Jiří VíšekSdružení podnikatelů a živnostníků ČR stejně jako Sdružení pražských podnikatelů a živnostníků se snaží zbavit prostředí pro podnikání mnoha neduhů, jež se dlouhodobě projevují v každodenní praxi. A o tom, že zde problémy existují, a rozhodně jich není málo, a nakolik dokážou především malým firmám, podnikatelům a živnostníkům podnikání pořádně znepříjemňovat, jsme po skončení minulého zasedání představenstva SPŽ ČR hovořili s předsedou představenstva Jiřím Víškem.

Daly by se stručně charakterizovat hlavní výtky vůči neduhům v podmínkách pro podnikání, jež byly tentokrát na pořadu dne?

V rámci Sdružení jsme soustředili do jednoho materiálu vše, co naše členy v každodenním podnikání trápí a znepříjemňuje jim život. Je to poměrně široká oblast, protože něco je obecnějšího charakteru, a dotýká se tak většiny našich členů, a na druhé straně existují problémy specifické, jak doložili někteří z našich kolektivních členů, ať již se vztahují k silniční nákladní a osobní dopravě, stanicím technické kontroly, k podnikání v optice, či plynou ze zákona o zbraních. Z těch obecnějších jsou to pak četné „kolize“ s uplatňováním zákona o autorských právech nebo problémy vyplývající z novely vinařského zákona vztahující se na malé vinotéky, či vládou avizované zavádění nových etap EET, což zbytečně rozděluje podnikatelskou veřejnost. Naše připomínky míří rovněž k nutnosti zjednodušit legislativu a odstranit nedokonalosti, ať již v oblasti daně z přidané hodnoty, karenční doby, osob samostatně výdělečně činných, minimální mzdy, narovnání podmínek pro podnikání OSVČ, nebo v zavedení pořádku ve výběrových řízeních či v živnostenském zákoně, který již plně nereflektuje situaci v podnikatelské sféře.

Můžete být u některých výhrad konkrétnější?

Zmínil jsem autorský zákon, kde se problémy dotýkají zvláště malých podnikatelských subjektů, a nejčastější příčinou je stávající výklad pojmu veřejná produkce. Zdá se nám nesmyslné, aby malé firmy platily nemalé peníze za autorské poplatky v případě, že nejde o hudební dílo za účelem výdělku či přímo spojené s výdělečnou činností. Také se nám nelíbí, že vybíráním poplatků se v této oblasti zabývá více subjektů, čímž dochází ke kumulaci nákladů za užití díla, a řada dalších záležitostí. Vzhledem k požadované větší transparentnosti ve využívání takto získaných finančních prostředků jsme přesvědčeni o tom, že tuto záležitost by měl spravovat stát, a ne organizace a spolky s často neprůhlednou vlastnickou strukturou, a hlavně systémem hospodaření s těmito vybranými prostředky. U daně z přidané hodnoty máme řadu výhrad, např. ke stávající praxi, kdy se registrační povinnost k DPH netýká celé řady podnikajících subjektů, zvláště OSVČ, a podporuje to tvorbu dvojích cen pro zákazníka, manipulaci s odpočtem DPH, daňové úniky atd.

Vaše organizace sdružuje firmy, podnikatele, živnostníky i osoby samostatně výdělečně činné z celé řady oblastí a oborů, což přináší mnoho zkušeností s kvalitou podnikatelského prostředí a s tím spojené legislativy, jak jste naznačil. Máte také možnosti toto vše nějak ovlivňovat?

Máme možnost připomínkovat připravovanou legislativu, ale ze zkušenosti víme, že se většina našich připomínek legislativcům a různým zájmovým skupinám nehodí a nejsou realizovány. Důkazem toho jsou časté změny zákonů, narůstání počtu výjimek, stoupající byrokracie. Je zapotřebí, aby si naši zákonodárci uvědomili, že nejen podnikatelé, ale i běžní občané nestačí již tuto legislativní smršť sledovat, natož se jí řídit. Shrnuto, dnes podnikatel neví, kdo a za co jej bude kontrolovat a sankcionovat. Věřte, že co se týká sankcí, tak se naši zákonodárci umí rozmáchnout, avšak v řadě případů netuší, že řada podnikatelů se se svým podnikáním pohybuje na hraně rentability. Pak „strategicky“ řešíme, proč se zavírají např. provozovny na vesnicích, nebo ubývají řemeslníci. Ti raději při jejich nedostatku přejdou do „šedé zóny“ a neriskují kontroly ze strany všech možných často i účelově zřízených subjektů.

Budete tedy volit i další možnosti komunikace?

Chceme více oslovovat poslance a senátory, členy parlamentních a senátních komisí, využívat osobních setkání s nimi, více prosazovat zájmy podnikatelů při nejrůznějších jednáních. Snad by bylo dobré, aby se poslanci a senátoři zamysleli nad tím, jaké jsou výstupy jejich práce, a že podnikatele, a možná i občany nezajímají jejich „politické tanečky“, ale řešení základních otázek, které je pálí, od nárůstu byrokracie, nepřehlednosti právních norem, pomalé práce justičních orgánů až třeba po řešení problémů s vodou, vylidňování celých oblastí či pokles úrovně vzdělanosti apod. Nějaké zkušenosti v tomto směru již máme a navážeme na ně.

Co byste si přáli především?

Aby to všechno, co bychom rádi změnili, mělo smysl, bylo by potřebné, aby si naši zákonodárci a nejen oni uvědomili, že OSVČ, řemeslníků a živnostníků není zrovna málo, a že vytvářejí nemalé hodnoty.

Jak do toho zapadá právě započatá spolupráce SPŽ ČR s internetovými specialisty z firmy TOXIN?

Pro nás by bylo velkou výhodou pracovat s jejich monitorovacím systémem MAXIMUS, který využívá nastavení námi vybraných klíčových slov. Přinášelo by to značnou úsporu času, kterého jako podnikatelé nemáme příliš mnoho. Systém sbírá informace z téměř 40 000 dalších informačních systémů. Naše klíčová slova odpovídají oblastem našeho podnikání a zájmu a patří k nim například silniční doprava, vše kolem stavebnictví, včetně stavebních zakázek, a mnoho dalších. Jde zkrátka o velmi potřebné údaje pro nás a naše členy.

připravil Jiří Novotný