V aktuálním vydání konjunkturálního průzkumu ČNOPK vyjádřilo 73 zúčastněných firem spokojenost se stavem českého národního hospodářství: 30 procent označilo současnou situaci jako dobrou, 58 procent jako uspokojivou. 46 procent respondentů počítá přitom s dalším zlepšením hospodářské situace a potvrzuje tak optimismus oficiálních předpovědí. Ještě více nadějí vkládají podniky do vývoje svých obchodních aktivit: 44 procent respondentů počítá s dalším zlepšením v tomto roce, pouze 11 procent se přiklání k opačnému názoru. Každý druhý podnik očekává růst tržeb, každý třetí pak vyšší zisk.
Výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer zdůraznil: „Výsledky našeho průzkumu ukazují, že většina německých firem zde podniká ráda. Aby tomu tak bylo i nadále, musí se toho ještě hodně udělat, a proto se ČNOPK bude i v roce 2011 zasazovat o strukturální reformy."
Výsledky průzkumu vykazují sice znatelně růstový trend, úroveň předkrizového roku 2008 však ještě není zdaleka dosažena. Zotavení exportně orientovaného českého národního hospodářství by mělo také v letošním roce záviset v hojné míře na impulsech, které budou vycházet z trhů nejdůležitějších obchodních partnerů v čele s Německem. Zhruba jedna třetina všech respondentů uvedla, že se objem vývozu do Německa v roce 2010 zvýšil. Šest z deseti podniků profituje navíc přímo či nepřímo z hospodářského rozvoje v Německu.
Česká republika se v hodnocení zemí v regionu střední a východní Evropy umístila již podruhé v řadě na druhém místě. První místo obsadila stejně jako v loňském roce Slovenská republika. Téměř žádnou změnu nedoznaly silné, ale ani slabé stránky České republiky jako z pohledu investorů: motivace, produktivita a kvalifikace zaměstnanců byly hodnoceny jako chvalitebné až dobré. Pouze jeden rámcový faktor se znatelně změnil: „politická stabilita" je po volbách v květnu 2010 hodnocena výrazně lépe.
Zneklidňující je ovšem skutečnost, že zhruba 30 procent respondentů by dnes v České republice již neinvestovalo. To je znatelně více než v předchozích letech. Rozhodujícími faktory pro tento vývoj je pravděpodobně špatná platební morálka a nedostatečná právní ochrana v České republice. Obě uvedené rámcové podmínky byly respondenty zároveň označeny jako velmi důležité. Němečtí investoři by si dále přáli větší transparentnost při zadávání veřejných zakázek. Efektivitu veřejného sektoru hodnotilo mnoho respondentů stejně tak jako v předešlých letech negativně.
Mnoho zahraničních podniků si i nadále přeje přechod na společnou evropskou měnu. Dvě třetiny respondentů se opět vyslovily pro zavedení eura, téměř nikdo však nepočítá s měnovou konverzí před rokem 2020. Jak ale ukazuje první místo Slovenska, vyplatilo by se zavedení eura také v České republice. Česká republika sice dosud obhajuje svou výbornou pozici v rámci regionu, konkurence je však stále silnější.
(tz)