České vodní toky a nádrže ožívají a spolu s nimi i okolní obce. V roce 2015 vstoupila v platnost vyhláška, která uvolnila plavbu plavidel se spalovacími motory na několika vodních nádržích a vodních tocích, čímž se zvýšil podnikatelský a turistický ruch v jejich okolí. První bilance hovoří o tom, že se nenaplnily černé scénáře a že se zásadně nezvýšila nehodovost, a to přesto, že došlo na hlavních tocích k nárůstu provozu o třetinu. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) společně s Asociací lodního průmyslu (APL) předkládají u příležitosti Roku venkova 2017 aktuální informace, jak změnila rekreační plavba život v přilehlém okolí.

Více jak čtyřicet profesních a zájmových organizací sdružila AMSP ČR na platformě Roku venkova 2017, která si klade za cíl zkoncentrovat nástroje podpory podnikání v obcích a udržet podnikatelský ruch venkova. 10. března 2017 proběhla další tisková konference, kde za účasti všech hlavních aktérů tuzemské plavby vyhodnotila AMSP ČR a APL reálné dopady vyhlášky č. 46 na přilehlé obce. Tolik diskutovaná změna přitom v minulém roce umožnila plavbu motorových člunů na většině našich vod, čímž se v České republice stalo splavných rekordních 900 km řek v kategoriích 1. a 2. třídy. Současně byla od poloviny dubna roku 2015 rozšířena plavba o devět údolních nádrží, včetně naší největší přehrady Lipno.

První statistiky z minulého roku uvádějí, že hustota rekreačního plavebního provozu, zejména na nejvíce exponovaných místech jako je Praha – Vltava a Slapská údolní nádrž, vzrostla o více než 30 %. Mimořádný zájem o plavbu dokládají údaje ze Státní plavební správy, která hlásí, že za rok 2016 bylo nově vydáno 3356 nových průkazů k vedení malých a rekreačních plavidel, zatímco v roce předcházejícím to bylo 2 154 těchto oprávnění.  Do provozu se rovněž přihlásilo nových cca 800 plavidel, což je vůči loňsku nárůst o 70 lodí, přičemž v tuzemsku je jich nyní registrováno již 16 411 malých plavidel. V průběhu sezóny bylo Státní plavební správou zkontrolováno 1 302 plavidel a zjištěno 328 přestupků.

Klára Němcová, ředitelka Státní plavební správy, dodává: „Plavební sezóna roku 2016 se vyznačuje nárůstem plavebního provozu zejména na oblíbených vodních nádržích jako je vodní nádrž Slapy, Orlík, ale i Dalešice a Žermanice na Moravě. Frekventovanou vodní cestou je i území hlavního města Prahy, tradičně oblíbený Baťův kanál a další. Tento nárůst intenzity plavebního provozu klade zvýšené nároky na výkon státního dozoru, který na vodních cestách provádí Státní plavební správa a Policie ČR. Policie ČR ve spolupráci se Státní plavební správou provedla Bezpečnostní opatření ‚Voda 2016‘.“

Dlouhodobě je velmi pozitivně hodnocena rekreační plavba na Baťově kanálu, kde došlo za poslední rok k navýšení vypůjčených lodí o deset tisíc na celkem devadesát tisíc. Cyklostezky přilehlé k Baťovu kanálu přivítaly v minulém roce rekordních 500 tisíc turistů. To má zásadní vliv na malé provozovny v okolí řek, kde kromě půjčoven lodí vznikla řada restaurací, penzionů, prodejen nebo servisů pro cyklisty. Velkým zájmem obcí je proto nyní prodloužení kanálu ze Zlína do Kroměříže a dále do Hodonína.

Ředitel Baťova kanálu, o.p.s. Vojtěch Bártek k tomu uvádí: „Rekreační plavba na Baťově kanálu potvrdila několik let trvající vzestupnou tendenci a zažila v roce 2016 svou rekordní sezónu, kdy se na palubách lodí brázdících 53 km dlouhou vodní cestu svezlo 90 tis. návštěvníků. Z toho 5 tis. bylo na kajutových lodích v rámci vícedenních pobytů. Velký nárůst zaznamenáváme i v počtu plavidel. V roce 2013 přes plavební komory proplulo 2 195 lodí. V loňském roce to bylo téměř o tisíc více. Velmi oblíbené je spojení plavby s cykloturistikou. To je možné buď na pravidelných plavbách, kde je možné jeden směr absolvovat na kole a druhý na výletní lodi. Nebo během plavby na kajutových lodích, které jsou vybaveny nosiči kol. Kola je také možné si vypůjčit ve většině přístavů.“

Největší rozvoj rekreační plavby je očekáván v rámci Středočeského kraje, který má v tuto chvíli vybudováno více než 300 km splavných řek 1. třídy, v jejichž okolí se v posledních letech po vzoru Holandska, Belgie, Francie, Německa nebo Polska rovněž vybudovaly četné cyklostezky. Střední Čechy se tak stávají klíčovou turistickou destinací rekreační plavby, která na sebe začíná vázat mimořádný obchodní a turistický ruch v přilehlých obcích. Průměrná doba jednoho turisty strávená plavením je v tuto chvíli tři dny, což je o dva dny méně než turisté ve zmíněných evropských destinacích.

Hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová uvádí: „Jednou z velkých priorit naší koalice je podpora cestovního ruchu. V rozvoji rekreační plavby vidím obrovský přínos právě v této oblasti. Nejen že pozvedne podnikání v našem kraji, ale také přiblíží člověka přírodě. Máme krásné vodní toky, byla by velká škoda nevyužít potenciál, který nám nabízí. Rádi bychom podpořili výstavbu malých přístavišť ve spolupráci s obcemi, kterým tak přivedeme nové návštěvníky. Touto tematikou se intenzivně zabýváme a zjišťujeme, co všechno může Středočeský kraj udělat.“

Přes zvýšený turistický ruch a nárůst počtu motorových plavidel nedošlo podle Státní plavební správy k zásadnímu nárůstu počtu nehod. Za uplynulý rok bylo vyšetřováno celkem 20 plavebních nehod, což nevybočuje ze statistik za posledních deset let. Jedna z nich byla v minulém roce na přehradě Orlík smrtelná, ostatní nehody neměly fatální následky.

Milan Bukáček, ředitel Lipenské vodní záchranné služby o.p.s., dodává: „Očekávané zvýšení zásahů zapříčiněné uživateli motorových plavidel se nenaplnilo. Přesto je třeba nutno uživatele stále upozorňovat na specifika Lipenské přehrady.  A to především okamžitou změnu počasí, silný vítr a velké vlny a objekty a překážky pod vodou.  Zmínil bych také neukázněnost některých uživatelů, kteří se prohánějí plavidlem v blízkosti plaveckých zón a břehu, a nebo nepoužívají světelné označení plavidla za snížené viditelnosti. Jako kuriózní mohu uvést dva případy, kdy nesprávným upevněním motoru na zrcadlo plavidla došlo k jejich ztrátě a utonutí pod vodu. Jeden z nich se nám podařilo potápěčem vyhledat a vylovit.“

Jiří Belinger, člen představenstva APL, dále uvádí: „Asociace lodního průmyslu úzce spolupracuje s Evropskými asociacemi a dlouhodobě se snaží přenést pozitivní výsledky pro rozvoj turistického ruchu kolem vodních cest i do České republiky. Nejedná se jen o samotné řeky a jezera, ale i o široké okolí do vzdálenosti 20 km na obě strany. Tak jako v okolních zemích, i v České republice mají lidé na turistických lodích kola a podnikají poznávací výlety do širokého okolí. Česká republika je jednou z nejbezpečnějších zemí v Evropě, z toho důvodu je tento druh turistiky velmi perspektivní, a to zejména pro rozvoj měst a obcí, jejich zaměstnanost a také pro rozvoj agroturistiky.“

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR, shrnuje: „V České republice nový fenomén, který může rozhýbat podnikání v malých obcích v blízkosti vodních toků. Pozorujeme, že malé koloniály, restaurace nebo penziony, které byly téměř na zavření, začínají prosperovat. Zvýšený ruch zaznamenávají i přilehlé památky a na venkov tak zavítají statisíce našich i zahraničních turistů, kteří by za jiných okolností vyrazili provozovat rekreační plavbu do zahraničních destinací.“

(tz)