O úloze vzdělávání se hodně hovoří. Nejen na půdě firem, jimž se nedostává kvalifikovaných odborníků zejména v technických oborech či na klasický obchod, ale

diskutuje se o tom rovněž na nejrůznějších setkáních mladých lidí. Také oni cítí, že současný typ výuky, například na některých fakultách vysokých škol, je dosti vzdálen potřebám doby. Školometské biflování pravd, které navždy vstřebala historie, může sloužit jako ilustrace nebo podnět, ale nemělo by zcela jistě zabírat mnoho cenného času, který by bylo potřeba věnovat řešení naléhavých otázek, třeba o udržitelnosti života na této planetě.

Trochu s nadsázkou řečeno se zdá, že mladí žádají jedno: prostor k tvořivosti, prostor k přemýšlení, nikoli prostor k opakování. Pomoci ho zorganizovat a využít by měly školy. Jednou z revolučních právě na této cestě bývala vždy Vysoká škola podnikání z Ostravy, která se v posledním roce hodně proměnila například sloučením s jinými soukromými vysokými školami. Dnes je součástí Akademické aliance, a.s., která reprezentuje širokou škálu vzdělávání od mateřské školy až po Vysokou školu podnikání a práva. Slovo má Ing. Radan Jünger, předseda představenstva Akademické aliance:

Vysoká škola podnikání a práva prošla řadou významných změn. Těmi nejdůležitějšími jsou akvizice jiných soukromých vysokých škol. Co bylo cílem?

Aktuálně je škola součástí akademického holdingu s názvem Akademická aliance. Cílem slučování a jednotlivých akvizic je stabilizace jednotlivých škol cestou společného působení s využitím synergických a úsporných efektů, kde jako celek budeme lépe dosahovat vysoké přidané hodnoty pro studenty a lépe budeme čelit turbulentnímu prostředí s vysokou mírou změn.

Do skupiny však patří také mateřská škola, základní škola i školy střední. Znamená to, že někdejší Vysoká škola podnikání přechází na zcela jiný model výuky a podnikání?

Ne zcela v tomto kontextu. Před časem jsme zjistili, že vychovávat k podnikavosti je na VŠ náročné, mnohem snadněji to lze na nižších vzdělávacích článcích, kde například předškolní výuka je pro vývoj kreativního jedince vůbec článkem nejdůležitějším.

Ale mottem i strategií vždy bylo učit mladé lidi podnikavosti. Bude to tedy i nadále platit?

Ano, toto by mělo platit pro všechny naše vzdělávací instituce, nejen pro tu, která zaměření nese ve svém názvu. Podnikavost, chcete-li kreativita, svobodomyslné, ale přitom zodpovědné myšlení s cílem samostatně pracovat s informacemi a vytvářet hodnoty, které nelze strojově reprodukovat, to jsou společné budoucí rysy našich vzdělávacích institucí. Jsme přesvědčeni, že takto vybavený absolvent najde v rychle měnící se společnosti velmi úspěšně své místo a uplatnění.

Ostatně – stal jste se členem dozorčí rady významné celosvětové nadace Nadace ZET, kterou založila ikona vzdělávání prof. Milan Zelený a Ing. Ivan Baťka, známý český podnikatel. Cílem nadace je podporovat nové trendy ve vzdělávání, zakládání podnikatelských univerzit a propojovat školy a firmy, dát prostor novým nápadům, jež budou měnit svět. Jak vidíte v těchto souvislostech postavení skupiny vašich škol?

Znám zaměření, a zejména poslání Nadace Zet, a protože je rovněž sdílím, jsou naše instituce připraveny plnit všechny role, které budou, v zájmu zajištění heterogenity, doplňovat spektrum a představitele Nadace Zet. Není, myslím, pochyb, že je třeba přenést misi, hodnoty a myšlenky Nadace na vzdělávací instituce, a tedy na další generace. Pokud by se to nezdařilo, pak by byla aktivita tohoto typu z našeho pohledu dlouhodobě promarněným časem.

Sám jste podnikatel a s businessem jste začínal velice záhy. Měl jste odvahu, nebál jste se. Řada mladých lidí se dnes obává založit firmu, mít zodpovědnost vnímá jako velké riziko. Jaký na to máte názor?

Začínal jsem v úplně jiné době, dnes je všechno jinak, resp. zítra úplně naopak. Je to jako na frontě či v šachové partii, kde se mění vše velmi dynamicky. Co by mělo zůstat však neměnné, jsou hodnoty člověka, jeho touhy, cíle, které bez zodpovědnosti a nasazení budou nedosažitelné v každé době, v každém režimu. S mladými lidmi je zapotřebí změnit způsob vzdělávání. V tomto smyslu hovořím o nutnosti tzv. reengineeringu vzdělávacích procesů.

Mladí lidé vstupují do procesu vzdělávání s absolutně jinými parametry než před několika lety. Školy ani procesy či nositelé těchto procesů se tomuto nepřizpůsobili nebo se mění jen velmi pozvolna. Někdy mám pocit, že jde o střet dvou zcela odlišných světů, kdy mladí lidé, žijící v turbulentním prostředí, jsou v mnoha směrech úplně v jiné dimenzi než ortodoxní nositelé vzdělávacích hodnot, které naleznete ve školství.

 To platí i o té odpovědnosti přijímat riziko. Zatímco příkladně rizika plynoucí z nešťastně uveřejněné fotografie na sociální síti znají velmi dobře, neznají rizika plynoucí z podnikání, pokud to nikdy nevyzkoušeli. Nikdo je totiž neprováděl „hlubokým tmavým lesem“, aby získali dovednosti a zkušenosti a přestali se bát.

Domníváte se, že je v ČR dostatečně velký prostor k seberealizaci mladších ročníků v businessu?

Obrovský, zejména v naší subkultuře s historickými predispozicemi. Ale „dřímají“, protože je nikdo neprovede oním hlubokým lesem, aby zjistili, že zase tolik nástrah na ně nečeká. Ačkoliv, ještě stále čeká, budiž to jako drobný po­vzdech, že stále to může být lepší...

Jaké předměty se tedy na Vysoké škole podnikání a práva vyučují k podpoře podnikatelského ducha absolventů?

Z těch profilových je to například Podnikavost či Výuka a trénink k podnikavosti. Tyto předměty učí studenty být kreativní, vedou je k personálním a sociálním dovednostem a dalším disciplínám, které pak uplatňují ve své profesní dráze.

A co kvalita a odpovědnost v podnikání? Jak těmito pojmy oslovujete posluchače?

I přes všechny významné změny zůstáváme nadále silně orientovaní na oblast kvality procesů, včetně fenoménu společenské odpovědnosti, a to ve dvou základních rovinách. Je naší trvalou snahou pravidelná participace v rámci aktivit v oblasti kvality, vyhlašovaných každoročně Radou kvality ČR, kde máme dlouhodobě svého zástupce. A ke společenské odpovědnosti – v posledních dnech, přijetím deseti základních principů UN Global Compact, naše VŠPP potvrdila svoji účast v Platformě zainteresovaných stran CSR. Samozřejmostí je profilace všech těchto aktivit ve studijních programech bakalářského i magisterského studia (např. Kvalita v podnikání).

Kolik studentů dnes máte?

Na Vysoké škole podnikání a práva očekáváme přes 2000 studentů, ve skupině společně s Vysokou školou obchodní a Panevropskou vysokou školou to bude něco kolem 8000.

Přijímáte stále nové zájemce o studium?

Zápisy do zimního semestru se pomalu a jistě blíží k závěru. Na všech školách pak znovu otevřeme brány zájemcům tradičně již od února, a nikoliv až zase v září.

Čím byste se chtěli od jiných soukromých vysokých škol lišit?

Vysokou přidanou hodnotou. Student-klient musí pocítit, že se mu investice do vzdělání v podobě školného vyplatí a vrátí dobrým uplatněním na trhu práce. Narozdíl od situace před 20 lety, kdy střední školy generovaly až 160 000 středoškoláků, kapacita oborů byla až dvakrát menší a ve společnosti bylo přibližně jen 12 % lidí s vysokoškolským vzděláním. Dnes je situace zásadně odlišná.

V červnu 2015 úspěšně odmaturovalo něco málo přes 70 000 středoškoláků, kapacita jen veřejných vysokých škol ve všech oborech je 130 000 míst. Jen zhruba 10 % (7000–8000) čerstvých maturantů využije nabídku škol soukromých. A to vše za předpokladu, že každý maturant nastoupí na VŠ.

ptala se Eva Brixi