V Olomouckém a Zlínském kraji jsou značné rozdíly mezi potřebami trhu práce a tím, co uchazeči o pracovní místa skutečně nabízejí. Mezi nejvíce poptávané profese patří především řemeslníci a opraváři (například svářeči či nástrojáři), a také obsluha strojů, techničtí a odborní pracovníci a řidiči.

O těchto a dalších tématech diskutovali účastníci Kulatého stolu s názvem Efektivní trh práce pro 21. století – kvalifikace a vzdělání z pohledu zaměstnavatelů, který se konal 19. 4. v prostorách hotelu Hesperia v Olomouci. Uspořádal jej Svaz průmyslu a dopravy ČR a mezi účastníky akce bylo mnoho zástupců významných zaměstnavatelů Olomouckého a Zlínského kraje, ale také představitelé krajských poboček Úřadu práce ČR a středních odborných škol v obou krajích.

Hana Houšťová ze společnosti Asistenční centrum, jež poskytuje strategické a ekonomické poradenství při získávání dotací a grantů, prezentovala výsledky analýzy disparit trhu práce v Olomouckém a Zlínském kraji. Nedostatky pracovního trhu v těchto regionech jsou dvojího rázu. Jednak existují oblasti, kde je příliš mnoho absolventů středních škol, kteří pak těžko nacházejí uplatnění, a jednak jsou oblasti, kde naopak existuje mnoho volných pracovních míst, ale absolventů je nedostatek. Mezi ty se řadí hlavně učňovské obory obecně, a z nich zdaleka nejvíce strojírenství a strojírenská výroba, dále doprava a stavebnictví, ale také třeba zemědělství, což představuje určité regionální specifikum Zlínského kraje. Ve Zlínském kraji jsou obecně disproporce trhu práce ještě větší, přičemž u učňovských oborů víceméně neexistuje jediná oblast, která by vykazovala příliš mnoho zájemců. V obou krajích je také mnohem vyšší poptávka na trhu práce po absolventech učebních oborů než po absolventech maturitních oborů. To potvrdil i přehled nejvíce poptávaných profesí.

Zdeněk Vršník ze Svazu průmyslu a dopravy ČR představil nově budované systémy Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací. Obě soustavy mají posílit význam dalšího vzdělávání pro řešení struktury lidských zdrojů ve firmách, zpřesnit komunikaci s Úřadem práce ČR a agenturami práce a účinněji koordinovat procesy rozvoje lidských zdrojů. Hlavním cílem je optimalizace profesní skladby zaměstnanců ve firmách, aby zaměstnavatelé měli vždy příležitost vyhledat potřebnou pracovní sílu. K tomu slouží i aktuální katalog prací vytvořený v rámci NSP, který se stává důležitým komunikačním nástrojem všech zúčastněných subjektů na trhu práce.

V další části prezentace Zdeněk Vršník informoval o hlavních tvůrcích NSP a NSK – sektorových radách, které sdružují zástupce zaměstnavatelů, profesních sdružení, vzdělavatelů a dalších subjektů v daném odvětví. V současné době je v České republice ustaveno 29 těchto institucí a celkem je v tomto systému aktivně zapojeno kolem 1200 osob. Poté pokračoval se sektorovými dohodami, které přinášejí odpověď na aktuální potřeby zaměstnavatelů v jednotlivých sektorech ekonomiky. Proces jejich schvalování je zatím úspěšný – bylo jich dosud podepsáno už pět z celkových sedmi pilotních projektů. „Jejich úspěch přitom může předznamenat vznik dalších podobných úmluv v různých odvětvích, pomoci posílit české hospodářství a eliminovat nepříznivé trendy, které v něm existují. Jedná se o unikátní případ sjednocení a spolupráce různých subjektů na řešení problémů v rozvoji a řízení lidských zdrojů. Považuji za obrovský úspěch, že jinak konkurenční firmy jsou v této oblasti ochotny spolupracovat," uvedl.

V diskuzi se účastníci kulatého stolu shodli na tom, že v obou krajích chybí podpora technického vzdělávání, ať už ze strany krajské administrativy nebo zaměstnavatelů v regionu. Igor Machálek ze společnosti Siemens uvítal podporu trhu práce ze strany státu v podobě Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací. „Firmám to ušetří náklady na získávání a přeškolování zaměstnanců," zdůraznil. Lidé by tak měli mít lepší představu o tom, co musejí umět, aby mohli vykonávat určité povolání.

Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy ČR s tím souhlasil a upozornil v té souvislosti na odstrašující příklad některých jihoevropských států, z nichž například ve Španělsku je více než padesátiprocentní nezaměstnanost absolventů. „Důležitá je prevence, směrování lidí na ty obory, které jsou skutečně poptávány na trhu práce," řekl.

Hana Vaňková ze společnosti Senior Flexonics navíc upozornila na problém překvalifikovanosti, kdy většina zaměstnavatelů má zájem obsadit pozice vhodné pro středoškoláky spíše absolventy vysokých škol. Igor Machálek tento jev vysvětlil tím, že kvalita středoškolských i vysokoškolských absolventů neustále klesá. Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací představují řešení těchto problémů. To potvrdil i Petr Šimek z Ministerstva práce a sociálních věcí: „Když porovnám NSP a NSK s jinými evropskými projekty, musím říci, že za tímto projektem jsou vidět jasné a výrazné výsledky," uzavřel diskuzi.

Více informací na:

www.nsp.cz

www.narodni-kvalifikace.cz

www.vzdelavaniaprace.cz