Důležitost spolupráce veřejného a soukromého sektoru bude podle respondentů narůstat, a to především kvůli blížícímu se konci přílivu dotací ze strany Evropské unie a důrazu vlády na snižování schodku veřejných financí.
Většinová shoda mezi politiky vládne v tom, jakou úlohu by v PPP projektech měl sehrát stát: 1) vytipovat oblasti, ve kterých PPP projekty využít, 2) stanovit jasné a měřitelné cíle jednotlivých projektů, 3) kontrolovat realizaci projektu. Na otázku, zda by veřejní činitelé měli podporovat PPP projekty, byla většinová odpověď ANO s podmínkou, že to bude v souladu s veřejným zájmem.
„Názory politiků jsou v souladu s tím, co dlouhodobě říkáme a prosazujeme. V současné době, kdy celá Evropská unie a také česká vláda bojuje s veřejným dluhem, jsou PPP jednou z mála cest, jak zajistit realizaci velkých infrastrukturních staveb, jako jsou například dálnice," řekl Igor Snopek, předseda APPP. „Česká republika potřebuje obrovské investice v řádu desítek miliard korun a stát tyto prostředky nemá a dlouho mít nebude. Neexistuje jiná cesta, než spojit síly veřejného a soukromého sektoru," dodal Igor Snopek.
Mezi úspěšnými PPP projekty, které politici v anketě zmiňovali nejčastěji, byl dům pro seniory ve Vysokém Mýtě nebo Parkovací dům Rychtářka v Plzni. Z ankety také jednoznačně vyplývá, že konkrétní zkušenosti s realizací PPP projektů mají především zástupci obcí a menších měst. „Právě na municipální úrovni byla realizována řada úspěšných PPP projektů. Hlavní důvody jsou dva. Zástupci obcí jsou pod větší kontrolou občanů a ti mohou výhodnost PPP projektu lépe kontrolovat a dávat okamžitou zpětnou vazbu. Projekty na obecní úrovni jsou zároveň méně organizačně náročné a je možné je snáze uřídit," řekl Igor Snopek.
Mezi důvody, které brání rozšíření PPP projektů v České republice, politici jmenovali především korupční prostředí, nedůvěru mezi veřejným a soukromým sektorem, komplikovanost a složitost PPP projektů a malou zkušenost státu a jeho úředníků s jejich přípravou a řízením. Mezi oblastmi, kde by PPP projekty mohly nejvíce pomoci, uváděli oslovení dopravní infrastrukturu, zdravotnictví, sociální péči a bezpečnost.
(tz)