Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4
Domácí politická scéna prochází poslední týdny silnými turbulencemi. Ty se více či méně dotýkají i ekonomiky. Jak situaci vnímá Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, člen Rady hospodářské a sociální dohody, o tom jsme hovořili s jejím prezidentem Janem Wiesnerem.
Na čem pracujete, co v této chvíli pokládáte za nejdůležitější?
V současné době si přejeme, aby se podařilo dotáhnout některé důležité věci, u nichž jsme našli shodu v tripartitě, prošly vládou a konečnou podobu dostanou v parlamentu. V první řadě se to týká zákoníku práce. Jen nás mrzí, že na poslední chvíli se ještě odboráři snaží vnést do něj změny, které nepovažujeme za dobré, například pětitýdenní dovolenou, úpravy home office, výpovědi ze zaměstnání, zastavení práce odbory z bezpečnostních důvodů a podobně. U týdne volna navíc má návrh i podporu ministerstva práce a sociálních věcí. Některé podniky už většinou mají pětitýdenní dovolenou zakotvenu v kolektivní smlouvě a další, tedy šestý týden, mnozí nemohou akceptovat. Chceme tento benefit ponechat pouze na zaměstnavatelích, ať se sami rozhodnou podle svých možností, jestli k němu přikročí, nebo ne.
Jak vnímáte snahy partnerů v tripartitě dál posouvat povinnou hranici u mezd?
Ano, dalším sporným místem zůstává minimální mzda. Odboráři přicházejí do tripartity s návrhem na její zvýšení o 1500 korun na 12 500 korun. Představa vlády je 1200 korun, tedy požadují 11% růst. My říkáme, že tak silný tlak na mzdy neodpovídá vývoji produktivity práce. Nelíbí se nám ani plošné zvyšování platů ve státní správě. Ať se přidá těm, kteří to opravdu potřebují, například hasičům a policistům, ale paušálně rozdávat peníze na přebujelý a špatně fungující úřední aparát pokládáme za ekonomický nesmysl. Minimální mzda ovlivňuje odměňování ve všech třídách, stoupají odvody na sociální a zdravotní pojištění do státního rozpočtu, a tím pádem mzdové náklady ve firmách. Největší problémy vzniknou těm, kteří dělají subdodávky pro zahraniční i tuzemské odběratele a kteří provádějí práce ve mzdě. Toto vláda a jednotlivá ministerstva vůbec neřeší, ač to připomínkujeme v řadě i schválených materiálů, včetně výstupů makroekonomů i ČMKOS.
Problémem stále větším se stává skutečně situace na trhu práce. V čem by mohla tripartita pomoci?
Jde o celý komplex problémů a jejich řešení. Poukazujeme kupříkladu na investiční pobídky státu, jejichž podmínky už neodpovídají současným potřebám a měly by se změnit. Proč podporovat cizí investory v oborech s nízkou přidanou hodnotou (například v logistice), proč podporovat výstavbu v oblastech, kde chybí pracovní síla? V některých průmyslových zónách jsou zaměstnavatelé, pokud nechtějí odmítat zakázky, nuceni dovážet lidí z velké dálky. Jako typický příklad mohu jmenovat Kvasiny. Zúčastnil jsem se jednání krajské tripartity v Hradci Králové, kde se dostala nezaměstnanost Rychnova pod 2 %. Situace je tam taková, že silnější hráči vytahují zaměstnance z malých a středních firem, chybí stále víc personál ve službách, např. v nemocnicích. Ano, na Ostravsku se propouští, ale horníci z OKD a případně dalších oblastí, kde je větší nezaměstnanost, nebudou do východních Čech dojíždět za prací. Zvláště proto, že chybí infrastruktura, nejsou připravené byty pro ně a jejich rodiny. Vláda by tento problém měla řešit celistvě, ne že si každý rezort bude „hrát na vlastním písečku“.
Vládní krize se vás nijak nedotkla?
Nás to velmi trápí, i když jsme nepolitická organizace. Nepleteme se do politických hrátek, ale přejeme si, aby vláda plnila to, na čem jsme se už společně domluvili a co jsme se vzájemně dohodli, že je pro udržení ekonomiky a případný růst nutné udělat. Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4 Konkrétně chceme, aby se dotáhl do konce nový stavební zákon. Ministerstvo pro místní rozvoj má na přípravu už jen několik týdnů, předložit ho má do poloviny roku. Podaří se to?
Nelíbí se nám situace na ministerstvu školství. Jediná ministryně, která pro nás něco udělala, mám na mysli zejména větší důraz na technické vzdělávání a praxi, podala demisi. Musíme si uvědomit, že změny ve školském systému jsou dlouhodobou záležitostí. Když se potřebný legislativní proces zastaví, znamená to ztrátu nejméně dvou až pěti let. Nyní prožíváme období ekonomického růstu, ale přešlapování na místě se projeví v budoucnosti v konkurenceschopnosti a připravenosti českých společností na nutné změny i např. v souvislosti s Průmyslem 4.0. Podporovali jsme zavedení elektronické evidence tržeb. Jsme proto, aby stát nastavil v podnikání rovné podmínky, udělal pořádek a odstranil nešvary, které přináší černý trh. I na to je zapotřebí politická shoda a kontinuita. A zejména musí příslušné orgány stále plnit své povinnosti.
Ne vše se dá zvládnout na centrální úrovni, míříte i tam, kde pulzuje skutečný hospodářský život. Co se vám podařilo na regionální úrovni?
Společně se Svazem průmyslu a dopravy ČR jsme se dohodli na obsazování krajských tripartit. Když to nejde na centrální úrovni, snažíme se věci projednat a řešit v regionech, v místech působení podnikatelské sféry. Mám na starosti Královéhradecký kraj, kde hejtmani spolupráci s námi vždy podporovali. Hejtmanství tlačí na školský odbor a úřady práce, aby spolupracovaly s podniky a znaly jejich potřeby. Uvedu jeden příklad: Učitelé navštěvují textilní a strojírenské firmy, organizují v provozech setkání s rodiči. Mohou se přesvědčit v továrnách, jaké mají průmyslové obory perspektivu, v čem je vyučení výhodné, jaké budou mít učňové možnosti uplatnění, platové podmínky, v jakém prostředí budou pracovat a podobně. Rady hospodářské a sociální dohody v krajích jdou v řešení problémů správným směrem, budeme na ně klást stále větší důraz.
Samozřejmě je nezbytným předpokladem aktivní spolupráce mezi jednotlivými odbory kraje s odbornými školami, průmyslem, zaměstnavateli a podnikateli, zástupci odborů, neboť ti především znají problematiku regionu, její potřeby a nejlépe dokáží nastínit a najít vhodná řešení.
ptal se Pavel Kačer