Chaos namísto přehledného a funkčního systému. Asi tak by se dala popsat situace, kterou přinesla novela stavebního zákona na začátku letošního července. Oborové organizace, úřady i stavební firmy nadále považují digitalizaci stavebního řízení za nefunkční.

Kromě uživatelského diskomfortu si stěžují na nedostatečnou dostupnost funkcí ve stěžejních systémech, stále tak nemohou pracovat v souladu se zákonem, což neúměrně prodlužuje stavební řízení. Pokud se brzy nepodaří situaci narovnat, hrozí podle expertů v souvislosti se zpomalením trhu recese ve stavebnictví.

Přetížené stavební úřady a ztráty vládního rozpočtu v řádu stovek miliónů denně. Digitalizaci stavebního řízení v platnost provázela řada komplikací, které se rezortu Ministerstva pro místní rozvoj nepodařilo opravit ani do konce prázdnin. Nový systém sice fakticky funguje, k efektivní implementaci ale má i podle ministra Ivana Bartoše daleko.

„Nijak nepopíráme, že v této fázi jsou objektivní potíže, které nás mrzí, a snažíme se je co nejefektivněji a nejrychleji řešit. Jsme v kontaktu s profesními organizacemi a zástupci úřadů. Sbíráme zpětnou vazbu tak, abychom vše posouvali k efektivnějšímu fungování a aby byl v systémech uživatelský komfort,“ řekl šéf Ministerstva pro místní rozvoj na konci srpna.

Digitalizace má podle odhadů ministerstva zkrátit průměrnou dobu, která je potřebná pro vydání stavebního povolení. U bytového domu by to mělo být 60 kalendářních dnů, v případě jednoduché stavby polovina. Hlavní přínos novely se ale zcela minul účinkem, softwary jednotlivých agend jako portál stavebníka nebo informační systém stavebního řízení totiž nejsou propojené. „Stal se přesný opak – místo zjednodušení procesů došlo k výrazně delším průtahům. Značné ztráty kvůli těmto komplikacím zatím nepociťujeme, ale je pouze otázkou času, kdy tato situace kriticky dolehne na výrobce a prodejce. Trh vždycky reaguje se zpožděním,“ varoval Petr Přichystal ze společnosti Lomax, která vyrábí garážová vrata, okna či dveře.

Podle úředníků a stavebníků chybí zásadní funkce, kterými disponovaly předchozí programy využívané úřady, to někdy zcela znemožní odeslání dokumentu. V novém systému tak na stavebních úřadech často pracuje jen hrstka lidí, kteří se snaží přijít novému způsobu administrativy na kloub. „Bohužel nám v tom systém moc nepomáhá, chybí důležité funkcionality, správné nastavení přístupů a rolí i provázanost s dalšími registry a systémy, a dokonce i logická kontrola zadaných informací. Vidíme v něm i bezpečnostní rizika. Postupně hledáme cestu, ale často je to takový pokus/omyl. Systém stále neumožňuje efektivní práci,“ popsala problémy nového systému v tiskové zprávě Ludmila Marková, vedoucí stavebního odboru olomouckého magistrátu.

Naplnila se také predikce mnohých expertů – někteří stavebníci podali své žádosti před zahájením platnosti nového stavebního zákona. Podle dat Českého statistického úřadu bylo během června podáno osmkrát více žádostí, aby řízení bylo projednáváno podle staré legislativy než loni v červnu. „To všechno má za důsledek souběh dvou právních úprav. Stavební úřady jsou najednou zahlcené sledováním změn, dodržováním průběžných termínů a vyřizováním staré agendy. Nejistota zasahuje i do provádění kolaudací, které jsou možné pouze za podmínek nového zákona. Podobná prodlužování stavebního řízení může ohrozit termíny realizací, tím pádem i čerpání dotací u velkého množství budoucích staveb,“ popsal Petr Přichystal.

Myšlenka digitalizace stavebního řízení má své zastání. Shodují se na tom zástupci Hospodářské komory ČR, inženýrských asociací i dalších oborových organizací. Upozorňují ale na to, že kvůli komplikacím hrozí celému stavebnímu trhu recese. „Stávající utlumení na úrovni přípravy, povolování stavebních záměrů i kolaudací hotových staveb negativně ovlivňuje stavebníky a projektanty. Během několika měsíců dopadne krize až na výrobce a prodejce stavebních materiálů, stavební a dodavatelské firmy a desítky tisíc živnostníků podnikajících v oblasti stavebnictví,“ potvrdil Adam Vokurka, prezident Českého svazu stavebních inženýrů.
Potenciál digitalizovaného stavebního řízení je přitom obrovský. Studie k novému stavebnímu zákonu z roku 2020 tvrdí, že tento krok může přinést úspory do státní kasy v hodnotě až sedmi miliard korun, tedy zhruba 20 miliónů denně. Současné potíže ale vytváří stamiliónové ztráty. Odložení digitalizace by podle ministra Ivana Bartoše znamenalo, že Česku vzniknou vetší hospodářské škody než červencové spuštění systému. Důvodem je podle něj to, že peníze na digitalizaci a urychlení stavebního řízení bylo možné čerpat z evropských zdrojů, podmínkou ale bylo spuštění systému nejpozději ve třetím čtvrtletí letošního roku.

(tz)