V roce 1919 byl v Praze založen Patentní úřad. Dnes, po 105 letech, v Česku existuje moderní a progresivní Úřad průmyslového vlastnictví, který těží z mezinárodní spolupráce a za dobu své novodobé existence si vydobyl místo mezi obdobnými institu­cemi ve světě.

Ústřední orgán státní správy na ochranu průmyslového vlastnictví v současnosti sídlí v Praze. V čele stojí od roku 2009 předseda Josef Kratochvíl, kterého jmenuje a odvolává vláda.

„ÚPV toho za dobu svého fungování ,zažil‘ opravdu hodně. Jeho počátky nebyly vůbec jednoduché, přesto se jeho zakladatelům podařilo v nelehkých materiálních a personálních podmínkách vybudovat kvalitní a v mezinárodním kontextu dobře fungující instituci. Ve 20. a 30. letech 20. století zde přihlašovatelé podávali tisíce přihlášek vynálezů ročně. Období druhé světové války a následné plánované hospodářství představují pro patentový úřad, stejně jako pro celou společnost, temné období. I v této době ale v Československu vznikala skvělá technická řešení, jen jim, bohužel, nebyla poskytována průmyslověprávní ochrana, jakou by si zasloužily,“ přibližuje barvitou historii instituce Josef Kratochvíl.

Hlavní činností ÚPV je rozhodování v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, užitné vzory, designy a ochranné známky na území České republiky a vedení rejstříků o těchto předmětech průmyslových práv. V úřadě pracuje přibližně 200 zaměstnanců a expertů.

„Z hlediska financování je ÚPV jednou z kapitol státního rozpočtu. Ten je zdrojem všech prostředků na naši činnost a do něj také plynou veškeré naše příjmy. Celkové příjmy ÚPV dlouhodobě převyšují jeho výdaje, tedy jsme čistými přispěvateli státního rozpočtu,“ upřesnil Josef Kratochvíl, vystudovaný strojní inženýr i právník. Na otázku, na které patenty je v historii úřadu pyšný, odpověděl: „V české historii je mnoho vynálezů, na které můžeme být po právu hrdí a jejichž tvůrci skutečně změnili svět. Mezi ně lze zařadit hydrofilní gel Otty Wichterleho, z něhož jsou vyráběny kontaktní čočky, elektronový mikroskop Armina Delonga, konfokální mikroskop Mojmíra Petráně, plastickou trhavinu Semtex chemiků Stanislava Brebery a Radima Fukátka, antivirotika Antonína Holého, nebo technologii nanospider pro průmyslovou výrobu netkaných textilií tvořených nanovlákny.“

Mezinárodní konference v Praze
Již 105. výročí založení českého patentového úřadu si instituce připomněla mezinárodní konferencí, která se uskutečnila 10. září 2024 na Pražském hradě. Akce, nad kterou převzali záštitu ministr zahraničí Jan Lipavský, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, ministr zemědělství Marek Výborný, ministr kultury Martin Baxa a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, se zúčastnili:

• předseda Evropského patentového úřadu (EPO) António Campinos,
• výkonný ředitel Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) João Negrão,
• ředitel divize pro tranzitivní a vyspělé země WIPO Habip Asan,
• ředitelka Evropské patentové akademie Raquel Xalabarder,
• ředitelka Observatoře EUIPO Patricia García-Escudero.

Českou vládu na konferenci zastoupili náměstkyně ministra pro vědu a výzkum Jana Havlíková, náměstek Ministerstva kultury ČR Ondřej Chrást, náměstek ministra pro evropské záležitosti Tomáš Dub, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací MPO Petr Očko, vrchní ředitel sekce právní a konzulární MZV Martin Smolek a vrchní ředitel sekce potravinářství Ministerstva zemědělství Jindřich Fialka.

Současnost Úřadu průmyslového vlastnictví
Z pohledu do nedávné historie je zřejmé, že popularita jednotlivých oborů, a tím i počet patentových přihlášek v nich podaných se v čase proměňuje: například roce 1995 pocházelo nejvíce mezinárodních patentových přihlášek z oboru medicínské technologie (2487), zatímco v oblasti nanotechnologií bylo těchto přihlášek jen sedm. Obor počítačové technologie, který si připsal prvenství v roce 2023 s více než 27 000 patentových přihlášek, jich v roce 1995 zaznamenal pouze 1104.
V České republice bylo v roce 2023 podáno 489 národních přihlášek vynálezů, z nich naprostá většina (465) českými přihlašovateli. Zahraniční přihlašovatelé pro ochranu svých řešení v ČR volí spíše cestu evropského patentu. Příslušných žádostí o validaci bylo k ÚPV v roce 2023 podáno 4978. Vývoj v oblasti evropských patentů dlouhodobě ukazuje, že ČR je majiteli evropských patentů chápána jako území, na kterém se vyplatí zajistit ochranu investic do nových technologií a výrobků.

„Pokud se podíváme na přihlašovací aktivitu našich vynálezců směrem do zahraničí, nejsou čísla ve srovnání s nejvyspělejšími evropskými zeměmi nejpříznivější. Ročně subjekty z ČR podají zhruba 200 přihlášek evropských patentů a necelých 500 přihlášek v USA. Mezinárodních přihlášek podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) od přihlašovatelů z ČR je v průměru kolem 200 za rok,“ upřesnil Josef Kratochvíl, teprve třetí šéf instituce v polistopadové historii.

Na otázku týkající se dohledné budoucnosti úřadu jeho předseda odpověděl: „V nejbližší budoucnosti nás čekají zásadní změny v oblasti ochrany designů a označení původu a zeměpisných označení. Spolu s novou legislativou v oblasti patentů jde o změny, které se v podstatě již dějí. V krátkodobém horizontu očekávám přizpůsobení světa ochrany technických řešení technologickým trendům, jako je umělá inteligence, přesun či paralelní fungování významného množství ochranných známek ve virtuálním světě.“

Víte, že...?

• 105 let historie jedné instituce, která, i když měnila jméno, neměnila svoje zaměření, je v intencích naší republiky úctyhodné období,
• mechanická kovová tužka zvaná verzatilka se k prvním zákazníkům českobudějovické firmy Koh-i-noor dostala v roce 1950?
  Patent na grafitovou tuhu získala firma již v roce 1802, zavedla také dodnes užívané značení tvrdosti tuh pomocí písmen H, B a F. U verzatilky bylo dřevěné tělo klasické tužky nahrazeno tělem kovovým, trvanlivějším, a toto řešení bylo také patentováno,
• s vlastní výrobou skleněných krystalů začal rodák z Jiřetína pod Bukovou Daniel Swarovski v roce 1895 v rakouském městě Wattens, kde firma sídlí dodnes. Již v roce 1892 si nechal patentovat svůj první vynález, stroj na broušení šatonů, který značně urychlil a zlevnil výrobu těchto „diamantů“. Inovace v designu i technologii provázejí firmu po celou její historii,
• Jindřich Waldes se ve světě uplatnil zejména se svým vynálezem stiskacího knoflíku, spíše známým coby patentka. Firmu na výrobu drobného kovového zboží založil spolu s partnerem Hynkem Pucem v roce 1902. Dynamika firmy byla obdivuhodná, což se projevilo i v počtu jejích patentů, kterých bylo po celém světě více než 800, a ochranných známek, kterých bylo více než 100,
• v meziválečném Československu řešil Vavřín Krčil podnikatelský problém: snižoval se zájmem o jeho výrobky – síťky na vlasy. Napadlo ho zkusit výrobu síťových tašek, i dnes dobře známých síťovek. Lehká, pevná a skladná síťovka si brzy našla cestu k zákazníkům. Na konci 20. století byla sice z popředí zájmu vytlačena taškou igelitovou, v posledních letech však zažívá zasloužený návrat na výsluní. Předmětem patentu z roku 1941 nebyla taška jako celek, ale pouze její rukojeť, která byla Krčilovým vynálezem.

(tz)