Usilovná snaha odborů a některých politiků o pravidelné zvyšování minimální mzdy představuje možná nečekaný, avšak velmi závažný problém, jehož reálnou existenci si neúnavní navrhovatelé patrně neuvědomují. Stávající systém totiž, kromě zcela zřejmé diskriminace určité skupiny pracovníků, zcela dehonestuje zaměstnance se zkrácenými pracovními úvazky. Tento fakt může v případě venkovských prodejen s potravinami vyústit až ve vážné ohrožení obchodní obslužnosti venkova.
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), který je nejvýznamnějším zaměstnavatelským sdružením svazů a asociací a individuálních členských firem v zemi, posiluje svou členskou základnu. Za posledního půl roku jeho řady rozšířil Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR), jehož členové reprezentují 500 tisíc pracovních příležitostí, Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků, Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (CZECHMED) či Solární asociace. Do jeho řad vstoupily tři desítky individuálních členských firem. Za poslední období síla SP ČR vzrostla – nyní hájí zájmy více než 11 tisíc firem zaměstnávajících 1,3 milionu zaměstnanců.
Počet kvalifikovaných řemeslníků klesá, konkrétně situace ve stavebnictví začíná být neudržitelná. Bilance absolventů stavebních profesí posledních deseti let je tristní. Počet vyučených zedníků a podlahářů klesnul o 40 %, instalatérů a topenářů o 30 % a pokrývačů dokonce o 70 %. Stejný trend je i v profesích nábytkářských. Zatímco truhlářů je polovina, situace u čalouníků už je kritická, pokles je téměř o řád. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) proto rozpoutala v rámci Roku řemesel 2016 na Stavebních veletrzích v Brně největší kampaň pro podporu náboru mladých do řemeslných oborů.
Střet dvou generací u jednoho stolu, i tak se dá nazvat další ze série akcí České manažerské asociace Regionálního klubu Brno s názvem Kam kráčí management?. Zástupci generace Y a jejich potencionální zaměstnavatelé se ocitli na neutrální půdě – Českém velvyslanectví v Rakousku - aby si vyříkali svá vzájemná očekávání ve vztahu absolvent – zaměstnavatel. Jsou zaměstnavatelé připraveni přistoupit na požadavky dnešní mládeže nastupující do zaměstnání? A jsou nároky absolventů na svého budoucího zaměstnavatele vůbec akceptovatelné? Nejen tyto otázky byly předmětem rozsáhlé diskuze, která se konala v pátek 22. dubna 2016 ve Vídni pod záštitou českého velvyslance v Rakousku Jana Sechtera.
České firmy by se mohly podílet na obnově konfliktem zničené Sýrie. Vyzval je k tomu první náměstek ministra zahraničních věcí Syrské arabské republiky Fajsal Mikdád při jednání se zástupci Hospodářské komory ČR.
V rámci našeho projektu "Vy pomůžete nám a my pomůžeme vám", který jsme letos 5. března zveřejnili na našem webu www.cvs-praha.cz, se již konaly v Hanoji praktické zkoušky zájemců o práci v ČR, které nutně potřebují naši kolektivní členové. Výběr vietnamských pracovníků a kontrolu potřebných dokladů provádí v rámci uzavřených dohod o spolupráci vietnamské státní orgány, například jednotlivé provincie. Realizaci zkoušek ve Vietnamu zajišťuje náš kolektivní člen firma Katan Job z Ostravy.
Mnoho z nás na novoroční předsevzetí zanevřela. Nedivím se. Vždycky, když si nějaké dávám, nakonec jsem z něj vystresovaná. Jednoduše proto, že si do hlavy člověk vtiskne slovo musím. O to víc mám chuť na čokoládu, ke které bych začátkem ledna neměla ani přivonět. O to víc mě rozčiluje, že v jógovém studiu je každé úterý pořádná zima a vlastně se mi tam vůbec nechce. A tak jsem nad předsevzetími zlomila hůl. Takhle to prostě nemá smysl. Teď to dělám jinak. Sepisuju si cíle. A každý den, podle zásad Čtyř dohod, velmi inspirativního filozofického díla, dělám to nejlepší, co v daný moment mohu. Ne více, ne méně. Tak, aby mi činila každá moje volba radost. Slovo musím jsem vygumovala ze scénářů, které si v hlavě vytvářím. A nahradila je pocitem hřejivého potěšení, kdy je srdce, mysl i čin v rovnováze. A tak si jógu zacvičím doma, pěkně v...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...