Jan WiesnerStát má mnoho dluhů vůči podnikatelům a neplní sliby, k nimž se zavázal. Aby se věci hnuly k lepšímu, o to se snažili zaměstnavatelé i na červnové tripartitě. V rozhovoru s prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Janem Wiesnerem jsme se dozvěděli víc.

Jakým tématem se Rada hospodářské a sociální dohody zabývala?

Na poslední tripartitě jsme se věnovali několika zásadním problémům. V první řadě to byla finanční situace ve zdravotnictví. Požadujeme, aby se platby za státní pojištěnce zvyšovaly úměrně potřebám rezortu. Daří se zvyšovat platy lékařům, sestrám a zdravotnickému personálu. Ale to nestačí. Je třeba lépe propagovat tuto záslužnou práci. Ve školství se musí připravovat více adeptů na toto povolání jak doktorů, tak zejména sester. Jde o dlouhodobý proces, zpoždění máme až deset let. Nicméně ze srovnání s jinými vyspělými státy vyplývá, že lékařů na počet obyvatel máme dostatek. Také jsme připomínali, že v posledních letech bylo nutno navyšovat platy a v současné době by bylo nutno se zaměřit na investice do modernizace zdravotních zařízení a vybavení zejména současnými technologiemi.

Čím může tripartita zlepšit napětí na pracovním trhu?

Samozřejmě získáváním vhodných lidí ze zahraničí. Odbory se jednoznačně staví proti Ukrajincům, dokud u nás existují nezaměstnaní. Jenže českým firmám chybí mnoho pracovníků všech profesí a není možné je získat jen rekvalifikacemi. A je také potřeba – tak jak máme zkušenosti ze zahraničí – počítat s určitým procentem lidí, kteří nikdy pracovat nebudou, a dále, že jsou druhy prací, které již místní pracovníci dělat nechtějí. Navíc v ČR máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě a doma není kde brát. Proto se zaměstnavatelé obracejí o pomoc do ciziny, i když je to spojeno s vyššími náklady (ubytování, jazykové bariéry, legislativa a další výdaje). Celý proces začlenění do výroby se taky neúměrně táhne, trvá zhruba 130–150 dní. Vítáme zvýšení kvóty pro přijímání pracovníků z Ukrajiny, přejeme si však, aby vše probíhalo podstatně rychleji. Zaměstnavatelé chtějí udržet zakázky a nemohou si dovolit čekat na vyřízení formalit půl roku či být v nejistotě, zda budou mít potřebné kapacity vůbec.

A jaký postoj jste zaujali k opatřením proti suchu a boji s kůrovcem?

Těmto tématům se věnujeme důkladně. Vadí nám, že odpovědná ministerstva životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu a financí dosud neuzavřela zásadní dohodu o tom, jak společně postupovat. To pokládáme z našeho hlediska za nezbytné. Jde o dlouhodobý a složitý úkol s velkými nároky na finanční zajištění. Musíme zabezpečit lesy pro další generace, tak jako naši předkové je vypěstovali pro naši generaci. To se týká především všech nezbytných opatření v boji proti suchu a zadržování vody v krajině. Jsou to opatření dlouhodobá, přesahující volební období a musí na nich být shoda všech poslanců. A týká se to rovněž financování státních podniků a Povodí.
S tím souvisí i boj proti kůrovci. Předložený materiál jsme už dvakrát připomínkovali. Očekáváme pomoc majitelům lesa. Stát musí mít program, kterým podpoří zpracování kalamitního dřeva a rovněž výsadbu, ošetřování a chemickou ochranu lesních kultur. V parlamentu se budou projednávat změny lesního zákona. Musí být vytvořena účinná strategie lesního hospodářství, včetně posílení přípravy mladých odborníků. V odborném školství opět vidím největší dluh státu. Ten se ovšem týká celého technického školství.

Už ohraná písnička má název digitalizace. Zlepšil se stav na úřadech?

Digitální ekonomika a celá digitální agenda velmi rychle získávají na větší a větší důležitosti, a proto navrhujeme, aby bylo toto téma nadále pravidelným bodem tripartity, jednou za čtvrt roku, aby zde bylo reportováno o postupu a členové RHSD ČR mohli dávat jasné úkoly, jejichž plnění zde budeme také kontrolovat. Věříme, že pro všechna opatření a plány, které jsou v souvislosti s digitální agendou popsány v Digitálním Česku, Inovační strategii a dalších vládních dokumentech, bude vláda schopna zajistit také financování ze státního rozpočtu a budou v návrhu rozpočtu na příští rok vyčleněny potřebné prostředky. Příště bychom rádi viděli například zprávu o plnění Akčního plánu autonomního řízení a opět také informaci o postupu u návrhu zákona o elektronickém podpisu či postupu v eGovernment cloudu. V digitální agendě musíme také chválit, a sice přístup ministerstva průmyslu a obchodu při tvorbě národní strategie pro umělou inteligenci, kde se od začátku zapojily do tohoto procesu všechny zainteresované subjekty.

Infrastruktura byla také na programu červnové tripartity. K čemu dospěla jednání?

Pokud jde o prioritní stavby dopravní infrastruktury, tripartitně sledujeme desítku těch nejdůležitějších a dobudování Pražského okruhu. Stále se nedaří dokončit dálniční síť, ať už pro nedostatek peněz, střídání odpovědných ministrů, špatnou legislativu, dlouho
trvající soudní vypořádání s majiteli pozemků a nezodpovědné zásahy různých občanských iniciativ. Všechny vlády se negativně podepsaly na tom, že za 30 let nemáme dobudovanou alespoň základní dálniční síť.

A závěrem mzdové záležitosti. Dohodli jste se, jak budou příjmy ve společnosti dál růst?

O mzdách se dohadujeme neustále. Kritizujeme, že odbory se sociální demokracií prosadily rychlý růst platů ve veřejné správě. Mzdová úroveň tak zde převyšuje o 2000 korun mzdové podmínky v podnikatelském sektoru. Mělo by to být spíš naopak, protože finanční zdroje vytvářejí zaměstnavatelé, podnikatelé a zaměstnanci. Proto podporujeme jen 2% zvýšení mezd ve státním sektoru v příštím roce, jak navrhuje ministryně financí, stejně jako pokles provozních výdajů státu a ministerstev o 10 %. Sledujeme, jak domácí ekonomika zpomaluje. Zejména menší firmy se už dostávají do problémů. Stoupají jim náklady, zisk klesá nebo není žádný, nemohou investovat do svého rozvoje a pomalu ztrácejí konkurenční schopnost. A to si nemůžeme dovolit. Je nezbytně nutné podpořit vědu, výzkum – zejména aplikovaný, a inovace. V poslední době oceňujeme především přístup MPO. Je nutné, aby se to stalo prioritou vlády se širokým zapojením zástupců zaměstnavatelů.
Ještě chci závěrem uvést důležitou věc. Minimální mzda pro rok 2019 vzrostla z rozhodnutí koaličních partnerů o 1150 korun. K tomu ale byla všemi odsouhlasena podmínka zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů, že od 1. ledna 2019 bude dořešen doplatek zaměstnavatelům zdravotně znevýhodněných pracovníků vzhledem k jejich snížené pracovní schopnosti, neboť nemohou dosáhnout potřebné produktivity. Slib vlády nebyl do dnešního dne splněn, a dokonce při hlasování v Poslanecké sněmovně hlasovala vládní strana – mimo poslanců ČSSD – proti tomuto návrhu. Považuji to za velice nezodpovědné a na všech jednáních žádáme o splnění úkolu. Nyní je tento návrh teprve v prvním čtení, a dokud nebude o něm definitivně rozhodnuto, nebudeme vést jednání o úpravách minimální mzdy na rok 2020.

připravil Pavel Kačer