Tradiční domácí plodina mák setý možná už brzy zmizí z našich polí. Pěstitelé totiž nemohou konkurovat dovozům technického máku, který slouží jako surovina pro farmaceutický průmysl a semeno při zpracování tvoří bezcenný odpad. Přestože se odpadní technický mák nemůže chuťově ani složením výživových látek rovnat potravinářským odrůdám, díky nízké ceně se na trhu rychle rozšiřuje. A některé firmy namíchané směsi vyvážejí z ČR do východoevropských zemích pod označením český mák, čímž ničí pověst značce.

O úpadku pěstování máku v českých zemích svědčí prudký úbytek ploch. Letos ho zemědělci sklidí z 18 tisíc hektarů, což je sotva třetina dřívější rozlohy. Jak na tiskové konferenci v Praze uvedli představitelé a hosté Agrární komory ČR, nepříznivý vývoj může pokračovat, pokud stát nepřijme účinná legislativní a další opatření k ochraně označení český mák.

Co je to český modrý mák?

Pěstování máku setého (Papaver somniferum L.) má v Českých zemích více než tisíciletou tradici. Historicky byl mák setý pěstován a využíván primárně jako olejnina, potravina. Okrajově se uplatnily v lidovém léčitelství výluhy a tinktury z tobolek jako analgetikum (anodinnum) a hypnotikum. V historické literatuře nebyly nalezeny žádné záznamy o systematickém zneužívání této kulturní rostliny na území České republiky. Až dosud mák setý nemá na české drogové scéně žádné významné postavení. Protože v ČR pěstované odrůdy jsou máky olejné, tedy jednoznačně orientované na produkci kulinárně hodnotného olejnatého semene a proto mají řádově nižší obsah morfinových alkaloidů ve slámě, než odrůdy specializované pro farmaceutické zpracování, jaké jsou pěstovány např. v Maďarsku, Francii, Španělsku, Austrálii, Velké Británii nebo Indii.

V České republice jsou dosud téměř výhradně pěstovány tradiční máky modré pro mimořádně chuťově hodnotné olejnaté semeno. Tento mák je významnou potravinou v národních kuchyních především slovanských a sousedících středoevropských zemí.

Vedle toho mák obsahuje 46 – 50 % oleje, jehož významnou složkou jsou dieteticky velmi hodnotné nenasycené mastné kyseliny. Mák dále obsahuje směs alfa, beta a gama ferolů tj. látek s e silnými antioxidačními účinky ze skupiny vitaminů E,kyselinu pantotenovou, niacin a thyamin.

Správně sklizený a kvalitně vyčištěný mák z odrůd vypěstovaných v ČR nemůže být zdrojem kontaminace morfinovými alkaloidy v rozsahu, který by mohl mít nežádoucí farmakologický účinek na lidský organismus a vytvářel zdravotní rizika pro normálního konzumenta potravinářských výrobků obsahujících tuto olejninu.

Kvalitativní normy uplatňované v obchodě s potravinářským mákem pocházejícím z ČR tak jak jsou uplatňovány v evropské praxi prakticky vylučují zdravotní rizika a SPZI věnuje této okolnosti značnou pozornost.

Zásadní problém

Dovoz technického- nepotravinářského mákového semene primárně neurčeného pro kulinární účely, vzniklého jako odpad z výrob farmaceutického průmyslu, pro který jsou specializované technické odrůdy Máku setého ( Papaver Somniferum L.) legálně pěstovány s cílem isolovat z makové slámy (makoviny), zejména pak z vyprázdněných makových tobolek morfinové alkaloidy pro výrobu léčiv. Jen za leden a únor 2012 bylo do ČR dovezeno 1 400 t technických máků z Maďarska, za deklarovanou cenu 17.-Kč/kg, ze Slovenska za 3,60 Kč/kg (!!!) Z Austrálie 125t za 12,88 Kč/kg a to včetně nákladů na dopravu!

Takto získané semeno máku nemá chuťové vlastnosti potravinářského máku, je ale jakožto odpad vždy levnější, neboť ekonomika pěstování technických odrůd stojí na ceně izolovaných morfinových alkaloidů.

Povrch makových semen technických odrůd je kontaminován zpravidla řádově vyšším obsahem morfinu a jeho derivátů, než je tomu u registrovaných potravinářských odrůd pěstovaných v ČR.

Pro svou extrémně nízkou cenu jsou technické máky dováženy některými obchodníky do ČR, kde jsou míchány s potravinářskými máky z domácí produkce a jako zboží „české provenience" s vysokým ziskem za relativně nižší pořizovací cenu exportovány na tradiční vývozní trhy ČR.

Důsledkem je postupná ztráta goodwillu českého máku na zahraničních trzích a neschopnost českých producentů konkurovat cenám, které jsou pod úrovní nákladů na pěstování potravinářských odrůd v ČR.

Ztrácíme tak nejen z pohledu ekonomiky rostlinné výroby, ale také velmi důležitou meziplodinu, přicházíme o důležitý biodiverzitní článek a v neposlední řadě i významný a pro náš venkov dříve tak typický krajinotvorný prvek.

(kčr)