Českomoravský svaz mlékárenský zahájil koncem května novou propagační a osvětovou kampaň nazvanou Mléčné léto. Úkolem všech členů tohoto profesního sdružení je naladit českou veřejnost na trochu jinou notu, než podle jaké se řada lidí neopodstatněně stravuje – zbytečně odmítá mléko a mléčné výrobky s tím, že se domnívá, že jim škodí. Co všechno by svaz rád sdělil, na to jsem se zeptala Ing. Jiřího Kopáčka, CSc., předsedy ČSMS:

Je povědomí Čechů tolik zdeformované nejrůznějšími informacemi o tom, že nám pití mléka a konzumace mléčných výrobků neprospívá? A je tedy potřeba lidi zase přivést k rozumu osvětou, prezentací staronových pravd?

Je. Mnoho občanů podléhá vlivu různých článků na internetu, doporučením tak zvaných výživových poradců, rádobydietologů, a je i pod vlivem neúplných, z kontextu vytržených informací či informací špatně interpretovaných. Mléko raději nepijí, jogurty odmítají, k sýrům mají nedůvěru. Ale pravdou je, že mléko je v podstatě úplná, komplexní potravina přírodního původu obsahující téměř veškeré makro i mikroživiny nepostradatelné pro život. Mléko je také surovinou pro výrobu nepřeberného množství mléčných výrobků představující „koncentráty“ zastoupených živin. Jimi jsou plnohodnotné živočišné bílkoviny, lehce stravitelný mléčný tuk, cenný mléčný cukr laktóza jako významný zdroj energie, a především mnoho vitaminů a minerálních látek, mezi nimiž sehrává hlavní roli především vápník.

I přes nenávistné tažení mnohých rádoby odborníků ale spotřeba mléčných výrobků v České republice stoupá...

To ano, avšak za průměrem EU zaostáváme. Velkým problémem také je, že dětem chybí ve výživě potřebné množství vápníku, v chlapecké populaci je to zhruba 15 %, u dívčí pak až 30 %. A 35% deficit vápníku v případě seniorů doslova ohrožuje jejich zdraví. Důsledkem toho jsou různá civilizační onemocnění – obezita, osteoporóza, kardiovaskulární poruchy a další. Zdá se to podivné, ale 99 % vápníku lidského těla je obsaženo v kostech, a i zbývající jediné procento má zásadní význam pro optimální srážlivost krve, srdeční a svalovou činnost, krevní tlak, přenos nervového vzruchu, fungování mnohých enzymů. Pokud je přísun vápníku nedostatečný, organizmus začne využívat jako zdroje vápník obsažený v kostech, aby zajistil životní funkce.

Kolik mléčných výrobků u nás sníme a vypijeme?

Konzumních mlék vypijeme na osobu ročně asi 60 litrů, smetany 5,5 litrů, jogurtů a dalších zakysaných mléčných výrobků spotřebujeme 15 kg, sýrů a tvarohů pak 17,9 kg. U posledních dvou jmenovaných kategorií se v posledních letech jejich spotřeba zvyšuje. Másla sníme okolo 5,5 kg. Zajímavě rostoucí kategorii tvoří mléčné dezerty, těch nyní spotřebujeme 3,1 kg za rok. Výše uvedená čísla představují v přepočtu na mléko hodnotu 247,5 kg tak zvaného mléčného ekvivalentu, tato hodnota u nás stoupá, v EU však činí 263 kg. Je tedy otázkou, co brzdí větší spotřebu v České republice. Domníváme se, že je to skutečně šíření neopodstatněných informací o tom, jak mléko lidem škodí či neprospívá. Přitom opak je pravdou.

Tedy oč jde především?

O šíření nepravd o mléce různým způsobem. Jsou to rovněž různé útoky veganů, zvyšující se konkurence alternativních výrobků podobných mléku většinou rostlinného původu, podléhání strachu vznikajícího kvůli zkresleným polopravdám. A také leckdy nevhodná zdravotní doporučení a nedostatečná edukace naší populace o zdravé výživě a vyvážené stravě. Měl by nastoupit zdravý rozum, ale ono se to lehce říká. Proto se náš svaz rozhodl oživit některé myšlenky osvětou a zmíněnou propagační kampaní.

Neškodí českým mlékařům také velký dovoz mléčných výrobků ze zahraničí?

Samozřejmě. V roce 2016 představoval podíl dovozu na domácí spotřebě už 46,5 %, a to je alarmující číslo. Smutné však je, že jde o výrobky s nízkou cenou a ne vždy dobrou kvalitou. Loni se v ČR zkonzumovalo z dovozu 8,4 % konzumních mlék, 12,3 % smetan, 15,4 % jogurtů, 29,7 % ostatních zakysaných výrobků, a dokonce 51 % sýrů a tvarohů a 52,8 % másla. Naše nová propagační kampaň propojená se vzdělávacím systémem pod názvem Mléčné léto chce podpořit prodej a spotřebu mléčných výrobků z domácí produkce. Do první fáze projektu, která potrvá od května do října, investujeme 2,4 milionu korun, a na tento rozpočet přispělo částkou 1,7 mil. korun Ministerstvo zemědělství. Hlavními komunikovanými tématy budou informace o kvalitě a benefitech domácích mléčných potravin, přínos mléka ve výživě dětí a mládeže a o vhodnosti konzumace mléčných výrobků v létě.

Spustili jste nový aktivní webový portál www.mlekovaszdravi.cz. Co se z něj dovíme?

Především budou k dispozici různé tematické články o mléce, aktuality, přehledy kategorií mléčných výrobků, zajímavé recepty, návod jak poznat kvalitní mléčný výrobek, jak číst na etiketách apod. Mlékaři usilují o to, aby naši spotřebitelé dobře poznávali kvalitní domácí mléčné výrobky, přesvědčili se o jejich dobré chuti i přínosech pro zdraví. Rádi bychom je přesvědčili, aby mléko a mléčné výrobky zařazovali nejméně třikrát denně do svého jídelníčku.

            Nejde však o samoúčelnou akci, která má zajistit větší odbyt naší produkce na domácím trhu. Jde o to, aby se lidé k nakupování těchto výrobků vrátili a zjistili, že jejich zdraví skutečně prospívají. Mlékaři se chtějí pravidelně setkávat s novináři a komunikovat své záměry, poznatky, výzkumy, nové informace, a tím přispívat i k vyvracení mýtů o mléce, které, podle mého názoru, často způsobují až paniku v nazírání na to, co je pro člověka užitečné a co ne.

Zpochybňovat význam potravin, které lidem prospívaly po staletí, je ale dnes velmi módní. Infikovat dav a ovlivňovat strachem je velmi účinné. Myslíte, že se to dá lehce napravit?

Rozhodně se o to náš svaz bude snažit. Poslouží nám argumenty. Například ten, že člověk si na rozdíl od jiných savců udržuje schopnost trávit mléko i v dospělosti. Platí to především o Evropanech, neboť u této části populace před několika tisíci lety došlo k šťastné mutaci, tedy k tomu, že člověku umožnila udržet si laktázovou aktivitu i v dospělosti. Ta chybí v dospělosti například asijské a africké populaci. Intolerance mléčného cukru (laktózy) se u nás týká asi 10 % obyvatel.

            Častým mýtem je také to, že se po mléčných výrobcích tloustne. Nejsou pro to vědecké důkazy. Mléko a mléčné výrobky jsou sice energeticky bohaté, zvláště pak když obsahují mléčný tuk. Energetický obsah mléka a většiny mléčných výrobků však nedosahuje na takovou výši, jakou je například energie z masa a masných výrobků.

            Také nejnovější vědecké poznatky naznačují, že je čas přehodnotit pohled na nasycené tuky v mléčných výrobcích. Pouze tři z širokého spektra nasycených mastných kyselin nacházejících se v mléčném tuku (a je jich zde přibliž-

ně 400) mohou být považovány za látky, které ovlivňují propustnost koronárních cév, pokud by byly konzumovány v nadbytku. Bylo prokázáno, že cholesterol z mléčných výrobků neovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, nýbrž to mohou způsobovat specifické mastné kyseliny.

ptala se Eva Brixi