Za výsměch českým podnikatelům působících v přepravě označují Hospodářská komora a ČESMAD Bohemia rozhodnutí Evropské komise zmírnit požadavky některých států na minimální mzdu řidičů kamionů. Ta dala sice za pravdu Hospodářské komoře České republiky a ČESMAD Bohemia, které v Evropě iniciovaly boj proti opatřením, jimiž chtějí staré členské státy EU vytlačit ze svých silnic české dopravce. Zmírnění podmínek regulujících podmínky přepravy ze zahraničí se ale týká jen v součtu tří dnů měsíčně.

„Takové řešení rozhodně není koncem problémů českých řidičů na evropských silnicích a nejsme s ním zatím spokojeni,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který volá po zrušení národních opatření, která ničí jednotný evropský trh. „Je to eroze jednotného vnitřního trhu,“ dodává.

Čeští dopravci začali být znevýhodňováni poté, co Německo v lednu 2015 začalo nařizovat českým dopravcům, aby řidičům kamionů, kteří do Německa jezdí nebo územím Německa pouze projíždějí, začali vyplácet německou minimální mzdu. Později začala stejné podmínky uplatňovat Francie.

U vysílání pracovníků teď Komise navrhuje, aby pracovníci vyslaní v rámci mezinárodní dopravy nebyli považováni za vyslané, pokud jejich vyslání nepřesáhne 3 dny během jednoho kalendářního měsíce na území jednoho členského státu, kde realizují přepravu zboží či osob. V případě čtyř a více dní se na vyslané řidiče budou vztahovat pravidla směrnice o vysílání pracovníků. Nutno dodat, že v kontextu této projednávané revize by měli řidiči dostávat odměnu, nikoliv jen minimální mzdu. Odměnou se přitom rozumí veškeré povinné složky odměny stanovené vnitrostátními právními či správními předpisy, kolektivními smlouvami nebo rozhodčími nálezy.

Problém přitom není jen v minimální mzdě. „Vyžadovat po zahraničních dopravcích plnění všech místních pracovních podmínek a vedení oddělených evidencí pracovní doby v různých zemích a jazycích představuje nepřiměřenou administrativní zátěž a uměle zvyšuje náklady českých dopravců,“ potvrzuje prezident ČESMAD Bohemia Vladimír Starosta.

V případě Německa totiž českým firmám vznikla povinnost před začátkem poskytování služeb písemně a v německém jazyce nahlásit zahájení činnosti poštou nebo faxem, posléze elektronicky centrále celního úřadu v Kolíně nad Rýnem, dále pak třeba zaznamenávat počátek, konec a délku denní pracovní doby nejpozději do 7 dní a všechny údaje musí být pro účely kontrol k dispozici v německém jazyce minimálně po dobu dvou let archivovány. Zaměstnavatelům pro neplnění povinností hrozí přitom pokuty až do výše 500 000 EUR.

Návrh Evropské komise nyní půjde do Evropského parlamentu a Rady a Komora bude u obou institucí lobbovat za zkvalitnění návrhu.

(tz)