Dovedete si představit zdravou stravu bez ovoce, bez čerstvých domácích jablek a hrušek? Patří k nám odnepaměti, dodávají nám zdraví, krásu a ovocné zahrady českému venkovu nenapodobitelný ráz. Plní však i neméně důležité ekonomické a sociální funkce. Hovořili jsme o tom s předsedou Ovocnářské unie ČR Ing. Martinem Ludvíkem.
Co je hlavním posláním a cílem Ovocnářské unie v České republice?
Ovocnářská unie ČR je nevládní profesní sdružení pěstitelů ovoce a ovocných školkařských výpěstků, kterých, prostřednictvím regionálních ovocnářských unií, sdružujeme téměř 600. Naši členové obhospodařují 86 % ploch produkčních sadů v ČR. Naším cílem je propagace tuzemského ovocnářství a školkařtví a hájení zájmů našich pěstitelů zejména u vládních institucí. Dále je to spolupráce s dalšími nevládními organizacemi či výzkumem a univerzitami. Zabýváme se také poradenstvím, organizací školení, zájezdů a vydáváním periodik pro naše členy.
Jak se vám daří záměry naplňovat?
Myslím, že se nám to daří, svědčí o tom i rostoucí zájem o členství v naší unii. Samozřejmě naše činnost a její výsledky jsou také úměrné našim personálním a finančním možnostem. Vážíme si především pozitivního vnímání české produkce většinou spotřebitelů, což dávají často najevo při nákupech tuzemského ovoce.
Ovocných sadů ubývá a některé stárnou. V čem vidíte hlavní příčiny?
Největší slabinou našeho ovocnářství je přestárlost velké části sadů. Máme zhruba 6000 hektarů ovocných sadů starších dvaceti let, kde klesají výnosy a je tam větší podíl ovoce jen na zpracování. Za poslední roky bylo z naší krajiny zlikvidováno na 3500 hektarů ovocných sadů a obnovila se jen necelá třetina. Tento propad zatím nemá zásadní vliv na produkci, jelikož nové moderní sady mají výrazně vyšší výnosy i kvalitu ovoce. Pěstitelé museli k tomuto kroku přistoupit pod tvrdým ekonomickým tlakem, kdy snížit náklady na kilogram ovoce lze jen zvýšením výnosu, tedy vybudováním nových sadů. Dva a půl roku po zavedení embarga na vývoz ovoce z EU do Ruska klesly ceny a pěstitelé se tomu musí přizpůsobit. Největší podíl ovoce se u nás prodává v obchodních řetězcích a ty tak tlačí na nízké ceny právě v momentě, kdy není náhradou za ruský trh ovoce v takové míře kam z Evropy vyvézt.
O tom, že domácí ovoce je pro české spotřebitele to nejlepší, čím si mohou zpestřit a zkvalitnit svůj jídelníček, není pochyb. Které jeho přednosti byste především vyzdvihl?
Tuzemské ovoce sklízíme v té nejlepší konzumní zralosti a tím, že je není nutné dlouho převážet a skladovat, je beze sporu chutnější. Našemu organizmu je navíc nejbližší ovoce mírného pásma, které umí naše tělo nejlépe využít. Jde o celou řadu vitamínů, minerálů nebo třeba o vlákninu. Konzumací domácího ovoce také pomáháme životnímu prostředí, které velmi zatěžuje doprava, která v případě spotřeby domácího ovoce z velké části odpadá. Konzumace čerstvého ovoce je pro organizmus nenahraditelná, i když se nás reklamy výrobců různých potravinových doplňků snaží přesvědčit o opaku.
I ovoce prochází módními trendy a obliba druhů a odrůd kolísá. O co mají Češi největší zájem?
Češi milují jablka. Každý z nás za rok sní téměř 23 kg jablek, což je skoro třetina spotřeby veškerého ovoce. I když celková spotřeba ovoce je u nás z evropského hlediska stále mírně pod průměrem, tak ve spotřebě jablek patříme k těm nejlepším. Roste také spotřeba švestek, hrušek a některých druhů drobného ovoce. Naopak spotřeba banánů spíše v posledních letech stagnuje.
Rozvíjí se i ekologické ovocnářství?
Ekologické ovocnářství je evropským trendem a zájem o ovoce a zpracované produkty je stále v centru pozornosti a poptávka roste, zejména na západních trzích. Je to pro naše ovocnáře velká výzva, kterou však zatím plně nevyužili. Ekologických sadů je v ČR velké množství, ale produkce bioovoce z nich je stále malá. To potvrzují i statistiky Ministerstva zemědělství ČR. Pěstitelé nevyužívají plně všech moderních pěstitelských technologií dostupných v ekologickém ovocnářství, které by vedly k produkci takového ovoce. Někteří se soustředí více na čerpání dotací než dobré zpeněžení bioprodukce.
Odhadnete, jak se projeví letošní tuhá zima na stromech a keřích, jaká bude nabídka v letošním roce?
Letošní průběh zimy, konkrétně lednové počasí, je typickou zimou pro naše podnebí. Příroda je na takové počasí nastavena a neznamená to žádný problém. Stromy jsou v hlubokém zimním spánku, tzv. dormanci, a ani teploty kolem -20 °C jim nevadí. Naopak při takové zimě dojde k redukci přezimujících chorob a škůdců. O výši letošní sklizně ale rozhodne spíše až jarní počasí, zejména při květu a těsně po něm, kdy naši úrodu často v posledních letech poškozují pozdní jarní mrazíky. Dělat v tuto chvílí nějaké předpovědi letošní úrody nelze, jsme velmi závislí na přírodě a počasí, což je na jednu stranu rizikové a zároveň krásné.
Co byste si jako předseda Ovocnářské unie nejvíc přál?
Přál bych si, aby se situace v ovocnářství stabilizovala, aby dále neklesaly výměry sadů a rostla produkce, jelikož stále více než polovinu čerstvého ovoce mírného pásma musíme k nám dovážet. Ovocnářství je hodně rizikové, takže si rovněž přeji, aby k nám byla příroda nakloněná a abychom třeba také měli dostatek sezonních pracovníků na sklizeň ovoce, kterých je nedostatek. Ty na rozdíl třeba od pěstitelů řepky či obilí neumíme nahradit mechanizací. Rovněž si přeji, aby k české produkci byl nadále spotřebitel vstřícný a při nákupu ji preferoval, čímž pomůže i naší krajině, v které zůstanou ovocné sady, které tak krásně na jaře kvetou.
ptal se Pavel Kačer