Nepříznivé počasí, nedostatek vláhy a vysoké teploty se podepsaly na letošní úrodě chmelových šišek. Pěstitelé v tradičních českých a moravských oblastech sklidí přibližně o třetinu menší úrodu, navíc obsah alfa hořkých látek v chmelu se rovněž snížil. Chmelaři doufají, že po třech slabých ročnících doplní sklady až z příští sklizně. Uvedli to na tiskové konferenci, kterou v Praze uspořádala Agrární komora ČR.

Některé pivovary, jež nemají uzavřené dlouhodobé kontrakty, mohou mít se zajištěním chmelu problém. Sklizeň 4100 tun suchého chmele z domácích polí určitě nevystačí pro každého. A nákupní ceny jemného aromatického chmele tuzemské provenience půjdou díky tomu nahoru. Konstatoval to předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda.

Český chmel však míří především do světa, zatímco doma zůstává jen pětina produkce. Jak prohlásil prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele Pavel Šponer, letos nebude žádný chmel na volném trhu k mání. Kdo nevyžije ze zásob, má prostě smůlu. Avšak pivovary mohou nedostatek kvalitní domácí suroviny nahradit chmelovými extrakty, které se v Česku nevyrábějí a na světovém trhu jich je dostatek.

Česká republika patří mezi největší producenty chmele na světě. Hlavní pěstovanou odrůdou je ŽATECKÝ POLORANÝ ČERVEŇÁK, který patří do skupiny jemných aromatických chmelů. Chmel v České republice se pěstuje ve třech oblastech a to v oblasti Žatecké, Úštěcké a Tršické. Mimořádné klimatické a půdní podmínky přispívají k výjimečnému aromatickému charakteru českých chmelů. Žatecký chmel je stále světově nejuznávanějším aromatickým chmelem.

Mimo Žateckého poloraného červeňáku se v polovině devadesátých let začali pěstovat také další české odrůdy. V roce 1995 byly do Listiny povolených odrůd ČR zařazeny odrůdy BOR a SLÁDEK, v roce 1996 to pak byla odrůda PREMIANT, v roce 2001 AGNUS, v roce 2004 odrůda HARMONIE a v roce 2007 odrůda RUBÍN. Tyto odrůdy splňují podmínku vyššího obsahu alfa-hořkých látek a vyššího výnosu, přičemž v ostatních znacích se kvalitativně blíží klasickému žateckému chmelu. Nové odrůdy se zdají být především vhodné pro tzv. druhé chmelení a v případě odrůdy AGNUS prvního chmelení.

V roce 2008 byly registrovány dvě odrůdy. První je KAZBEK, odrůda aromatického typu vhodná například pro druhé chmelení nejen do tradičních tuzemských typů piv, ale také zahraničních. Kazbek užíván také na studené chmelení pro své specifické kořenité - citrónové aroma. Tato odrůda je zařazována i do odrůd tzv. kategorie flavour hops. Druhou odrůdou zaregistrovanou v tomto roce je VITAL. Hořká odrůda šlechtěná zejména pro farmaceutické a biomedicinální účely (vysoký obsah xanthohumolu nebo DMX). V pivovarství je používána pro první a druhé chmelení a zařazována do kategorie "dual purpose".

V roce 2010 byly zaregistrovány další dvě odrůdy. Odrůda SAAZ LATE je jemně aromatického typu a vykazuje díky původu z Žateckého poloraného červenáku velmi podobné pivovarské vlastnosti. Dosahuje vyššího výnosu. Je rovněž vhodná pro druhé a třetí chmelení. Odrůda Bohemie patří do skupiny aromatických chmelů a svůj genetický původ má z části z odrůd Sládek nebo Žatecký poloraný červeňák.

(kčr)