Ve Vladivostoku proběhlo 6. září 2014 jednání mezi ruskou a vietnamskou delegací o vstupu Vietnamu v Tamožennyj Sojuz, kde jsou prozatím členy Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tadžikistán. Vietnam vstupuje v příštím roce 2015 do celní unie s Ruskem. Spolupráce bude rozvíjet v oblastech energetiky, stavebnictví, ropy a zemního plynu, zemědělství a vědy.
Předběžná dohoda mezi oběma zeměmi byla projednána na zasedání mezivládní komise, které se konalo ve Vladivostoku na ostrově Ruský. Jedním z výsledků tohoto setkání byla rovněž dohoda o dodávce vietnamských zemědělských produktů do ruských obchodů. Vietnam je připraven vstoupit na ruský trh opravdu na dlouhou dobu.
Nyní se vyváží do Ruska především výrobky z mořských plodů, obilovin a boty. Během uplynulého roku činil obrat téměř 4 miliardy dolarů. V roce 2015 se očekává nárůst tohoto čísla až dvojnásobně. V tomto případě platby budou nyní prováděny v národních měnách. Rusko v první řadě především zajímají zemědělské produkty asijského souseda. Rusko zase bude dodávat Vietnamu letadla Suchoj Superjet. Rovněž se podepsala dohoda na přímé letecké linky mezi Vladivostokem a Hanojí. Pro obyvatele Dálného východu už dávno není Vietnam pouze exotika. Tisíce turistů z Přímoří a Chabarovska každý rok odpočívají na písčitých plážích ve Vietnamu.
6. září na ostrově Ruský padlo rozhodnutí urychlit integraci Vietnamu do celní unie (v Tamožennyj Sojuz). Přípravou dohody o zóně volného obchodu mezi ruskými a vietnamskými firmami bude pověřena zvláštní komise. Jak se dalo očekávat, bude příslušná smlouva podepsána na začátku příštího roku. I proto mnoho zahraničních investorů otevřelo své výrobní i montážní podniky v 92 milionovém Vietnamu, který je členem WTO i sdružení zemí ASEAN a má stabilní růst HDP ve výši 5,3 %. Náš stát má s Vietnamem uzavřenou mezivládní dohodu o podpoře a ochraně investic z roku 1998 i mezivládní smlouvu o zabránění dvojího zdanění z roku 1997, což je pro naše investory i zájemce o kooperaci velmi výhodné.
Mnoho z nás na novoroční předsevzetí zanevřela. Nedivím se. Vždycky, když si nějaké dávám, nakonec jsem z něj vystresovaná. Jednoduše proto, že si do hlavy člověk vtiskne slovo musím. O to víc mám chuť na čokoládu, ke které bych začátkem ledna neměla ani přivonět. O to víc mě rozčiluje, že v jógovém studiu je každé úterý pořádná zima a vlastně se mi tam vůbec nechce. A tak jsem nad předsevzetími zlomila hůl. Takhle to prostě nemá smysl.
Teď to dělám jinak. Sepisuju si cíle. A každý den, podle zásad Čtyř dohod, velmi inspirativního filozofického díla, dělám to nejlepší, co v daný moment mohu. Ne více, ne méně. Tak, aby mi činila každá moje volba radost. Slovo musím jsem vygumovala ze scénářů, které si v hlavě vytvářím. A nahradila je pocitem hřejivého potěšení, kdy je srdce, mysl i čin v rovnováze. A tak si jógu zacvičím doma, pěkně v...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.