Mediálního partnerství Prosperity na prestižní konferenci, kterou zná odborná veřejnost pod zkratkou ISSS, si velmi vážíme. Dává nám nahlédnout do prostředí, které je stále více propojeno s firmami, tedy podnikateli nejširšího zaměření, možností, i snahou porozumět a pomoci při řešení naléhavých záležitostí spojených zejména s digitalizací procesů ve státní a veřejné správě.

Toto setkání odborníků s osobnostmi vlády a politiky se každým rokem na jaře odehrává v Hradci Králové a připraveno bývá do nejmenších detailů. Proto je zájem o účast obrovský. Ke konferenci se vracíme i následujícími řádky. Aktérem rozhovoru je PhDr. Prokop Konopa, manažer komunikace konference ISSS/V4DIS:

Nač chtěla především upozornit letošní konference ISSS?

Každoročně se snažíme pokrýt co nejširší problematiku informatizace veřejné správy, takže jen málokdy má konference nějaké jasně ohraničené nosné téma. Hlavní snahou organizátorů je pružně reagovat na aktuální problémy státní správy i samospráv, propojovat politiky, rezorty a zodpovědné úředníky ministerstev s lidmi, kteří pracují v obcích a městech a pomáhat jim prosazovat nové podněty a nápady. Také neustále upozorňujeme na to, že informatizace veřejné správy má široký přesah do řady oblastí, jako je například elektronizace zdravotnictví, justice, využití ICT technologií v turistickém ruchu a podobně.

O jaká témata byl největší zájem? Digitalizace státní či veřejné správy je široký pojem, ne každý občan či podnikatel tuší, jakých oblastí života a uživatelské praxe se týká...

Něco jsem už zmínil v předchozí odpovědi, ale pro všechny občany je samozřejmě nejdůležitější ten základ e-governmentu, a to, zda stát zvládá svoji administrativu efektivně a co nejjednodušeji, a pak jakým způsobem komunikuje s prostředím okolo, to znamená s občany, podnikateli či různými skupinami a subjekty. V souvislosti s tím se právě dostávám k hlavním tématům letošního ročníku. Asi největší zájem byl o velkou diskuzi nad „návrhem zákona o právu na digitální služby“, na němž se v podstatě shodli experti a politici napříč celým spektrem, takže to bylo velmi pozitivní téma. Účastníci konference se také zajímali o nejdůležitější téma Ministerstva pro místní rozvoj ČR, což byla digitalizace stavebního řízení, a slušný ohlas měl i odborný blok věnovaný elektronizaci zdravotnictví. Všemi oblastmi pak samozřejmě prolínaly otázky týkající se bezpečnosti, otevřených dat, rychlé dostupnosti zdrojů apod.

Kdo z řečníků nejvíce zaujal?

Asi nebudu vyjmenovávat jednotlivé experty, protože to by byl dlouhý výčet, ale jako obvykle byl největší zájem o slavnostní zahájení s reprezentativní přehlídkou členů vlády, senátorů a poslanců, šéfů státních organizací, hejtmanů a dalších zástupců veřejné správy, a to především o oblíbenou diskuzní kavárnu. Plný sál měla také eurokomisařka Věra Jourová, která hovořila o digitální budoucnosti Evropy. Mimořádný zájem a velice kladné hodnocení letos sklidil zahajovací blok Ministerstva vnitra ČR, na němž byl velice otevřeně a realisticky zhodnocen aktuální stav e-governmentu v ČR a naznačeny další kroky.

Organizovat tak rozsáhlou diskuzi nad žhavými otázkami dne, jak se říká, určitě není jednoduché, natož zajistit pozornost spousty odborníků. Co bývá na přípravách nejsložitější?

Vzhledem k tomu, že letos byl již dvaadvacátý ročník, dalo by se říci, že pro organizační tým, v jehož čele stojí již od počátku jako výkonný ředitel Tomáš Renčín, je to už v podstatě rutina. Ale není, přece jen uspokojit přes dvě tisícovky hostů konference nějakou práci představuje. Rok od roku se mění témata, politici a politická vůle, ochota partnerských firem i odborníků, spousta dalších věcí, které přípravy více či méně ovlivňují, a účastníci jsou stále náročnější. Absolvujeme nesčetná jednání, dolaďujeme detaily s důležitými osobnostmi a třeba jen takové finální sestavení programu, v němž se během dvou dnů uskuteční přes dvě stovky přednášek, diskuzí a pracovních setkání, je práce hodná udělení Nobelovy ceny za trpělivost.

Propojení a synergie soukromých firem a veřejné či státní správy nad určitými projekty, připomínkami a dalšími aktivitami je více než žádoucí. Potvrdilo to i letošní setkání?

Samozřejmě. Obě strany si uvědomují, že bez vzájemné spolupráce a podpory by to vše bylo daleko těžší. Podobně velkou akci – konec konců v posledních létech jsme vnímáni jako jedna z největších konferencí svého druhu v celé EU – by určitě nešlo zorganizovat bez finančních prostředků z podnikatelského sektoru ani bez podpory ze strany veřejné správy. Je ale také jasné, že když už do toho partneři investují, musejí mít záruku, že to splní jejich očekávání. To znamená, že k tomu propojení a nějakým synergiím určitě dojde, že se zde setkají s někým, kdo pomůže či problematice opravdu rozumí, nebo se projedná záležitost, kterou se jinde projednat nepodařilo. My jako organizátoři si to uvědomujeme a je to pro nás hodně zavazující.

Víte již, jak bude koncipována a čím především se bude zabývat příští konference?

Na koncepci konference pravděpodobně nebudeme nic zásadně měnit, samozřejmě s tou výjimkou, že se v některých ohledech budeme snažit zase se trochu zlepšit. A na zvažování konkrétních témat je ještě pár měsíců času, vývoj jde nezadržitelně dopředu a určitě se objeví i něco zcela nového. Tradiční věci jako informace o aktuálních projektech, změnách v legislativě, transparentnosti výběrových řízení či nejnovějších trendech a nových technologiích ale jistě chybět nebudou ani v druhé polovině dubna 2020, kdy se v královéhradeckém KC Aldis uskuteční již
23. ročník. Veškeré informace o přípravách budou jako obvykle k dispozici na www.isss.cz.

otázky připravila Eva Brixi