Pro udržení konkurenceschopnosti v zahraniční je dle českých firem důležitá především unikátnost výrobku, kvalitní zákaznický servis a exportní tým, a v neposlední řadě také cena.

Firmy dále uvedly, že mezi nejčastější bariéry v rámci jednotného evropského trhu patří administrativa zahraničních úřadů, nedostatek informací o povinnostech a jazykové bariéry.

Čeští exportéři také investují do vlastních obchodních zastoupení nebo výroby v zahraničí, a to zejména v sousedních státech, dále v Maďarsku, USA či Indii. Vše vyplývá z exportního průzkumu agentury na podporu obchodu CzechTrade, do kterého se zapojilo 180 firem. Výsledky průzkumu poskytují důležité informace o prioritách, výzvách i úskalích, kterým české firmy čelí při expanzi do zahraničí. Průzkum také doplnil panelovou diskuzi na třetím ročníku konference Future of Export Summit 2024, kterého se zúčastnili zástupci 400 čes­kých firem.

Do průzkumu se zapojilo 180 respondentů, kterými byli podnikatelé a vrcholoví manažeři českých společností. „Výsledky exportního průzkumu nám poskytují cenný vhled do aktuálních názorů a potřeb českých firem, což nám umožňuje lépe reagovat na požadavky exportérů a zlepšovat služby CzechTrade. Průzkum například ukazuje, že snaha o maximalizaci přidané hodnoty v exportu se projevuje u většiny firem důrazem na unikátnost výrobků nebo kvalitní zákaznický servis, zatímco úsilí o dosažení cenové výhody je patrné u menšího počtu podniků,“ řekl Radomil Doležal, generální ředitel CzechTrade.

Pro 70 % českých firem je nejdůležitějším předpokladem pro úspěch na zahraničních trzích unikátnost výrobku, 57 % z nich staví na první místo zákaznický servis, pro 44 % je to kvalitní exportní tým a 41 % firem uvedlo jako klíčový marketing a budování značky. Dále je podle exportérů důležité brát zřetel na cenu produktu, digitalizaci a automatizaci či zavést do firmy aspekty udržitelnosti.

Horkým tématem současnosti je stále umělá inteligence, jejíž implementace v čes­kých firmách stále roste. „Firmy ji z velké většiny již využívají nebo plánují začít využívat. Přibližně pětina firem uvádí, že vystačí se stávajícími řešeními bez využití AI,“ popsal generální ředitel s tím, že nejčastěji AI ve firmách slouží převážně pro jednoúčelové oblasti, jako jsou překlady a úpravy textů, fotografií či prezentací. Akcent na složitější úkony, jako je analýza zákaznických dat, se objevuje u 38 % firem.

Kromě konkurenceschopnosti je také nutné zaměřovat se na diverzifikaci cílových exportních trhů. O to podle Radomila Doležala usiluje drtivá většina firem, spokojenost s aktuálním stavem uvádí pouhých 6 %. Rozšiřování vývozu na zahraniční trhy s ambicemi prohlubování svých aktivit v zahraničí uvedlo 45 % firem. Dále 42 % firem diverzifikuje a rozšiřuje výčet exportních trhů, aby dokázaly zajistit výrobní vytíženost. Na exportním trhu je také důležité budování vlastní značky, což uvádí 59 % firem. Tímto výsledkem se jasněji ukazuje odklon od „subdodavatelsky bezejmenných“ exportů, jak vysvětluje generální ředitel CzechTrade.

Průzkum dále ukázal, že 51 % firem vnímá trh EU po 20 letech členství jako velmi konkurenční, ale s velkým potenciálem a možnostmi v jeho využití. Pro 28 % evropský trh stále nabízí příležitosti, zatímco 12 % je přesvědčeno, že většina příležitostí je již vyčerpaná a soustředí se na trhy mimo Evropu. Motivací firem pro expanzi v rámci EU jsou především nová odbytiště pro výrobky a služby (74 %), jednodušší přístup na trhy díky jednotným regulacím (34 %) a nižší logistické náklady (28 %).

Prostřednictvím spolupráce s tamějšími distributory se na evropský trh dostává 47 % a 16 % firem pracuje se zahraničním distributorem pro více zemí. Přímou cestou do těchto zemí vyváží 75 % firem. „Rozhodující část firem dodává své výrobky v rámci jednotného evropského trhu zákazníkům napřímo, a to bez zapojení jakéhokoliv mezičlánku, což jasně reflektuje bezbariérovost tohoto trhu,“ doplnil generální ředitel CzechTrade.

Podle něj je také zajímavé, že i na jednotném trhu se firmy setkávají s překážkami komplikujícími jejich působení v zahraničí, což uvedlo 47 % z nich. „Při analýze překážek byly z většiny (41 %) zmiňovány náročné administrativní požadavky zahraničních úřadů, které se obvykle týkají specifických regulací, jako jsou pravidla pro obchod s alkoholem, tabákem, pohonnými hmotami, potravinami a léčivy, nebo kontroly nebezpečného zboží. Tyto požadavky se rovněž vztahují na sledování obchodních statistik a dohled nad dodržováním unijních norem na ochranu spotřebitele,“ sdělil Radomil Doležal. Na 52 % firem se s úskalími nepotýká.

Podle CzechTrade lze exportní příležitosti hledat také v zemích regionu ASEAN, nejvíce firem vyváží do Vietnamu, Singapuru a Malajsie. „V zemích této části světa působí třetina z dotazovaných firem. Pořadí cílových trhů vychází spíše z možných exportních příležitostí než celkové síly ekonomiky měřené nominálním HDP,“ vysvětlil Radomil Doležal.

V zemích tohoto regionu své zboží prodává 47 % firem přes distributora a 28 % firem zajišťuje obchod přímo z tuzemska. Generální ředitel CzechTrade dále řekl: „Tyto trhy jsou atraktivní jak pro výrobce průmyslových zařízení, tak pro exportéry potravin a spotřebního zboží. S asijskými státy rovněž existuje dobrá obchodní spolupráce v rámci dohod o volném obchodu mezi EU a některými státy ASEAN, což firmám expanzi na tyto daleké, ale perspektivní trhy významně usnadňuje.“
Mezi hlavní nástroje pro vstup a rozvoj na zahraničním trhu patří veletrhy, využívá je 75 % dotazovaných firem. Při výběru veletrhu je klíčové jeho zaměření, dále pak mezinárodní dosah, cílová skupina návštěvníků, teritorium a náklady. „Firmy logicky volí veletrhy s dobře profilovaným zaměřením podle nutných nákladů a s preferencí k mezinárodnímu dosahu konkrétního veletrhu,“ poznamenal Radomil Doležal.

(tz)