Odhady sklizně ovoce k 15.6.2011, které byly zpracovány Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) Brno, ukazují, že letošní sklizeň bude zřejmě historicky nejnižší. Letošní sklizeň se předpokládá ve výší 86.000 tun ovoce, z toho by mělo být 66.000 tun jablek. Je to nejnižší sklizeň ovoce a jablek od roku 1984, od doby kdy jsou k dispozici údaje o sklizni v intenzivních sadech. Podle řady pamětníků jde o jednu z nejnižších sklizní za padesát let.

Jediným důvodem takto nízké sklizně byla ve dnech 4. až 6. května 2011 vlna pozdních jarních mrazů, která zasáhla většinu území České republiky. Teploty ve dvou metrech nad zemí se pohybovaly v pěstitelských oblastech nejčastěji od – 2 st.C do – 5 st.C. Na řadě míst došlo k poklesu teplot do záporných hodnot již ve večerních hodinách a sady byly vystaveny působení mrazu i 10 hodin. Následně, po východu slunce, došlo k velmi prudkému oteplení. Tato situace se s různou intenzitou opakovala po tři dny. Jabloně se nacházely ve stadiu plného květu až dokvétání podle oblastí a odrůdy, jahody byly na počátku květu, ostatní ovocné druhy byly již odkvetlé. Ovocné stromy byly v nejcitlivějším období, kdy i krátkodobé působení teplot pod bodem mrazu může způsobit vážné škody. Zásadním problémem bylo to, že šlo svým charakterem o zimní mráz, nikoliv jen přízemní mráz, který bývá v první polovině května častým jevem, ale nezpůsobuje tak závažné škody. Velkým problémem bylo plošné působení mrazu na většině území republiky. Mrazy tak zasáhly i jabloně, které jsou za jiných okolností proti mrazům nejodolnější ze všech u nás pěstovaných ovocných druhů. Právě jabloně jsou u většiny ovocnářských podniků stabilizační plodinou, která tvoří základ produkce. Z těchto důvodů je právě citelné poškození ploch jabloní vážným problémem zasahujícím do existence podniků.

Velmi silně bylo poškozeno na 6.400 ha sadů, kde bude úroda minimální nebo vůbec žádná. Nejvíce je na úrodě ovoce poškozen jahodník a rybízy. U meruněk (severní Čechy) a jahodníku jsou mrazem poškozeny i porosty. Vážné hospodářské škody jsou i na úrodě jablek, kde je silně poškozena více než třetina ploch. Část plodů, zejména u jádrovin, které se po mrazech vyvíjejí dál, začíná praskat, deformovat se nebo mít různá poškození slupky. Toto ovoce bude určeno pouze na zpracování za výrazně nižší cenu.

Podle prvních odhadů je jasné, že škody na ovoci dosáhnou hodnoty více než půl miliardy Korun. Uvedená ztráta bude mít vážný dopad do ekonomiky ovocnářských podniků. Budou omezeny plánované investice, řada podniků již propouští zaměstnance a výrazně omezuje veškeré výdaje.

Ovocnářská unie začala bezprostředně situaci mapovat a předložila zprávu o předpokládaných škodách i požadavcích na pomoc ministru zemědělství. Důvodem a argumentem, proč by měl stát ovocnářům pomoci je jednoznačně ten, že proti této situaci nebylo možné se účinně bránit. Technická opatření jsou málo dostupná a i při takto velkých mrazech s dlouhou expozicí i málo účinná. Rovněž za této situace selhalo i použití různých pomocných látek.

Pěstitelé se nemohli bránit ani pojištěním sadů. Kromě jahod není možnost uzavřít pojištění u žádné komerční pojišťovny na další ovocné druhy. Před třemi lety začala Ovocnářská unie spolu s Českou pojišťovnou připravovat podmínky pojištění proti mrazu u jablek. Pojištěno v letošním roce bylo jen několik firem a zatím spíše jde o ověření takového pojistného produktu v praxi. Tato absence pojištění proti mrazu znemožňuje ovocnářům čerpat dotace z Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) v programu „Zemědělské pojištění", jelikož podmínkou přidělení dotace je právě uzavření pojištění na dané riziko s komerční pojišťovnou. Proto jde v případě jarních mrazů o nepojistitelné riziko a stát by měl v této situaci ovocnářům v rámci možností, které mu dává Evropská unie, pomoci.

(tz)