Novela stavebního zákona, kterou projednala ve třetím čtením Poslanecká sněmovna, přinese částečné zlepšení současného stavu a zrychlení procesu povolování staveb. Na druhou stranu nenaplní potenciál, který schválení nového stavebního zákona mělo, a to zejména v oblasti integrace rozhodování, vymahatelnosti lhůt či územního plánování. Zaznělo to na tiskové konferenci Hospodářské komory ČR k výzvám tuzemského stavebnictví.

Hospodářská komora oceňuje, že zástupci vlády a opozice byli ochotni zasednout z jednacímu stolu a dojednat finální podobu novely, která může být dobrým odrazovým můstkem pro rozvoj stavebního sektoru v ČR.

„Novela dává mimo jiné naději na skutečné digitální řízení – je nicméně potřeba zdůraznit, že se jedná jen o vytvoření příležitosti či potenciálu, je nutné se nyní soustředit na samotnou realizaci. Právě digitalizace celého procesu povolování bude mít zásadní vliv na zefektivnění celého složitého systému,“říká viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Na druhou stranu novela nenaplňuje potenciál, který schválení nového stavebního zákona mělo, a to zejména v oblasti integrace rozhodování, vymahatelnosti lhůt či v oblasti územního plánování.

„Klíčové nyní bude na současnou novelu stavebního zákona navázat adekvátní vyhláškou o obecných technických požadavcích na stavby. Ta může být ve svém důsledku stejně významná jako přijatá stavební legislativa,“ upozorňuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza s tím, že se stát musí vyvarovat podobných chyb, jaké provázely přípravu novely stavebního zákona, a od počátku přípravu normy konzultovat s odbornou veřejností, a dosáhnout tím maximálního možného konsensu.

Další výzvy stavebnictví: ESG i nedostatek lidí

Tuzemské stavebnictví nyní stojí i před dalšími legislativními výzvami v podobě plnění cílů ESG, zejména v otázce klimatických cílů, kdy budou muset budovy splňovat přísné emisní normy nebo využívat obnovitelné zdroje energie.

„Vedle toho tíží stavební sektor i dlouhodobý nedostatek kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly, podobně jako v dalších odvětvích ekonomiky. Jsem přesvědčen, že vzdělávací systém nereaguje na potřeby trhu. Na druhé straně český stát neumožňuje tento propad v dostatečné míře sanovat zahraničními pracovníky,“ doplňuje Nouza.

Financování a dostatek stavebních materiálů

U dopravních staveb by měl český stát podle Komory hledat a více využívat nové modely financování dopravních staveb. Např. poměrně solidní tempo budování dálniční sítě v posledních letech by se tím ještě posílilo.

„Zde vidíme značnou šanci díky novele zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury, který této instituci umožní vydávat dluhopisy, a tím získat další prostředky na budování důležitých dopravních projektů. Již používanou a osvědčenou praxí je financování dopravních staveb pomocí PPP projektu, kdy se o stavbu a správu stavby dělí stát se soukromým sektorem. Příkladem je současná výstavba několika úseků dálnice D4,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Michal Štefl.

Vedle financování je nutné vyřešit i problém s nedostatkem materiálů. Týká se to zejména štěrkopísků a stavebního kamene, bez nichž se stavebnictví včetně inženýrské výstavby neobejde.

„Do deseti let skončí podle České geologické služby 60 % kamenolomů a pískoven, očekávaná náhrada nově otevřenými ložisky je téměř nulová, povolovací procesy k pouhému rozšíření těžby se táhnou běžně až deset let. Pokud se nezačnou otevírat nové těžební kapacity, hrozí, že budeme muset štěrkopísek nebo kámen dovážet ze zahraničí, což je extrémně neefektivní,“ uzavírá Štefl.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com