahy do dohod o provedení práce a pracovní činnosti. Není vhodné například v nich vymezovat rozvrh pracovní doby. Neřešitelné problémy by to přineslo nejen v zemědělství, kde má práce sezónní charakter a řídí se počasím, ale i ve stavebnictví, lesnictví a podobně. Pravidla home office také nejde svazovat přesnou pracovní dobou, stejně tak odpovídat v domácím prostředí za pracovní úrazy (jak je vůbec rozlišit od běžných úrazů?) a podobně. Jsme přesvědčeni, že stanovená pravidla mají jiné druhy práce umožňovat, ne znesnadňovat, nebo dokonce jim bránit nesmyslnými pravidly a zvyšováním administrativní náročnosti.

ptal se Pavel Kačer