Dlouhodobý pokles soběstačnosti započal po roce 1989. Jeho zrychlení nastalo po vstupu ČR do EU v roce 2004. Především jde o odvětví živočišné výroby (vepřové, drůbež, vejce...), ale zároveň také o ovoce a zeleninu mírného pásma i brambory – bohužel tedy o komodity, pro které historicky máme výrobní podmínky a kapacity. Uvedla to Agrární komora ČR.

Velice výrazně a lineárně rostou dovozy masa a to jednak jako důsledek absence domácí produkce (stavy prasat jsou na nejnižší úrovni za dobu statistického sledování, dovážíme již cca polovinu tuzemské spotřeby), tak i jako zcela otevřená a neřízená politika obchodních řetězců (dovoz výrobků z méně hodnotných partií...).

Soběstační jsme například v hovězím mase, obilí, řepce a mléce. Ani zde však nejsou ekonomické a výrobní faktory v pořádku. Vyvážíme prostou surovinu, která sice díky objemům a cenám v posledních dvou sezónách znamenala značné příjmy a kompenzaci schodku agrárního zahraničního obchodu, ale zároveň přicházíme o objemy zhodnocení suroviny na potravinu, o přidanou hodnotu, o pracovní místa, o objemy pro zpracovatelský průmysl, apod. Jako negativní příklad lze uvést informaci ČM svazu mlékárenského, kdy jsme v roce 2011 dovezli již 40 % sýrů.

Vývoj agrárního zahraničního obchodu

- průměr let 1994 až 1996 mínus 15,1 mld. Kč.

- za období 1997 až 1999 minus 20,5 mld. Kč,

- za roky 2007 až 2009 již mínus 29,5 mld. Kč.

- v roce 2010 mínus 34,6 mld. Kč

- v roce 2011 historicky nejhorší, mínus 34,7 mld. Kč.

Nejrychleji rostou dovozy masa, masných a mléčných výrobků. Před vstupem do EU, v roce 2003 byl podíl záporného agrárního salda ze zahraničního obchodu masem na celkovém záporném agrárním saldu 8 %, v r. 2011 již 41 %.

Ministerstvo zemědělství ČR, na rozdíl od vyspělých ekonomik EU a světa, podle svých aktuálních vyjádření (např. Žofínské fórum, květen 2012) situaci nepovažuje za kritickou, ani alarmující. Zářným příkladem pro-agrární politiky v EU může být Francie, z nových zemí pak Polsko.

Závislost na dovozech a absence domácí konkurence však nejenže přináší cenové znevýhodnění těchto dovozů (zdražení), ale zároveň potenciálně ohrožuje stabilitu a bezpečnost ČR.

Za výše uvedené situace nadále dochází k neustálému a postupnému snižování podpor agropotravinářskému sektoru (národní doplňkové platby, národní dotace), k odepírání běžných zvýhodnění (zelená nafta), absolutně chybí koncepce a strategické plánování v sektoru, chybí partner pro konstruktivní dialog a komunikaci, apod. Predikce dalšího vývoje tedy není nijak optimistická.

Soběstačnost ČR ve výrobě hlavních zemědělských komodit za rok 2011

Rostlinné komodity	jednotka	produkce	dovoz	vývoz	dom. spotřeba	soběstačnost (%)
obiloviny	tis. t	8284,8	115	2723	5526	149,9
- v tom pšenice	tis. t	4913	30	1840	3035	161,9
cukrová řepa/cukr	tis. t	564,4	250	350	454,4	124,2
brambory	tis. t	973,9	320	153	1140,9	85,4
řepka olejná	tis. t	1046,1	70	250	882,6	118,5
ovoce mír. pásma	tis. t	273,9	187	56,4	404,5	67,7
zelenina	tis. t	277,6	567	91,9	752,7	36,9
víno	tis. hl	650	1850	270	2282	28,5
Živočišné komodity	jednotka	produkce	dovoz	vývoz	dom. spotřeba	soběstačnost (%)
hovězí maso	tis.t j.hm.	92	23,3	39,5	75,6	121,7
vepřové maso	tis.t j.hm.	272,3	234,7	59,9	448,2	60,8
drůbeží maso	tis.t j.hm.	170,1	104,8	62,4	215,9	78,8
skop.a kozí maso	tis.t j.hm.	2,38	0,34	0,08	2,64	90,2
mléko	mil. l	2663,7	853	1010	2138,5	124,6
vejce	tis. ks	142,7	40,4	20,2	162,9	87,6

Zpracováno dle Zprávy o stavu zemědělství za rok 2011, MZe