Potravinářský průmysl vítá fakt, že se spotřebitelské organizace i další subjekty zajímají intenzivně o kvalitu potravin. Nicméně nesprávné vyhodnocení výsledků testů potravinářských výrobků a mnohdy až účelové zdůrazňování některých parametrů vede k matení spotřebitele a v krajním případě i k neoprávněnému poškození výrobce. Příkladem těchto aktivit je i nedávný test kvality drůbežího masa, který byl publikován v řadě médií.

Již odběr vzorků uvedeného testu drůbežího masa byl značně zavádějící. Především se nejednalo o úřední odběry vzorků, proto není jasné, zda byly dodrženy všechny podmínky přepravy, skladování atd. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, dochází velmi jednoduše k pomnožování mikroorganismů a jejich migraci.

Vzorkovány byly pouze výrobky zabalené v obalech od výrobce. Nedošlo ke vzorkování ve specializovaných prodejnách drůbežího masa, kde se prodává značný podíl drůbeže zejména z dovozu. Do testu nebyly ani zařazeny dodávky do restaurací a společného stravování, kde se také realizuje velký podíl drůbežího masa, opět zejména z dovozu.

Navíc v testu nejsou vůbec uvažované obchodní organizace, které mohou ovlivnit mikrobiologické ukazatele způsobem skladování, manipulace a prodeje a zejména nedodržováním chladícího a mrazícího řetězce.

Samotný test drůbežího masa se soustředil na řadu ukazatelů, které výrobci nemají povinnost na obal uvádět, protože nevyplývají z žádných právních předpisů jak ČR, tak EU. Jde zejména o výživové hodnoty, množství a složení tuku, datum výroby, způsob chovu a původ kuřete. Interpretace takových výsledků je logicky pro spotřebitele zavádějící, protože pro tyto ukazatele není stanoven prakticky žádný standard, podle kterého by mohlo být prováděno hodnocení.

Bohužel takováto tvrzení o kvalitě a nekvalitě potravin v odborném tisku poškozují dobré jméno českých výrobců a vnáší paniku mezi spotřebitele, kteří se mohou domnívat, že se jedná o seriozní informace.

Příklady zkreslujících informací:

1. Vyhodnocení testů obsahu vody je v rozporu s Nařízením EU č. 543/2008 v platném znění, kdy hodnoty uvedené v Příloze VII tohoto nařízení jsou striktně dána pro zmrazená kuřata a tato kritéria byla použita rovněž u kuřat chlazených. Pro celé kuře chlazené není limit při vyšetření v laboratoři v rámci nařízení stanoven. Metodicky správně měly být pro srovnání výsledků obsahu vody použity hodnoty z přílohy VIII pro díly s kůží, protože celé kuře kůži obsahuje. Pro chlazení vzduchem u chlazených kuřat by pak byla nastavena limitní hodnota 4,05% a nikoliv 2%, což je značný rozdíl. V tomto testu byla jednoznačně zvolena špatná kritéria pro vyhodnocení výsledků. Pokud tomuto kritériu test přisuzuje váhu 40 % v celkovém hodnocení, značně to výsledky zkresluje.

2. Mikrobiologické ukazatele – v závodech jsou mikrobiologické parametry pravidelně sledovány jak v rámci systémů řízení jakosti, tak při monitoringu Státní veterinární správou. Nebyly zjištěny žádné výsledky u kuřecího masa, který by nevyhovovaly limitům v Nařízení EU č. 2073/2005 v platném znění. V podnicích drůbežářského průmyslu jsou nastavené velmi přísné kontrolní mechanismy, které jsou pravidelně sledovány v rámci systémů řízení jakosti, a to i v rámci monitoringu prováděného Státní veterinární správou. Toto kritérium – mikrobiologické ukazatele, ale mělo v celkovém hodnocení váhu 20 %.

3. Množství a složení tuku – jde o nepovinný údaj vzhledem k tomu, že obsah tuku je variabilní a obecně známou skutečností je, že kuřata krmená do vyšších průměrných hmotností obsahují tuku více. Důležitou roli hraje i pohlaví brojlerů. Z údajů k jednotlivým výrobkům není hmotnost kusu známa. Test toto vůbec neřeší. Výsledky chemického stanovení tuku by neměly být vyhodnocovány v absolutní hodnotě, ale v hodnotě relativní, vztažené k hmotnosti kuřete. Toto kritérium má pak váhu v celkovém hodnocení 25 %.

4. Deklarace – design etiket privátních značek si navrhují přímo daní odběratelé, stejně jako údaje, které jsou na nich uvedeny. Např. společnost TESCO má nutriční hodnoty uvedeny na etiketách již několik let, i když tento údaj není povinný. Toto kritérium mělo v celkovém hodnocení váhu 15 %.

Čeští výrobci deklarují na obalu všechny povinné údaje, a to dle zákona č. 110/1997 Sb., vyhlášky č. 113/2005 Sb., v pozdějším znění a dle směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2000/13/ES v pozdějších úpravách. Výživové hodnoty, způsob chlazení, původ kuřete, způsob chovu a datum výroby nejsou povinnými údaji.

Z toho vyplývá, že výrobci nemohli ovlivnit 3 ukazatele ze 4, protože byly nesprávně do vyhodnocení zařazeny, nebo byly v režii odběratelů. Jejich váha z celkového hodnocení výrobků činila 80 %.

(tz)