Ministerstvo zemědělství zpětně zastavilo již vyhlášené kolo dotací na výstavbu bioplynových stanic. Víc než stovce žadatelů to nyní oznámilo formou tiskové zprávy. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba označil toto rozhodnutí za nekompetentní.

Produkce surovin pro výrobu obnovitelných zdroje energie (OZE) je jednou z mála možností, jak zachovat určitý rozměr českého zemědělství, zaměstnanosti a údržby krajiny. Výroba elektrické energie a tepla prostřednictvím bioplynových stanic (BPS) je pro zemědělce jedinou možností, jak dokáží zhodnotit svoji produkci do finálního výrobku sami. "Zastavení podpory BPS je v přímém rozporu s dosavadní politikou vlády, ministra zemědělství a vývojem v sousedních zemích, kde stavby BPS jsou maximálně podporovány, například v Rakousku a Německou," uvedl Veleba.

V sousedním Německu je nyní už cca 5 000 BPS. To přepočteno na hektary obdělávané půdy odpovídá 2 000 BPS v České republice. V souladu s Národním akčním plánem je v Programu rozvoje venkova zakotven Program diverzifikace zemědělských činností, ze kterého jsou podporovány stavby BPS, které jsou však ekonomicky velmi náročné a bez dotací pro většina zájemců nedosažitelné.

Tyto podpory jsou financovány z peněz EU a jsou realizovány systémem vyhlašování jednotlivých kol Programu diverzifikace zemědělských činností, kdy probíhá sběr žádostí uchazečů o podporu a posléze jejich vyhodnocování. Poslední kolo bylo vyhlášeno na červen letošního roku, na které zemědělci v dobré víře podali 105 žádostí.

Vláda schválila Národní akční plán rozvoje obnovitelných zdrojů energie do r. 2020. Tento plán je notifikován v Evropské komisi a přispívá k plnění našeho závazku 13,1% obnovitelných zdrojů energie. Jeho nezbytnou součástí je i výstavba a provoz bioplynových stanic na českém venkově.

Stanovisko Agrární komory ČR (AK):

AK ČR zásadně nesouhlasí s uvažovaným zastavením administrace již přijatých žádostí o dotaci na výstavbu BPS v rámci 13. červnového kola 2011 Programu rozvoje venkova, které MZe oznámilo tiskovou zprávou dne 22.7., z těchto důvodů :

1) Přínos bioplynových stanic pro státní rozpočet

• ČR se zavázala EU, že bude mít v roce 2020 minimálně 13,1 % veškeré energie z obnovitelných zdrojů. Je to jeden z nejnižších závazků v rámci EU, kde je průměr 20 %. Bioplynové stanice pomohou naplnit dosáhnout tento cíl nižšími náklady. Na rozdíl od slunečních , větrných a vodních elektráren nevyrábějí pouze elektrickou energii, která je dotovaná spotřebiteli energie zeleným bonusem, ale i teplo, které je také započítáno do plnění závazku a to již dotované není. Například při průměrném využití tepla na úrovni 40 % je náklad na 1kWh z OZE u bioplynových stanic 5,5 x levnější než je podpora u slunečních elektráren spuštěných do roku 2010 .

• Není opodstatněná obava z nekontrolovatelného růstu výkonu bioplynových stanic obdobně, jak se tomu stalo u slunečních elektráren. Vláda ČR schválila národní akční plán, jak dosáhne 13,1 % v roce 2020 z OZE a v jaké struktuře se na tom budou jednotlivé obnovitelné zdroje podílet. Tento dokument je závazný i vůči Evropské komisi.

• Na konci roku 2010 byly v provozu bioplynové stanice o výkonu 92 MW elektrické energie a národní akční plán předpokládal na konci roku 2010 = 113 MW elektrické energie. Navíc nebyl ani z 50 % plněn tepelný výkon bioplynových stanic, který je kalkulován v národním akčním plánu. K 30.5. 2011 byly v provozu bioplynové stanice o výkonu 113 MW a dle odhadu a průzkumu AK ČR lze předpokládat do konce roku 2011 výkon cca 140 MW.Naopak národní akční plán požaduje 147 MW – tak jaký nekontrolovatelný růst !!!. Ten naopak bude v dalších letech bohužel zaostávat za čísly v akčním plánu. Důvody jsou dva. V roce 2011 je poslední možnost získat investiční dotace v rámci operačních programů z EU. Bez těchto dotací je vzhledem k návratnosti obtížné pro většinu zemědělských podniků získat financování projektů. Další možnost podat žádost o dotaci bude možná nejdříve až v roce 2014. Dalším důvodem je růst cen rostlinných komodit , kde výkupní ceny vzrostly na dvojnásobek a tím se samozřejmě snižuje zájem o výstavbu bioplynových stanic.Dalším důvodem je i růst vstupních nákladů, jako je například cena nafty a hnojiv .

• V ČR významnou většinu bioplynových stanic provozují české zemědělské podniky, které tím přispívají k zaměstnanosti na venkově a 100% daní svých a svých zaměstnanců odvádí v ČR, na rozdíl od provozovatelů slunečních a jiných elektráren.

• Výstavba bioplynových stanic je investičně náročná a obsahuje velké procento stavebních prací a dodávek technologií z České republiky. Tím dochází k další zaměstnanosti a odvodům daní do českého rozpočtu.

2) Přínos bioplynových stanic pro české zemědělství

• Diverzifikují tržby zemědělců a stabilizují ekonomiku zemědělských podniků v období propadu cen zemědělských komodit

• Synergie s živočišnou výrobou – kde efektivně využívají kejdu, hnůj a technologické linky na výrobu substrátů

• Výstavbou bioplynové stanice je zároveň řešeno kvalitní skladování kejdy a hnoje na 6 měsíců, podle požadavků,což přispívá k snižování zatížení životního prostředí.

• Využití tepla umožňuje další podnikání a restrukturalizaci činností pro zemědělské podniky

• Pomáhá zaměstnávat lidi na venkově – na vlastní BPS + tím ,že se udrží živočišná výroba+ provozy které využívají teplo

• Není opodstatněná obava, že výstavbou bioplynových stanic dochází k ohrožení výroby potravin v ČR. Na základě studie , kterou zpracovalo ÚZEI ve spolupráci s AK a MZE by při 100 % soběstačnosti ČR v potravinách zůstalo bez využití minimálně 900 tis. ha zemědělské půdy. Ve většině komodit však ČR soběstačná není.Na těchto hektarech se v současné době pěstují obiloviny, které se exportují bez přidané hodnoty, tedy ekonomicky nevýhodně. Ročně je to cca 2,5 až 3 mil t obilovin. Pro zemědělce i ČR bude výhodné tuto zemědělskou půdu zapojit do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou bioplynové stanice, biopaliva a biomasa. Kdyby byl naplněn cíl pro BPS z národního akčního plánu v roce 2020 , tak je potřeba na pokrytí vstupů do bioplynových stanic cca 150 tis, hektarů zemědělské půdy a to není žádný problém.

• Také není opodstatněná obava přílišného rozšíření pěstování kukuřice na siláž, která může být riziková při nedodržení zásad správného pěstování, k vodní erozi půdy. Zkušenosti ukazují , že právě v kopcovitých oblastech , kde vodní eroze hrozí lze velmi dobře využít , jako substrát senáže z luk a pastvin, které nemají další využití, dále je vhodný substrát senáž z žita a jiných plodin.

3) Přínos bioplynových stanic energetický

• Stabilní predikovatelná výroba po celých 24 hodin a 365 dní v roce na rozdíl od jiných zdrojů, jako jsou například slunečné a větrné elektrárny

• V případě zájmu ČEPS a trhu lze dokonce výrobu regulovat podle potřeby rozvodné soustavy elektrické energie během dne

• Vysoká účinnost využití energie, která může při využití tepla přesáhnout 80%

4.) Přínos bioplynových stanic pro životní prostředí

• Snížení emise čpavku do ovzduší z kejdy a hnoje, které využívá

• Snížení rizika kontaminace podzemních vod dusíkem

• Digestát z bioplynové stanice je kvalitní hnojivo, které se vrací zpět do půdy a udržuje její úrodnost. To je velký rozdíl například od spalování biomasy, kde se do půdy nic nevrací.

5) Investiční dotace v rámci PRV na MZE – opatření III.1.1. b) – kde se uvažuje o zastavení dokonce řádně vyhlášeného a ukončeného kola v červnu tohoto roku

• PRV podpořil do letošního roku od roku 2007 – 127 bioplynových stanic o celkovém výkonu cca 85 MW. Ne všechny bioplynové stanice, ale budou realizovány z důvodu nezískání úvěru, nebo připojení. Odhadujeme realizaci 80% projektů se schválenou dotací.

• Ve 13 kole PRV v červnu 2011 se přihlásilo 105 žádostí na bioplynové stanice. Odhadujeme , že je v tom cca 20 žádostí na dostavbu již provozovaných stanic ( skladování substrátů, využití tepla atd. ) To znamená , že se reálně přihlásilo o dotaci 85 bioplynových stanic o výkonu 60 MW. Vzhledem k tomu, že realizace je na dva roky, tak je to výrazně méně než se plánuje meziroční nárůst v národním akčním plánu, který schválila vláda.

• K dispozici na toto kolo je finančních prostředků zhruba na podporu 30 projektů, to je 30 % z podaných žádostí a představuje to výkon maximálně 20 MW.

• Parametry PRV jsou nastaveny velmi přísně, tak aby podpořily pouze stabilní bioplynové stanice, kde zemědělský podnik s dostatečnou rezervou vyrobí všechny potřebné substráty. Například je pro toto kolo kritérium přijatelnosti minimálně 30 % substrátů z živočišné výroby ( kejda + hnůj ). Dále je v bodovacích kritériích výrazně obodován dostatečný počet hektarů zemědělské půdy na instalovanou kW, dostatečný rozměr živočišné výroby na kW , využití tepla, dosažení dobré účinnosti , nebo zajištění dostatečné kapacity skladování digestátů. Při trojnásobné větší poptávce , rozhoduje počet bodů a tím je zajištěno, že dotaci obdrží jen opravdu kvalitní stabilní projekty zajišťující výše popsané efekty.

• 13 kolo PRV, kde jsou i bioplynové stanice v opatření III.1.1. b) bylo vyhlášeno MZe ČR v dubnu 2011 po předchozím jednomyslném schválení Monitorovacím výborem , kde jsou zastoupena jednotlivá ministerstva,SZIF, kraje a nevládní organizace. Žádosti byly podávané v období 14-27.6.. Vše probíhalo řádně a od té doby se v této oblasti nic nestalo. Proto je zcela nepřijatelné o měsíc později toto kolo ukončit bez projednání v Monitorovacím výboru a bez racionálního důvodu. To se v historii investičních dotací na MZE od roku 2002 ještě nestalo.

• Tím dojde nejen k ohrožení čerpání prostředků, kde 75% prostředků je z EU a pouze 25 % z našeho rozpočtu, ale především k zastavení realizace výše popsaných efektů. Žadatelé, kteří v dobré víře požádali v rámci Mze vyhlášeného PRV, vynaložili nemalé finanční prostředky na přípravu žádostí, projektových dokumentací a na získání stavebního povolení.

• Pokud by tento krok zastavení administrace byl naplněn, tak to není pouze 30 nerealizovaných bioplynových stanic, které nezískají dotaci, ale je to i vážný signál proti tomuto oboru v očích investorů a bank, který způsobí neplnění akčního plánu schváleného vládou v době, kdy významné členské státy EU naopak chtějí rozvíjet výrobu elektřiny z OZE. Například v Německu při přepočtu na naší rozlohu mají dnes 5x více bioplynových stanic v provozu a mají nastaven další významný růst.

(tz)