Aktuální čísla vývoje českého obchodu za rok 2016 potvrzují setrvale nepříznivý trend zanikání nejmenších, především venkovských prodejen. Kritickou situaci dlouhodobě monitoruje Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), která v této souvislosti navrhuje soubor opatření, která by mohla přispět k zachování venkovských obchodů.
V roce 2016 zaniklo v České republice 396 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím o velikosti do 50 m², což je 46 prodejen více než v roce 2015. Statistický údaj společnosti AC Nielsen potvrzuje odhady AČTO, které se s praxí zanikání nejmenších českých prodejen, jež mnohdy představují jedinou možnost, jak si na venkově nakoupit základní potraviny, setkává v každodenní praxi. Problém s obchodní obslužností venkova se týká především obcí do 1000 obyvatel, kterých je v ČR 4872 a je součástí širšího problému zachování života na venkově. Stejně jako fungování školy, pošty, lékaře či hospody je také fungování obchodu jedním ze základních předpokladů života a rozvoje venkova. Provozování obchodu v nejmenších obcích však přestává být podnikáním a stává se veřejnou službou. Avšak bez pomoci má pramalou šanci přežít.
„Jsme svědky zániku stovek venkovských prodejen v přímém přenosu. Podpora je nezbytná, chceme-li udržet život na venkově,“ říká Zdeněk Juračka, předseda AČTO. Proto Asociace navrhuje soubor opatření přímé i nepřímé podpory, který by pomohl zachovat obchodní obslužnost na venkově, zejména pak v obcích do 1000 obyvatel. V těchto obcích je třeba chápat provozování obchodu jako veřejnou službu.
Přímá podpora:
·Finanční podpora ve výši 750 mil. ročně na zachování obchodní obslužnosti venkova, která by směřovala k postiženým obcím ze strany státu či kraje.
·Refundace nákladů na pořízení vybavení pro EET a to v souladu s deklarací, jež je součástí koaliční smlouvy. EET by mělo přinést do státní kasy dostatek prostředků, které toto umožní.
·Daňové slevy a bonusy.
Nepřímá podpora:
●Zvážení převzetí zahraničních modelů na podporu nezávislého obchodu, např. osvobozením od DPH těch obchodníků, kteří budou mít obrat nižší, než stanovená mez. Příkladem může být Německo, kde jsou podniky s ročním obratem nižším než 50 000 EUR vyloučeny s platby DPH nebo Velká Británie, kde existují výjimky na daň z nemovitosti pro malé podnikatele
●Novelizace zákona o cenách tak, aby již nebylo možné využívat nástroj podnákupních cen (hojně využíváno řetězci), který poškozuje menší obchodníky, snižuje skutečnou hodnotu výrobku, deformuje vnímání zákazníka a navíc připravuje státní kasu o DPH.
·Trvalé obnovení výjimky z povinnosti uvádět měrné ceny pro maloobchodní prodejny do 200 m², které je neúměrně časově a finančně náročné.
·Podpora a pokračování programu Pošta Partner, který rozšiřuje nabízené portfolio služeb venkovského maloobchodu a pomáhá zachovat občanskou vybavenost. S tím související změna vyhlášky Českého telekomunikačního úřadu, která výrazně omezuje realizaci programu a na provozovatele klade zbytečnou byrokratickou zátěž.
Asociace českého tradičního obchodu je historicky první a největší konsolidovaný subjekt, který sdružuje české maloobchodníky z oblasti malého a středního podnikání. V současnosti má AČTO 19 členů z řad českých maloobchodních sítí i českých výrobců potravin. Reprezentuje na 7 000 prodejen s 30 000 zaměstnanci, čímž představuje cca 25% podíl na trhu s potravinami. Hlavním posláním AČTO je hájit zájmy svých členů před trvale nepříznivým působením nekalé konkurence, obchodních řetězců i ostatních institucí, ohrožujících další existenci českých obchodů, z velké části zajišťujících obchodní obslužnost venkova. Navíc si zakladatelé dali do vínku hájit vše české a to znamená i podporovat výrobu a prodej českých potravin u nás.Projekt certifikace, spojený s udílením značky TRADIČNÍ ČESKÝ OBCHOD – CERTIFIKOVÁNO ASOCIACÍ ČESKÉHO TRADIČNÍHO OBCHODU, spustilo AČTO na konci listopadu 2016 za podpory ministra zemědělství a prezidenta Potravinářské komory.
(tz)
Otevřít PDF
Otevřít PDF
