Peníze určené na zahlazování následků hornické činnosti budou muset těžaři uložit na zvláštní vázané účty. A to nejpozději do poloviny roku 2022, resp. 2025, v závislosti na velikosti firmy. Disponovat s nimi bude možné pouze se souhlasem státní báňské správy.

Počítá s tím novela horního zákona, kterou schválila vláda. Materiál rovněž počítá se zvyšováním poplatků z vydobytých nerostů, odstraňuje pětileté moratorium. To vše s cílem snížit výdaje státu, které s těžbou souvisejí, a lépe tak ochránit a zužitkovat ku prospěchu široké veřejnosti nerostné bohatství České republiky.

Do roku 2006 se rezervy na sanaci a rekultivaci krajiny po důlní činnosti tvořily pouze účetně, později se průběžně vkládaly na vázané účty. S novelou se peníze na těchto účtech shromáždí v plné výši a budou k dispozici pro případ, že by se těžařská firma dostala do ekonomických problémů.

„V novele jsme v celé řadě věcí vyšli vstříc těžařům. Pro malé a střední těžaře, kterých je 96, tedy absolutní většina, stejně jako dřív platí, že peníze na sanace po důlní činnosti budou na vázaném účtu muset mít v plné výši až v polovině roku 2025,“ říká ministr průmyslu a o obchodu Karel Havlíček a dodává: „Pro ty ostatní, velké společnosti, kterých jsou jednotky, nově platí polovina roku 2022. Stát by měl mít pod kontrolou zdroje, které jsou určeny k sanacím. Jsou dané zákonem a chceme je mít pod kontrolou, kdyby náhodou došlo k tomu, že se firmám nebude dařit. Jsou to peníze určené na rekultivaci prostředí, tedy na to, k čemu se zavázaly těžařské společnosti.“

Stát také bude moci pružně reagovat na vývoj tržních cen nerostů, ruší se pětileté moratorium, po které nemohl zvyšovat sazby, které s dobýváním souvisí. „I zde jsme vyšli vstříc těžařům, fixace výše poplatků, které těžaři státu platí za vydobyté nerosty, se zruší až po prvních pěti letech. Tak, aby se podnikatelé nedostali do právní nejistoty,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle materiálu, který vychází z programového prohlášení vlády, se má také zlepšit dostupnost informací o dobývaných nerostech a chráněných ložiskových územích, a to i dálkovým přístupem. Báňsko-technická evidence se rozšíří o ekonomické údaje a rovněž se posílí význam a závaznost Surovinové politiky České republiky.

(tz)