Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) dlouhodobě nesouhlasí s fungováním stávajících stravenkových systémů, které dále znepřehledňují, komplikují a prodražují systém, z něhož v současnosti těží zejména vydavatelé stravenek.

Proto AČTO oceňuje, že ministerstvo financí vyslyšelo argumenty, které nezávislí obchodníci předložili a hodlá benefit zjednodušit a zpřístupnit i těm, kteří jej v současnosti nemohou využívat, tedy mnozí zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci.

Zejména podnikatelé v maloobchodě a pohostinství jsou současným stravenkovým systémem poškozováni. Dle kvalifikovaného odhadu AČTO se průměrná provize poskytovatelům stravenek se často pohybuje i nad 5 %, což ve finančním vyjádření představuje cca 800 miliónů korun ročně. Celá tato částka jde na úkor především podnikatelů v maloobchodě, pohostinství a oborech s nimi souvisejících.

Proto nezávislí obchodníci oslovili Asociaci hotelů a restaurací (AHR), jejíž členové se při využívání stravenkových systémů potýkají se stejnými problémy a která se problematikou rovněž dlouhodobě zabývá. Právě ve spolupráci s AHR definovalo AČTO negativa současných stravenkových systémů:

přijímání stravenek obchodníkům i podnikatelům v pohostinství způsobuje ztrátu ve výši až 10 % z tržeb (provize + administrativní poplatek + DPH ze zaplacené částky), obvyklá provize stravenkových společností často překračuje i 5 %, vytváření nadbytečného konkurenčního prostředí,

náklady spojené s provozováním systémů hradí obchodníci a podnikatelé v pohostinství a zaměstnavatelé poskytující svým zaměstnancům stravenky, 

platba stravenkami váže finanční prostředky, což je zejména pro malé nezávislé obchodníky výrazná komplikace,

vytváření druhé měny ve státě, navíc s omezenou platností,

tři dominantní vydavatelé stravenek mají fakticky monopol na udělování daňové úlevy od státu, 

zpracovávání stravenek vytváří další administrativní zátěž i zátěž personálu,

počet ročně vydaných stravenek je cca 300 milionů kusů, což představuje nemalou administrativní i ekologickou zátěž,

stravenky mají omezenou dobu použitelnosti a v případě jejich expirace představuje nominální hodnota stravenky čistý zisk pro jejího vydavatele.

Odhaduje se, že stravenkové společnosti dokáží až třetinu svého zisku vygenerovat na propadlých stravenkách, vydavatelé stravenek proplácejí pouze stravenky, které nejsou poškozené a u nichž není znehodnocen čárový kód. V případě, že dojde k poškození stravenky, znamená to pro obchodníka ztrátu ve výši 100 % nominální hodnoty stravenky, na rozdíl od např. poškozené bankovky, kterou je možné předat ČNB.

V řadě případů dochází i k jinému využívání stravenek než pro účel, pro který byly vydány a jsou používány pro placení běžných nákupů nebo jsou zneužívány stravenky poskytované jako část sociální dávky, kdy jsou vykupovány za 60 - 80 % nominální hodnoty.

"Doplnění stávajícího stravenkového systému jiným, transparentnějším a méně komplikovaným benefitem, který by nevydělával na ostatních členech podnikatelské obce, je krok správným směrem. Zavedení hotovostního paušálního příspěvku zaměstnavatele na stravu s daňovým odpočtem ve stávající výši, jako u doposud fungujícího systému stravenek významně sníží administrativní zátěž obchodníků i restauratérů, rozšíří a zpřístupní výhodu dalším zaměstnancům i zaměstnavatelům a odstraní řadu nešvarů, které současný stravenkový systém provázejí," je přesvědčen předseda AČTO Zdeněk Juračka.

Možností využít stravenkový paušál bude zaměstnanecký benefit zachován a zůstanou i výhody pro zaměstnavatele. Obchodníkům a restauratérům však odpadnou zbytečné náklady na provize provozovatelům poukázkových systémů, které představují citelný zásah do ekonomiky především malých venkovských prodejen. Pro zaměstnavatele to bude rovněž finanční i administrativní úspora a tudíž lze oprávněně dovozovat, že dojde ke zvýšení využívání tohoto benefitu. Pozitivní dopad bude mít taková úprava i na příjem do státní pokladny, neboť zisky provozovatelů poukázkových systémů odcházejí do zahraničí.

(tz)